Všichni jsme napjatí. Jsme ale připraveni na jakoukoli variantu, říká Jourová o amerických volbách

Ve Spojených státech začínají prezidentské volby a už nyní je jasné, že výsledek bude velmi těsný. Který z kandidátů by byl v Bílém domě pro Evropu výhodnější?

Všichni jsme samozřejmě velice napjatí, protože výsledek amerických prezidentských voleb se promítne na vztahy přes Atlantik. Nemůžu vám říct, kdo by byl nejlepší, to si nemůžu dovolit jako členka Evropské Komise, která by do poslední minuty před volbami měla být neutrální. Chci ale říct, že jsme připraveni spolupracovat s kýmkoli, kdo bude v Bílém domě.

Oba kandidáti pro nás do budoucna představují určitou práci na budování vztahů. Spojené státy jsou náš nejpřirozenější, silný partner. Chtěli bychom, aby to byl spojenec, abychom pokračovali dobře v nastavených systémech v několika různých proudech spolupráce. Jsme připraveni na jakoukoli variantu.

Čtěte také

Zvrátí volby v USA „nevěrní volitelé“? Amerikanistka popisuje systém bitvy o Bílý dům

Bruselský deník Politico nedávno popsal, jak se Evropská komise chystá na výsledky amerických voleb. Sice se počítá s oběma možnostmi, ale větší obavy způsobuje vítězství Donalda Trumpa. Speciální tým nese neoficiálně název Trump task force (Pracovní skupina Trump – pozn. red.). Proč Trumpovi věnují vaši kolegové tolik pozornosti?

Už jsme zažili pana prezidenta Trumpa přes celé jeho první období, takže jsme připraveni a svým způsobem i zvyklí na jeho styl řízení státu a zahraniční politiky. Podle různých expertů se ale vyznačuje jistou mírou nepředvídatelnosti, proto se snažíme představovat si různé scénáře vývoje. Záleží nám hodně na tom, abychom měli silnou vazbu ve čtyřech oblastech.

První je ekonomika. Dost zásadní posun by byl, pokud by vznikla nějaká celní šlamastika a byla by uvalena cla na důležité komodity pro Evropu, v ekonomické sféře jsou ale i další věci. Chceme také pokračovat ve spolupráci v technologiích. Ať je to bezpečná umělá inteligence, biotechnologie, čipy nebo quantum computing (kvantová výpočetní technika – pozn. red.), to jsou věci, které jsou slušně nastartované.

Pak je to samozřejmě bezpečnost a obrana. Zde mi zní v uších slova Angely Merkelové, když nastoupil do Bílého domu Trump číslo jedna: musíme vzít osud do svých rukou. Jinými slovy: pojďme se nespoléhat na to, že nás bude Amerika vždy bránit.

Čtěte také

Musk si zřejmě dovoloval v Brazílii víc než v Evropě, soudí Koubský o zákazu X v jihoamerické zemi

Poslední věc, kterou jsem měla říct jako první, je, že by Amerika měla být naším spojencem v globálním měřítku v oblasti podpory a obrany demokracie a lidských práv. To jsou čtyři oblasti, kde se budeme snažit o silnou vazbu i za prezidenta Trumpa.

Online a reálný svět

Donalda Trumpa podporuje vlastník sítě X a vlivný podnikatel Elon Musk. Prohlásila jste o něm, že ze všech šéfů, které jste potkala, je jediný, který není schopen rozlišovat dobro a zlo. Z čeho tak soudíte? Pokud vím, osobně jste se nikdy nesetkali.

Nesetkali jsme se. Musím konstatovat, že je mi cekem jedno, co dělá ve Spojených státech v rámci kampaně, to ať si Američané vyřídí mezi sebou. Vím, že už se tím zabývají soudy. Co se týče Evropské unie: jasně jsme řekli, že máme nějaké zásady a zákony, které hovoří o sdělovaném obsahu v reálném světě, což znamená, že není možné vyvolávat pogromy, posílat určité lidi do plynu a zpochybňovat holocaust. Tohle jsme si řekli v Evropě už mnoho let zpátky.

