Vliv Ruska v EU. „Politiky nemusí hned uplácet, řada z nich to dělá dobrovolně,“ komentuje analytička

Před červnovými eurovolbami stojí trojí primární hrozba: zahraniční vměšování, kyberútoky, umělá inteligence. A všechny tři používá ruská propaganda. Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost zdůrazňuje, že nejde jen o kvalitu, ale kvantitu.

Čtěte také

Migrační ping-pong opanoval předvolební kampaň do europarlamentu. V Česku absurdně

„Příklady včetně Voice of Europe jsou ty, o kterých víme. Informovala o nich například naše Bezpečnostní informační služba nebo jiné bezpečnostní složky, které byly schopné přesně atribuovat, že jsou spojené s Ruskou federací a že je tam třeba nějaká finanční vazba,“ popisuje analytička a dodává, že o dalších akcích nemusí veřejnost zatím vědět.

Kremelský režim je totiž ve snaze ovlivnit dění nejen v unijní sedmadvacítce kreativní. „Neméně důležité je to, že Rusko dnes využívá spoustu jiných kanálů, kde ani finanční propojení nemusí být vidět, nemusí být známé a nemusí ani existovat. Spousta lidí proruské nebo protiukrajinské narativy šíří i z jiných důvodů, nejenom proto, že je někdo platí,“ konstatuje Veronika Víchová.

Prokremelská propaganda

Množství aktérů a kanálů ruského vlivu je obrovské. Patrné byly řadu let, kdy různí evropští politici otevřeně sympatizovali s Vladimirem Putinem, jezdili za ním na návštěvy nebo si od Ruska nechávali sponzorovat své kampaně.

Tato náklonnost po ruské invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety na nějaký čas utichla. Jak ale ukázala aféra Voice of Europe nebo odhalení kyberšpionážních aktivit v evropských zemích, ruský vliv je na území EU přítomný stále.

Veronika Víchova, analytička z Centra pro informovanou společnost|foto:Anna Urbanová, Český rozhlas

„Evropské volby jsou určitě jedním ze středobodů ruského zájmu. Už jenom proto, že na základě jejich výsledků se může posunout zahraniční a bezpečnostní politika jedním nebo druhým směrem,“ připomíná důležitý aspekt červnových voleb analytička.

„Evropské volby jsou jedním z dílků celé skládačky. Hlavní cíl, který Rusové vidí, je průběh a výsledek války na Ukrajině,“ podotýká.

Dále je pro Moskvu důležité třeba to, zda bude pokračovat podpora Západu pro Kyjev nebo jak budou vypadat další protiruské sankce. Součástí připravovaného 14. balíčku sankcí by měla být právě ruská vlivová síť, kterou ve státech sedmadvacítky rozhazoval server Voice of Europe.

Propojení s europarlamentem

„Velmi častý způsob jak například motivovat různé politiky k tomu, aby pomáhali Rusku, je jenom dát jim větší prostor v médiích. Nemusíte je hned uplácet, řada z nich to dělá dobrovolně, protože má ráda zájem,“ popisuje Veronika Víchová jednu z používaných metod.

Čtěte také

Dezinformace jsou pro EU zásadní hrozba. Postup vůči nim ale není nikde ideální

Někteří politici pak tímto způsobem dokážou fungovat řadu let. Jako třeba lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková, která souběžně se svým působením v Evropském parlamentu léta pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB.

„Národní politik má omezený vliv v jedné konkrétní zemi, nejezdí na jedno místo, do jednoho hlavního města pravidelně, kde by se dalo cílit na více takových politiků zároveň. Brusel v tom hraje svou roli – síť agentů může lidi teoreticky oslovovat a rekrutovat přímo tam,“ upozorňuje analytička na zranitelnost sídelního města evropských institucí.

Daří se Unii obrnit před ruským vlivem? Může tomu napomoci i představený balíček na obranu demokracie? A jsou mezi členskými státy „slabé články“, které ruskému vábení podléhají snáz, nebo dokonce dobrovolně?

Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.