Ministr zdravotnictví Válek nebere lékaře vážně. Od prosince hrozí odklady plánovaných operací, varuje šéf komory Kubek

Dohodnou se lékaři s ministerstvem zdravotnictví na růstu mezd? Proč se jednání lékařských odborů a ministerstva za týden nikam neposunulo? Hrozí v prosinci omezení neakutní péče v nemocnicích? A rýsuje se mezi oběma stranami kompromis? Vladimír Kroc se ptal prezidenta České lékařské komory Milana Kubka.

Čtěte také

Zástupci lékařů se v pondělí nedohodli s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem z TOP 09 na změně odměňování. Ministra zdravotnictví jsme do tohoto pořadu zvali, ale kvůli nedostatku času se omluvil. Pane Kubku, proč odklad o týden, když jste se od vedení resortu nic nového nedozvěděli? Byla ta schůzka k něčemu?

To jsme se také tázali. Ona byla trochu v jiném formátu než před týdnem. Tady bylo hodně účastníků a my jsme se dověděli spoustu důvodů, proč nic nejde. Bylo to takové to, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Rozdíl byl v tom, že tentokrát si na nás našel čas i pan ministr, který přišel a na jednání byl. Ale skutečnost, že nám předložili úplně stejný návrh, který jsme odmítli týden předtím, považuji trochu za projev určité arogance.

Další schůzka na úrovni tripartity na ministerstvu má být ode dneška za týden. Co od ní očekáváte?

Nevím. Byl bych velmi rád, kdyby pan ministr začal brát situaci opravdu jako vážnou.

To snad bere, ne?

Ne. Já si myslím, že ne, protože on ve svém vystoupení nám dal právě jasně najevo, že upřednostňuje stav státního rozpočtu před dostupností zdravotní péče. To by se možná dalo pochopit u místopředsedy vlády, kterým pan profesor Válek je. Samozřejmě za předpokladu, kdyby vláda dokázala vybírat daně, a neutrácela peníze za nesmysly.

Obávám se, že k žádnému velkému posunu nedojde ani během tohoto týdne.

Ale takový postoj je obtížně pochopitelný od ministra zdravotnictví, který je za zajišťování a za dostupnost zdravotní péče zodpovědný. A mě mrzí, že jsme se za týden vůbec nikam neposunuli a obávám se, že k žádnému velkému posunu nedojde ani během tohoto týdne.

Jaké jsou argumenty ministerstva zdravotnictví, proč vám nechtějí nebo nemohou vyjít vstříc ve vašich požadavcích?

Čtěte také

Chtěl bych říct, že je pro nás důležité nejenom, aby byla zdravotní péče dostupná v prosinci a v lednu, ale aby byla dostupná i v následujících letech. A k tomu potřebujeme, a to je podmínka naprosto esenciální, aby medicína se stala více atraktivní pro mladé lidi, aby více lidí studoval medicínu, aby medici, když vystudují, tak aby zůstávali v českých nemocnicích, aby nám neodcházeli do zahraničí.

Protože demografie je opravdu velice krutá. Současnosti jsou na vrcholu svých profesních sil ročníky tzv. Husákových dětí. Nás je hodně, ale zvolna stárneme a dostáváme se do situace během několika málo let, kdy budeme nemocní a budeme sami tu péči potřebovat.

Znamená to, že máte pocit, že může být nedostatek mladých lékařů?

Nedostatek lékařů je katastrofální. Podle velice hrubých odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky nám chybí přibližně 5000 lékařů k tomu, aby byla péče zajišťována ve stávajícím rozsahu, ve stávající dostupnosti.

Proto jsou nutné přesčasy?

Čtěte také

Přesně tak. Celý systém je postavený pouze na obrovské množství přesčasové práce a já bych chtěl zdůraznit rozdíl mezi službou a přesčasem. Služba je nedílná součást naší práce, protože lidé jsou nemocní v noci i o víkendu, potřebují lékaře i na Štědrý den. Ale není možné toto zajišťovat prostřednictvím obrovského množství přesčasů, protože přesčas by měly být něco mimořádného.

Klasickým přesčasem ve zdravotnictví je třeba, když chirurgové operují, pracovní doba končí v půl čtvrté, ale oni operují do šesti do večera. Prostě od té operace neodejdu, ale to je přesčas. To je normální a je to mimořádná situace. Proto zákon limituje množství přesčasové práce. Ale ve zdravotnictví jsme na těch obrovských přesčasech postavili celý systém.

Položme si otázku, v jakém stavu je zdravotnictví, když ho pouhé dodržování zákona může položit.

A když během toho jednání, co jsme měli včera, opakovaně padalo slovo stávka, tak bych chtěl zdůraznit, že my nestávkujeme, ke stávkování se nechystáme, chceme pouze dodržovat zákony této země. A položme si tedy otázku, v jakém stavu je asi zdravotnictví v Česku, když pouhé dodržování zákona ho může tzv. položit.

