Vazba mezi matkou a dcerou je velmi intimní. Časté jsou nevyřešené vztahy i do vysokého věku

„Mám dvě dcery a vím, že vztah matek a dcer je plný třecích ploch. A nebudu zastírat ani to, že mne k tomuto tématu dovedla i vlastní zkušenost s mojí maminkou,“ přiznává novinářka a spisovatelka Lucie Jandová, jejíž vlastní příběh čtenáři v knize také najdou.

Jestli existují opravdu chtěné děti, jsou to ty naše, říkají Michal a David Vaníčkovi

• Upravit
• Smazat

Michal a David Vaníčkovi jsou registrovaní partneři, kterým ke štěstí po dlouhou dobu chybělo jediné: vlastní děti. Dnes mají dvě 11měsíční holčičky, které jim odnosila náhradní matka v USA. „Muži se na rodičovství připravují stejně jako ženy. Byli jsme i na předporodním kurzu,” říkají v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Když se rozhlédla po svém okolí, zjistila, že potkává mnoho žen, které mají ještě i ve středním nebo starším věku nevyřešený vztah s matkou, který překračuje hranice běžného poškorpení.

A prodej její knihy, který se blíží osmi tisícům výtisků, potvrdil, že téma temných matek je opravdu nepojmenovaným společenským tabu: „Ženy mi v dopisech děkuji za otevření třinácté komnaty. Mateřská láska je braná jako hluboce nezpochybnitelná a já před ní smekám, ale všude se najde chybička a o tom právě mluvíme.“

Cesta vnitřního odpuštění

Matka by pro dceru měla podle Lucie Jandové být také autoritou. Ve vzájemném vztahu by ale vždy měla dominovat láska a důvěra|foto: Fotobanka Profimedia

„Problém je v tom, že mateřská láska je sice přirozená, ale není automatická,“ myslí si Lucie Jandová. Přestože v knize mapuje selhání matek a staví se za dcery, nechce jejich rodičovské selhání soudit. Nabízí čtenářkám možnost nahlédnout vlastní minulost skrze deset autentických příběhů konkrétních žen, které poznamenal vztah s jejich matkami.

„Vnitřní komunikace s matkou v krajině vlastního srdce je mnohem lepší než hádky, osočování a výčitky. A kdo ví, třeba se to jednou srovná i v té hmotě,“ přemýšlí autorka knihy, která jednotlivé příběhy doplnila také o odborné komentáře a využívá v ní i přirovnání k odvěkým archetypům z pohádek a mýtů.

Mateřská láska je bezpodmínečné přijetí

Chovejte se tak, aby si vás děti mohly vážit, radí autoři knihy Respektovat a být respektován

• Upravit
• Smazat

Zájem a motivace vyjet ze zajetých kolejí tradiční výchovy dětí je velká, a to jak ve velkých městech, tak na venkově. Takové zkušenosti mají na svých kurzech manželé a psychologové Tatjana a Pavel Kopřivovi, autoři knihy knihu Respektovat a být respektován.

„Nikde v pohádkách se nevyskytuje zlá maminka, to mne zaujalo,“ vysvětluje Lucie Jandová, proč se začala o tento typ interpretace rodinných vztahů zajímat. Archetyp macechy je naopak v lidové tradici a mytologii velmi silný.

„Vztah s maminkou je totiž naprosto bazální, protože dává člověku zakusit bezpodmínečné přijetí. Mateřská láska vlastně říká: Miluji tě jenom proto, že jsi. A je jedno, jaký nebo jaká. Když se tohoto lidské bytosti nedostane, potýká se s tím celý život,“ vysvětluje spisovatelka.

Co radí matkám, aby měly se svými dcerami dobré vztahy? V čem funguje vztah „temné matky“ a syna jinak než její vztah s dcerou? A proč je praktikující buddhistkou? Poslechněte si odpovědi Lucie Jandové ze záznamu celého rozhovoru s moderátorkou Michaelou van Erne.