Dezinformace jsou pro EU zásadní hrozba. Postup vůči nim ale není nikde ideální

„Ruská válka na Ukrajině změnila vnímání nebezpečí ruských dezinformací. Řekl bych, že ho posunula dopředu, rozšířila a upevnila názor, že je to skutečně zásadní hrozba,“ říká Dominik Presl.

Více si tuto hrozbu podle něj začalo uvědomovat i nejvyšší vedení unie v čele se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem, pod kterého tato agenda na evropské úrovni spadá.

Nebezpečnější, než jsme mysleli

„Od ruské invaze v minulém roce komisař Borrell mluví poměrně často o tom, že je to skutečně zásadní priorita a že pro něj je priorita, aby ty instituce, které se tomu věnují a které spadají pod něj, co nejvíc personálně rozšířil a poskytnul jim dostatečné zdroje k tomu, aby se tomu mohly věnovat naplno,“ všímá si Dominik Presl.

Čtěte také

Společnost nedůvěry. Unikátní projekt odhaluje konspirace a dezinformace v Česku

Touto institucí je hlavně unijní tým pro čelení dezinformacím, který vznikl v Bruselu v roce 2015 v reakci na ruskou anexi Krymu a ve kterém od jeho počátku působí i Češi.

Za Borrellovy předchůdkyně Federiky Mogheriniové byl ale personálně i finančně poddimenzovaný a italská šéfka unijní diplomacie se snažila spíše nerozházet vztahy s Moskvou než upozorňovat na její hrozby.

To už teď podle Presla neplatí a unijní představitelé také otevřeněji mluví o nebezpečí ze strany Číny.

Česká politická reprezentace se zalekla toho, že boj proti dezinformacím působí jako velmi nepopulární téma.
Dominik Presl

Recept zatím nezná nikdo

Analytik AMO do léta působil na Úřadu vlády, kde měl na starosti právě boj s dezinformacemi. Navzdory tomu, že ruská válka na Ukrajině zdůraznila závažnost tohoto problému a je na něj upřená větší pozornost, poradit si s ním podle Presla pořádně neumí ani země, které se mu dlouhodobě věnují, jako jsou pobaltské státy nebo Skandinávie.

Dominik Presl, analytik Asociace pro mezinárodní otázky|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

„Obecně je tohle téma velmi složité. Není žádná země, která by ho zcela vyřešila a měla v tom stoprocentní úspěšnost,“ přibližuje Dominik Presl, podle něhož je Česko neblaze unikátní v tom, že stát na snahy ho řešit rezignoval úplně.

„Chybí tady politická vůle. Politická reprezentace se zalekla toho, že toto téma působí jako velmi nepopulární a když se někde zmíní, tak se vyrojí rétoricky agresivní část veřejnosti, která proti snahám ho racionálně řešit vystupuje,“ vybírá jeden z důvodů současného přístupu českého státu.

Jaké jsou ty další? Jaké narativy teď Rusko nejvíce v unii šíří a jak se promítají do kampaní před nadcházejícími volbami na Slovensku a v Polsku? Jak mohou ovlivnit evropské volby v příštím roce? A nakolik fungují nástroje, kterými se EU snaží šíření dezinformací čelit? Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.