Jak by měla znít dohoda? Co čekáte od ministerstva zdravotnictví?

Tak v zásadě to rozdělme na tři oblasti. Oblast první je novela novely zákoníku práce, která odstraní onu diskriminaci, kterou za našimi zády a přes náš odpor poté poslanci s podporou ministerstev prosadili. To znamená, že udělali z lékařů a lékařek občany druhé kategorie, když na nás naložili dvojnásobek přesčasové práce.

Pokud se nepletu, to už je víceméně domluveno, že by se to mělo změnit.

Čtěte také

Ano, stejně tak je domluveno, že by mělo být umožněno to, co zcela nesmyslně zákonodárci zakázali, to znamená 24hodinový pobyt na pracovišti. Protože tak je práce v nemocnicích organizována. Lékař jde ráno do práce, pracuje. Pak tam někdo z lékařského kolektivu zůstává, drží tzv. pohotovostní službu a druhý den ráno předá službu, informuje své kolegy a odchází domů. A následuje kompenzační volno.

Toto by se mělo vrátit do původního stavu. Ale jestliže pan ministr předpokládá, že tento návrat zákoníku práce do původního znění povede k tomu, že všechno bude tak jako dosud, že se nadále bude ve zdravotnictví porušovat zákon, že prostě lékaři budou pracovat jako veverky, jen proto, aby své nízké platy kompenzovali na nějakou přijatelnou úroveň, tak se šeredně mýlí. Protože ve zdravotnictví už nic nebude jako dřív.

Jaké jsou tedy argumenty, proč vám ministerstvo nemůže vyjít vstříc?

Že by to stálo moc peněz a například, že není možné sjednotit odměňování, ale ve školství to jde. A že by to stálo moc peněz? Víte, tam padaly odstrašující částky o desítkách miliard korun. Ale my nejsme přesvědčeni o tom, že skutečně tolik peněz je potřeba na uspokojení požadavků zdravotníků. Také nesmíme zapomínat na to, že část peněz se zase státu vrátí, protože z mezd a platů se platí daně, platí se odvody na zdravotní pojištění, platí se odvody na sociální pojištění, takže to zdaleka nemusí být tak zdrcující.

Část lékařů deklarovala, že od prosince vypoví přesčasové práce a bude pracovat v rozsahu základní pracovní doby. Jak velká část to bude?

Čtěte také

Tak v současnosti je to 6 000, což je přibližně polovina všech lékařů, kteří v nemocnicích slouží.  Někteří lékaři neslouží, na některých odděleních služby nejsou. A je jasné, že pokud budou lékaři pracovat pouze v rozsahu 40 hodin měsíčně, tak aby tam mohli někteří být odpoledne, někteří v noci, někteří o víkendu, tak o to méně lékařů tam bude v tu klasickou pracovní dobu a bude tedy s odřenýma ušima zajištěn akutní provoz.

Možná, že každá nemocnice to nedokáže, nemocnice se budou muset dělit o urgentní pacienty, ale rozhodně se budou odkládat plánované operace, plánovaná vyšetření, protože na to kapacita prostě nebude. Ale vím, že to je pro pacienty nepříjemnost. Mě to mrzí, ale je to jediná šance, jak donutit ministerstvo zdravotnictví, aby s námi vůbec jednalo, protože bez této hrozby s námi vůbec nikdo nekomunikoval.

S odřenýma ušima bude zajištěn akutní provoz. To možná každá nemocnice nedokáže a bude se muset dělit o urgentní pacienty.

Několik měsíců s námi nikdo nekomunikoval. A pokud skutečně chceme, aby měl kdo pacienty ošetřovat i za rok, nemáme jinou šanci než prostě takto vládu k seriózním jednáním přitlačit. Protože my na tu situaci jako lékařská komora upozorňujeme několik let. Jistě, byla zde covidová katastrofa. Během těch dvou covidových let, kdy zdravotnictví drželo v chodu společnost a ekonomiku, nikdo z nás neprotestoval proti obrovskému množství přesčasů. Nikdo z nás neprotestoval proti tomu, že se zákony porušují.

Brali jsme to, jako že je válka, a když je prostě válka, tak se musí bojovat. Ale nečekali jsme, že jakmile epidemie skončí, nastoupí nová vláda a hned začnou lékaři dostávat za uši. A ono to není dostávání za uši pouze pro lékaře v nemocnicích, ale i pro soukromé lékaře. Například ambulantní specialisté jsou úhradovou vyhlášku pana ministra Válka těžce poškozeni.

Proč by měl vzniknout zvláštní zákon pro odměňování zdravotníků? A nejsou na celé situaci nakonec biti samotní lékaři? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , tec
Spustit audio

Související