Zdravotnictví není perpetuum mobile, nemůže fungovat bez peněz. Ministerstvo žije v paralelní realitě, tvrdí šéf lékařské komory Kubek

Podle vás Ministerstvo zdravotnictví jednání o platech zdravotníků sabotuje. To ale tvrdí, že dohodu z 8. prosince plní. Jak to tedy je podle vás?

Čtěte také

Ministr zdravotnictví Válek nebere lékaře vážně. Od prosince hrozí odklady plánovaných operací, varuje šéf komory Kubek

Ministerstvo zřejmě žije v nějaké paralelní realitě, protože opravdu žádný konzumovatelný realistický návrh, který by odpovídal tomu, co ministerstvo podepsalo jako svůj závazek, neexistuje. A vzhledem k tomu, že skutečně celé měsíce ta jednání k ničemu nevedla, jsem si dovolil v červnu předložit určitý kompromisní návrh, který je velice jednoduchý a sjednocuje pravidla odměňování v lůžkových zdravotnických zařízeních a na záchranné službě, tedy v zařízeních, která jsou financována prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. A to tak, aby za základní pracovní dobu byl minimální příjem lékaře absolventa 1,5násobek průměrné mzdy, lékaře po základním vzdělávacím kmeni, který už má určité samostatné kompetence, dvojnásobek a u lékaře, který je plně kvalifikovaný, 2,5násobek průměrné mzdy s tím, že pokud má lékař více než 10 let praxe, by to bylo 2,75násobek a pokud má více než 15 let praxe, tak by to byl trojnásobek.

Máme čím dál tím oprávněnější obavu, že si z nás ministerstvo dělá legraci.

Akceptovali jsme i výhrady ze strany ministerstva a jsme přístupní nejrůznějším kompromisům. Například to, že ono tzv. „fialovné“, to znamená těch pět osm patnáct tisíc, které lékaři v nemocnicích dostali navíc od ledna letošního roku, by se rozpustilo v budoucích tarifech, že by to tedy nebyly peníze, které by zůstávaly natrvalo a byly navíc. To ne, na to jsme byli ochotni přistoupit. Byli jsme ochotni diskutovat i o průměrné mzdě, kterou Český statistický úřad počítá a která tedy zahrnuje i určité množství přesčasové práce i u jiných profesí než u lékařů, a byli jsme ochotni přistoupit na to, že základ pro ty koeficienty se očistí od přesčasové práce. Bohužel jsem 28. června požádal pana ministra o nákladovou modelaci našeho návrhu, který jsem zmiňoval, a do dnešního dne tu modelaci nemáme. Takže máme čím dál tím oprávněnější obavu, že si z nás ministerstvo dělá legraci.

Základní požadavek nebyl splněn

Ale Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že plní zmíněnou dohodu i tzv. Hegerovo memorandum, ale na to prý navázaly další požadavky odborů nad rámec prosincové dohody, které řeší prostřednictvím dalších technických jednání se zdravotnickými odbory a také s vámi.

Čtěte také

Tři miliardy na platy lékařů dá VZP. Musíme hlídat, aby na dohodu bylo i za rok, říká šéf svazu pojišťoven

Nechci používat v souvislosti s ministerstvem zdravotnictví a s panem ministrem slovo lež, takže tomu říkejme nepravda. Prostě to tak opravdu není. Ten úplně základní požadavek splněn nebyl a když máme hodnotit současný stav z širšího hlediska, tak co se týká úhrad zdravotní péče a ceny práce, pokud vyjde úhradová vyhláška – tak jak ji představil pan ministr tento týden –, tak pojišťovny prostě nebudou hradit tu státem objednanou zdravotní péči v reálných cenách v příštím roce. Nikdo nám dodnes nekompenzoval inflaci ve výši patnácti procent v roce 2022, deseti procent v roce 2023 a i pro příští rok ministerstvo navrhuje, aby ten nárůst úhradový byl okolo nula až maximálně dvou procent bez ohledu na to, že se všechno zdražuje. Prostě zdravotnictví není perpetuum mobile a nemůže bez peněz fungovat