Zároveň teď říkáme, že je to třeba dodržovat i v online prostředí. Dá se říct, že všechny ostatní sítě, s jejichž šéfy jsem mluvila a měla dlouhodobý a velice slušný dialog, uznávají, že Evropa vzhledem ke své historii pochopitelně volá po tom, aby obsah na internetu byl legální.

Pan Musk koupil síť Twitter, tato síť přestala spolupracovat na některých projektech s Evropskou komisí a dá se říct, že z logických důvodů začala být na základě nařízení o digitálních službách vyšetřována.

Čtěte také

Mladé ženy volí liberálně, mladíci spíš Trumpa. Čím mladé oslovují kandidáti na viceprezidenta?

Řekla jste, že digitální platformy ve špatných rukou vás děsí. To jste měla na mysli obecně, nebo konkrétně síť X a Elona Muska?

Měla jsem na mysli obecné nebezpečí, které souvisí s obrovským vlivem platforem na veřejné mínění a na to, jakým způsobem myslíme, přijímáme informace, jak volíme.

Nemusí se jednat jen o majitele platforem, může se to týkat i politiků, kteří najdou nekratší možnou cestu do algoritmu, přes který se dá navrtat do mozků lidí a opravdu je ovlivnit brutálním způsobem. Tím myslím skrytým, manipulativním způsobem. Nebylo to myšleno jen na majitele sítí, bylo to obecnější.

Znamená to, že by se měly víc regulovat?

My sítě regulujeme, vyžadujeme pravidlo, že co je zakázáno v běžném světě se musí chovat stejně i v onlinu. Naše regulace dostává velkou pozornost i na dalších kontinentech. Když přijedu do Ameriky, tak jsou tam mnohá jednání, kde se ptají, jak zachovat svobodu slova a zároveň platformy regulovat.

Na to říkám, že regulace je jen svrchní vrstva. Je třeba reakce společnosti, že budou lidé mít plné zuby toho, že budou neustále pod manipulací dezinformací, že budou napadáni a pod tlakem digitálního násilí.

Amerika se o to tedy zajímá, v Kanadě mají podobný zákon schválený v šuplíku. Hodně se o to zajímají v Japonsku, zejména v oblasti násilí proti ženám a online tlaku na ženy, a to hlavně ve veřejné sféře. Jižní Korea se o to také zajímá, široce to konzultujeme s Brity. Dá se říct, že problémy, které zažívá společnost díky velkému rozmachu sociálních platforem jsou úplně stejné na všech kontinentech.

Čtěte také

Chtěli jsme mít v Evropské komisi veliký rozpočet a aparát. Tohle Síkela získal, připomíná Jourová

Platí, že se chystáte za katedru? Co budete na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přednášet?

Zatím se domlouváme na možných okruzích s tím, že bych tam měla ad hoc přednášky, pokud by profesoři Právnické fakulty uznali za vhodné mě pozvat.

Spíše se domlouvám s paní rektorkou Milenou Králíčkovou na tom, že bych pomohla s managementem univerzity v tom smyslu, že bych otevírala dveře do mezinárodních projektů. Univerzita by využila toho, že mám nyní sama otevřená dveře na různá místa, i na univerzity do Ameriky. Mohu pomoct univerzitě prosazovat se v mezinárodním měřítku. Uvidím, strašně moc se na tu práci těším.

Kde se hodláte v politice dále angažovat?

Musím si znovu přečíst Havlovy eseje o nepolitické politice. O tom, jak se to dá dělat, aniž by byl člověk straníkem a aktivním politikem. Myslím, že jsou i jiné cesty a tam vidím sama sebe.

Jak hodnotí Věra Jourová svého nástupce Jozefa Síkelu? Co čeká kandidáty do nové komise při grilování v Evropském parlamentu? A co bylo hlavním důvodem pro její odchod z hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.