Všichni doufáme, že stávka nakonec nebude nutná. Nejde o naše platy, tvrdí předseda Mladých praktiků

Sdružení praktických lékařů připravuje na 29. a 30. října stávku na protest proti návrhu úhradové vyhlášky. „Vyhláška neodráží to, co pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dlouhodobě tvrdí, a sice, že mu jde hlavně o to, aby měl dostatek praktických lékařů. To je signál, který nemůžeme nechat bez odezvy,“ vysvětluje praktický lékař a předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha.

Bude stávkovat i spolek Mladí praktici?

Chtěl bych předně říct, že všichni doufáme, že stávka nakonec nebude nutná, že dojde k nějaké dohodě mezi ministerstvem a představiteli našich odborných organizací a našeho sdružení praktických lékařů. Pokud ovšem proběhne, tak samozřejmě i my, Mladí praktici, se k tomuto protestu připojíme.

Proč?

Důvodů je hodně. Chtěl bych asi zdůraznit to, že nejde o naše platy nebo něco podobného. Jde prostě o to, že úhradová vyhláška, jak ji navrhuje ministerstvo zdravotnictví, neodráží to, co pan ministr dlouhodobě tvrdí, a sice, že mu jde hlavně o to, aby měl dostatek praktických lékařů pro dospělé, pro děti, případně třeba psychiatrů a podobně.

To neustále deklaruje, ale skutečnost potom zdaleka není tak růžová. Je pravda, že v minulých letech toto úhradová vyhláška alespoň částečně odrážela, ale letos je to opravdu krok zpět. A to je signál, který nemůžeme nechat bez odezvy.

Na druhé straně ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve čtvrtek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu tvrdil, že praktičtí lékaři mají i tak dostat příští rok meziročně přidáno nejvíc ze všech. Mluvil také o tom, že letos se úhrady praktikům, dětským lékařům a ambulantním specialistům oproti minulému roku zvýšily o 14, 10, respektive 16 procent. Je fér v téhle situaci stávkovat?

Úplně přesně nevím, kde pan ministr vzal to číslo, že náš segment poroste nejrychleji. Když jsem se snažil návrh úhradové vyhlášky interpretovat, tak to vypadá tak, že průměrný nárůst je výrazně vyšší než ten, jaký je navrhován pro praktické lékaře.

Což si vykládám tak, že nás podporuje méně než mnohé ostatní obory, přičemž jsou tam i takové, které mají třeba deset procent a podobně. Ale znovu opakuji, to nejsou žádné peníze, které by šly na naše platy nebo mzdy, to jsou úhrady za péči o pacienty.

Čtěte také

Návrh hlavně počítá s tím, že úhrady nejdou všem stejně. Je to například rozloženo do věkových indexů. To znamená, víc by dostal takový praktický lékař, který pečuje o pacienty starší, o pacienty rizikovější a podobně.

Také se samozřejmě počítá s tím, že by to mělo především motivovat lékaře, aby šli tam, kde například žádní v tuto chvíli nejsou, protože máme v České republice bohužel opravdu veliké množství pacientů, kteří nemají žádného praktického lékaře.

A co je smutnější, mnoho z nich jsou i děti. Máme třeba 200 tisíc dětských pacientů, kteří nemají svého praktického pediatra, což jsou dva celé ročníky, obrovské číslo.

Motivační faktory

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka v posledních dnech opakuje, že v Česku milion lidí nemá praktického lékaře, že dětští lékaři chybí na polovině území. Jak velkou roli v tomto hrají peníze?

Je to výborná otázka. Myslíme si, že samozřejmě velkou, protože peníze jsou až na posledním místě. Ve chvíli, kdy budou praktičtí lékaři dobře zaplaceni, budou třeba motivováni otevírat ordinace i v okrajových oblastech, budou za to bonifikováni a podobně. To je určitě jeden z faktorů, které k situaci mohou pomoci.

Bohužel na druhou stranu víme, že to není jediný faktor, protože velké průzkumy, které provádělo nejenom naše sdružení, ale ve spolupráci třeba s pracovní skupinou Pro venkov pod Společností všeobecného lékařství jsme společně zjistili, že motivačních faktorů je víc. Peníze jsou často až třeba na druhém, třetím místě.

Co jsou ty další, možná ještě důležitější motivační faktory?

Čtěte také

Je to především uplatnění, respektive nějaké nabídky pro rodinu praktického lékaře. Musíme si uvědomit, že se sice jmenujeme praktičtí lékaři, ale jsme asi ze 70 procent praktické lékařky. Většina praktických lékařů jsou ženy.

To znamená, je potřeba jednak myslet na uplatnění pro partnera, čili pro toho, se kterým praktický lékař žije, takže nějaká pracovní pozice. Dále potom kvalitní vzdělávání, případně volnočasové aktivity pro děti a další faktory pro rozvoj celé rodiny.

To znamená, v situaci, v jaké se nachází náš venkov, kde jsme v posledních letech zavřeli nejprve hospodu kvůli covidu a EET, následně poštu a teď už by tam měl zůstat jenom praktický lékař, tak se nelze divit, že tam mnohdy zůstat nechce.

Průvodce systémem

Ve čtvrtečních Dvaceti minutách Radiožurnálu pan ministr Válek mluvil o posilování role praktických lékařů jako průvodců systémem, aby péče nebyla zneužívána nebo nadužívána. A řekl, že to jako ministr dělá. Souhlasíte? Vidíte, že to dělá?

Strašně rád bych se pod tohle podepsal. Praktický lékař by opravdu měl být takovým průvodcem pacienta, protože vidíme velmi často, že tam, kde pacient nemá praktika, tak to je skoro nejméně efektivní.

Čtěte také

Jednak potom pacient chodí rovnou ke specialistům, případně do nemocnice, což je samozřejmě řádově dražší. Za druhé se často netrefí do správného oboru, který mu pomůže. A za třetí přichází o prevence, screeningová vyšetření a tak dále. To znamená, že pacient pak ve výsledku může být mnohem nemocnější.

A směřuje k tomu ten systém?

Myslím, že zatím pacient, hlavně teda dospělý, není nikterak motivován k tomu, aby měl svého praktického lékaře, chodil k němu, chodil na prevence. Řekl bych, že jenom tak minimálně, že jsou tam ty podmínky, že třeba máte uhrazenou dentální hygienu a podobně. Ale jsou to spíše, řekl bych, náznaky. Myslím si, že motivace by klidně mohla být razantnější.

Co všechno hraje v příjmech praktických lékařů roli? Odkud by měl ministr zdravotnictví vzít více peněz pro praktické lékaře? A jak by lékařům mohly pomoct pojišťovny? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.

autoři: Tomáš Pancíř , job
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.