Ve Wuppertalu vám projíždějí tramvaje nad hlavou
Zpozornět by tentokrát měli všichni milovníci vlaků, tramvají a lanovek, i když ti asi už teď dobře vědí, že německý Wuppertal se může pochlubit naprosto ojedinělou městskou hromadnou dopravou. Na rozdíl od tradičního U-Bahnu, S-Bahnu nebo tramvají se obyvatelé už více než sto let přepravují z jednoho konce na druhý visutou dráhou.
Se Stephanem Holgerem nastupujeme do vagónu ve stanici Vohwinkel. Z místního depa vyjíždí některá z 27 souprav každé tři minuty. „Tyhle vagóny jsou ze 70. let, ale teď jsme objednali nové, které přijdou za tři čtyři roky. Interval se proto zkrátí na dvě minuty,“ vysvětluje.
Kloubový vagón zavěšený na jedné kolejnici se vydává na cestu údolím a Stephan Holger z podniku, který Schwebebahn, tedy visutou dráhu, provozuje, vysvětluje technické detaily tohoto ojedinělého inženýrského díla.
Visutá dráha za milióny marek
Dráha je zavěšená na pilířích ve tvaru obráceného V. Na jejich stavbu a také na stavbu stanic bylo použito na 20 tisíc tun oceli. „Visutá dráha vede nad říčkou Wupper. Její údolí je úzké, hned se točí vlevo a hned zas vpravo. Proto tu není prostor pro U-Bahn,“ nastiňuje Stephan Holger.
Systém německého inženýra Eugena Langena byl původně plánovaný i pro Berlín, Hamburk nebo Londýn. Náklady na jeho vybudování však byly příliš velké. „V době vzniku činily náklady asi 16 miliónů zlatých marek. A rekonstrukce dnes přijde na půl miliardy eur,“ vypočítává Stephan Holger s tím, že visuté dráhy fungují na několika místech na světě, ale jde o jiné systémy a především o mnohem kratší tratě.
Na každé zastávce přistupují další a další lidé. Přibližně v polovině 13,5 kilometrů dlouhé trati začínám mít žaludek jako na vodě a ve výšce 12 metrů nad hladinou řeky mám pocit, že dostávám mořskou nemoc.
„Na nástupišti se sice vagóny trochu hýbou, ale jízda je klidná a absolutně bezpečná i za sněhové bouře nebo orkánu,“ uklidňuje mě Stephan Holger.
Za nehody mohla lidská chyba i slůně
Má pravdu. Jde o jeden z nejbezpečnějších prostředků městské hromadné dopravy, i když dopravní nehoda se tu už stala, a to velmi kuriózní, přibližně v polovině minulého století. V rámci reklamy na vystoupení převážel jeden cirkus sloní mládě Tuffy. Mládě však bylo jízdou vyděšené, splašilo se, prorazilo bočnici vozu a spadlo do řeky.
„Zažili jsme tu jedinou tragickou nehodu, asi před deseti lety. Jeden dělník zapomněl po noční údržbě na kolejnici ocelový bezpečnostní klín. První ranní souprava proto vykolejila a několik lidí zemřelo,“ popisuje Stephan Holger.
Dráha od císaře Viléma
Visutá dráha funguje už od roku 1901. Mezi jejími prvními cestujícími byl také císař Vilém II. Takzvaný císařský vagón si můžete pronajmout pro vyhlídkovou jízdu i dnes. Kvůli projížďce unikátní dráhou přijíždějí do Wuppertalu turisté z celého Německa i ze zahraničí.
„Hostů máme hodně. Přijedou extra kvůli dráze a pak jsou zklamaní, když doprava stojí například kvůli rekonstrukci. Loni byla zavřená celé léto,“ tvrdí hoteliér Schausten.
To, co je pro návštěvníky Wuppertalu atrakcí, je pro zdejší běžnou součástí života. Tramvaj nad hlavou? Samozřejmě, jak jinak.
Související
-
Nejstrmější lanovka na světě, futuristická visutá dráha nebo dračí skok: adrenalin na Dračí hoře
Turisty na vrchol Dračí hory vysoký přes dva tisíce metrů láká úžasný výhled na Luzernské jezero, ale také možnost adrenalinové zábavy.
-
Trh pod pařížskou nadzemkou: „Stojí tu, co si pamatuju,“ říká osmaosmdesátiletý Christian
Ještě před necelými dvěma sty lety tam byla jen kamenitá pláň, po které běhali zajíci. Teď tam jsou obchodní centra a jezdí tam metro. A pod ním tradiční francouzský trh.
