Vinohrady jsou v obležení špačků i divokých prasat. Budou mít vinaři co sklízet?

Poslední vydatné deště hodně pomohly také vinařům. Réva vinná je už lépe připravena na budoucí sklizeň. Konečně pominula ta strašlivá sucha. Bobulky hroznů se tetelí teplem, vlhkem, vyšší cukernatostí a dobrou kondicí.

Jenže je tu ještě spousta dalších přirozených nepřátel, kteří by si na dozrávajícím vinohradu moc rádi pochutnali. Třeba divoká prasata jsou schopna sežrat nejen hrozen, ale když mají hlad, tak celý kmen. Pak je tu subtilnější, leč stejně nebezpečná zvěř. Třeba daňci, srnci a vůbec vysoká, co miluje ryzlink i frankovku. Ale to zdaleka nekončí, jsou tu také larvy, révokaz, chroustí ponravy, různé mšice a další miniaturní tvorové, kteří si chtějí trochu přihnout.

Čtěte také

Velkým strašákem vinařů jsou nenasytná hejna špačků. Ti dokáží zlikvidovat celoroční úrodu během několika málo náletů. Pokud jste letos šli na Moravě kolem vinohradů, možná jste zaslechli pravidelné duté rány podobající se výstřelu z brokovnice. Jsou to umělá zvuková děla, která mají plašit ptáky. Jenže ptáci si na pravidelný zvuk rychle zvykli, nedbají a žerou dál. Zoufalí vinaři proto hledají další obranu.

Například chov dravých ptáků se v poslední době jeví jako zajímavá a přirozená forma boje proti špačkům. Jeden sokol nebo káně jsou schopni znervóznit celé stohlavé hejno vinných zlodějů.

víno, číšník, nalévání vína|foto: Fotobanka Pixabay

Je to přirozená obrana, i když někteří svědci tvrdí, že když mají ptáci velký apetit, troufnou si v početné převaze zahnat i dravce do defenzívy. Pravda je, že dravci se nemůžou flákat, protože než zkonzumují jednu myš nebo špačka, ostatní mohou mezitím ožrat celý vinohrad.

Až si zase někdy nalijete sklenku vína, vzpomeňte, že kromě klasického procesu výroby, musela réva vinná vyrůst a přežít nejednu klimatickou pohromu či loupeživý nálet různých zvířátek, která si také někdy chtějí kousnout do něčeho chutného.