Evropská komise slibuje vzdušné zámky. Emisní cíle vyžadují kompromis všech zemí, říká Nerudová

Na začátku července navrhla Evropská komise tzv. závazný klimatický cíl pro rok 2040. Podle návrhu se do roku 2040 v celé EU mají snížit emise oxidu uhličitého o 90 procent, a to ve srovnání s rokem 1990, tedy na desetinu toho, kolik emisí 27 států Evropské unie produkovalo před 35 lety. Původně to měli schválit ministři životního prostředí na dnešním jednání, ale k tomu hlasování dnes nakonec vůbec nedojde. Je to podle vás dobře?

Já si myslím, že ta situace je velmi komplikovaná. Dánské předsednictví tlačilo na to, aby se vyjednal a našel kompromis, nicméně je potřeba i souhlasu Evropského parlamentu. Je to tak zásadní věc, že vyžaduje nalezení silného kompromisu, zejména pokud vychází signál jak z členských států, tak z Evropského parlamentu, že ten cíl je velmi ambiciózní.

Čtěte také

iROZHLAS

Emisní povolenky jsou ‚migranty‘ letošní předvolební kampaně, myslí si komentátorka Šafaříková

Evropská komise na druhé straně nečiní další kroky, které by zlepšovaly situaci byznysu, ať už je to v oblasti cen elektrické energie nebo snižování byrokratické zátěže. To, že se to posune, je zřejmě dobře, protože skutečně je potřeba stanovit cíl takový, aby výrazně nesnižoval konkurenceschopnost průmyslu a nedopadal výrazně na peněženky domácnosti.

Méně ambiciózní emisní cíle

Podle tiskové zprávy Úřadu vlády se pro zablokování hlasování České republiky podařilo vyjednat dostatečně silnou podporu dalších členských zemí, například Německa, Francie či Itálie. Opravdu bylo Česko tím klíčovým iniciátorem odkladu?

Ano, musím říct, že Česko je v tomto velmi aktivní. Stejně tak jsme velmi aktivní u systému emisních povolenek ETS2, kde jsme vytvořili skupinu 19 zemí. Ta požaduje, aby se zlepšily cenové korekční mechanismy, aby bylo garantováno, že nevystřelí cena emisních povolenek. Takže ano, stejně jako u ETS2 jsme byli iniciátorem.

Čtěte také

iROZHLAS

Nové emisní povolenky mají začít platit za rok a čtvrt. Končící vláda chce úpravy, opozice je odmítá úplně

Jaký je poměr sil ohledně klimatického cíle pro rok 2040 mezi státy EU? Kolik států se staví proti a kdo jsou naopak jeho zastánci?

Jsou státy, které už na to naskočily. Můžeme se bavit třeba o Rakousku, pak jsou tradiční průmyslové země jako Německo, Francie, Česká republika, které s plněním těch emisních cílů mají problém. Česká republika má svůj národní cíl stanoven na 86 procent, čili ten, který je stanoven na úrovni EU, je ambicióznější.

A třeba část poslanců v Evropském parlamentu z Nizozemska se kloní k tomu, že by emisní cíle neměly být tak ambiciózní. Rozpolcenost se odráží nejen v pozicích v radě, ale i v situaci v Evropském parlamentu.

Z pohledu států, které nový klimatický cíl nepodporují; nebylo by lepší, kdyby se to hlasování neodkládalo a kdyby prostě dnes ten návrh neprošel?

Je potřeba taky vnímat pozici Evropského parlamentu, kde ta situace není tak jasná. Máme na jedné straně patrioty, kteří chtějí toto zrušit, na druhé straně máme tu tradiční většinu, což je EPP a sociální demokraté, Zelení to samozřejmě chtějí zachovat.

Čtěte také

iROZHLAS

Těžbu uhlí v Česku čeká útlum, přesto v pololetí stoupla o desetinu

Ukázalo se i v případě snížení pokut za emise u automobilek, které jsem společně se Susanou Solis vyjednávala, že je potřeba dostatečný čas věnovat diskusi a najít velmi silný kompromis. Myslím si, že to je i tento případ, protože je mnoho variant, které jsou ve hře.

Myslím si, že čisté odmítnutí není vzhledem k situaci pravděpodobné. Existuje varianta, že se zvýší flexibility a umožní se více započítávat snižování emisí v zahraničí, nebo že se sníží ten cíl. Variant je mnoho, je potřeba je vydiskutovat, aby byl dosažen silný kompromis.

Z pohledu Česka, jaká varianta by byla ideální podle vás?

V tuto chvíli je česká národní pozice 86 procent. Cokoliv, co se bude výrazně blížit české národní pozici, je to, co si Česko přeje a představuje. Já osobně to vnímám tak, že se asi dostaneme ve vyjednáváních pod těch 86 procent, protože jsou tu země jako Polsko, které ten cíl chtějí výrazně nižší.

Jak se daří plnit tzv. Draghiho zprávu, se kterou byla spojena velká očekávání? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.