Často ministerstvo říká, že udělalo zásadní změny v oblasti specializačního vzdělávání mladých lékařů. To také není pravda. Ty změny jsou pouze kosmetické a neřeší ten základní problém. Ten je v tom, že vzdělávání je pro mladé lékaře obtížně dostupné, zejména pro lékaře, kteří by chtěli pracovat v regionálních nemocnicích anebo v ambulantním sektoru. Prostě pro ně se nic zásadního k lepšímu nezlepšilo. A navíc ještě ani ty návrhy změny, které ministerstvo prosazuje, nevedou k tomu, aby byl lékaři navzájem snáze zastupitelní, abychom tedy trošku zmírňoval i ten jich nedostatek. Naopak třeba v posledním návrhu je, že v rámci těch základních vzdělávacích kmenů by se zrušila taková ta společná kolečka – dodnes platí, že každý lékař musí na začátku své profesní kariéry dva měsíce být na interně, dva měsíce na chirurgii, dva měsíce na jednotkách intenzivní péče…

Čtěte také

Koupili jsme si ke starému počítači nový monitor, srovnává řešení krize ve zdravotnictví šéf VFN Feltl

Ministerstvo hovoří o zákoníku práce. Ano, tam se nám opravdu podařilo zabránit nejrůznějším návrhům ze strany zaměstnavatelů na prolamování té hranice 416 hodin přesčasové práce a zavedení oněch 24hodinových směn opravdu odpovídá tomu, jak je zdravotní péče v nemocnicích zajišťována. Ale to základní je zákon o odměňování. A to byl hlavní argument, kterým jsme přesvědčili v prosinci loňského roku lékaře, aby se vrátili do těch služeb, aby protest odvolali.

Definitivní rozhodnutí samozřejmě bude v rukách jednotlivých lékařů, jestli se do toho zapojí, nebo ne.

Jakým způsobem by se měli do protestu zapojit soukromí lékaři?

Připravíme samozřejmě návrh protestní akce, která bude mít nějakou formu omezení poskytování ambulantní péče. Já nejsem schopen odpovědět, v jakém rozsahu to bude – to je skutečně ještě věcí jednání. Ale definitivní rozhodnutí samozřejmě bude v rukách jednotlivých lékařů, jestli se do toho zapojí, nebo ne. Třeba si to nechají líbit a nechají se okrádat další rok, třeba si to už konečně líbit nenechají. A myslím, že ten příklad kolegů v nemocnicích, kteří byli v loňském roce aspoň částečně úspěšní, by mohl být motivační i pro soukromé lékaře. 

Žádáte, aby se radikálně změnila úhradová vyhláška?

Čtěte také

„Jako body v supermarketu.“ Za péči o zdraví budou pojišťovny své klienty odměňovat, plánuje ministr Válek

Pro nás je samozřejmě naprosto nepřijatelné politické rozhodnutí vlády artikulované ministrem Válkem, že z 27 miliard korun, o které se příští rok očekává nárůst výběru pojistného, mají 11 miliard korun kumulovat pojišťovny na svých účtech a většina ze zbylých 16 miliard korun má jít pouze na úhradu dražších a dražších léků, dražšího a dalšího materiálu, ale prakticky nic z toho nemá jít na úhradu zdravotní péče.

Politici se snaží přesvědčit občany a vystrašit je tím, že říkají: „Když zaplatíme více sestrám, když zaplatíme více doktorům a lékařkám, tak nezbyde na péči o vás.“ Ale ta cena lidské práce je přece nedílnou součástí zdravotní péče. Zdravotní péče, to nejsou jenom léky, to nejsou jenom přístroje. To je v první řadě práce lidí, kteří tu zdravotní péči poskytovat umí a mohou. A když je nebudeme mít, nebude péče.

Měly by se zvýšit odvody na zdravotní pojištění? Mohlo by zavedení daní ze sladkých nápojů pomoci s financováním platů zdravotníků? A jaká prorodinná opatření by lékaři a lékařky ve své profesi uvítali? Poslechněte si celý rozhovor.