Varování před zemětřesením? Na záchranu umíme dát lidem maximálně vteřiny, říká seismolog

Japonskou prefekturu Išikawa v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,6 stupně. Úřady původně varovaly, že pobřeží může následně ohrozit až pětimetrová vlna tsunami, nakonec byly hlášeny zhruba metrové vlny. Oblast však od pondělí zasáhlo nejméně dalších 150 otřesů.

Čtěte také

iROZHLAS

Zemětřesení v Japonsku má již 73 obětí. Silný déšť vyvolává obavy z možných sesuvů půdy

Počet obětí do středy vystoupal na 73, pod troskami by ale podle úřadů mohly být uvězněny ještě další desítky lidí. Poničeny byly tisíce domů, automobilů a lodí. Desetitisíce lidí se ze dne na den ocitly v provizorních evakuačních táborech a další desetitisíce domácností zůstaly bez proudu. V oblasti navíc panuje chladné počasí a předpovídán je silný déšť, což vyvolává obavy z možných sesuvů půdy.

Ve státech ohrožených silnou seismickou aktivitou, jako je právě Japonsko nebo třeba Mexiko, už několik desítek let fungují systémy varující před zemětřesením. Předpovědět otřesy a jejich případnou intenzitu, ovšem dokážou zatím jen velmi omezeně.

Co se děje v podzemí

„Zemětřesení je chaotický fenomén,“ říká seismolog Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. „My sice dokážeme říct relativně přesně, kde jsou tektonické zlomy, kde se ta budoucí zemětřesení stanou a jak rychle se hromadí napětí z pohybu tektonický bloků, ale nedokážeme říct přesně, v jakém čase se ta energie uvolní.“

Vědci zatím nemohou tektonický zlom ani přímo pozorovat a umístit tam senzory. Hrozící seismickou aktivitu tak jsou schopni odhadnou pouze na základě statistické analýzy.

„Dokážeme říct obecně nebo statisticky, v jakém časovém horizontu předpokládáme, že zemětřesení přijde. Ale nedokážeme říct přesně, že za několik hodin nebo dní či týdnů bude nějaké velké zemětřesení,“ potvrzuje Václav Kuna.

Jak předhonit vlny

Technologie, kterou vyvíjejí čeští seismologové z Geofyzikálního ústavu AV ČR, je založená na takzvaném internetu věcí neboli IoT.

„V oblasti, kde očekáváme, že bude mít zemětřesení epicentrum, máme rozmístěné měřicí zařízení – seismometry. V okamžiku, kdy k nějakému většímu zemětřesení dojde, jsou technické vlny detekované těmi technickými stanicemi, které přenášejí data v reálném čase na servery,“ popisuje seismolog.

Seismograf, zemětřesení (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Profimedia

Během několika sekund jsou tak vědci schopni získat informace o poloze a intenzitě počínajícího zemětřesení a následně varovat ohrožené oblasti, kam otřesy ještě nedorazily. „Nicméně toto varování nedokáže přijít třeba minuty předem, jedná se o desítky sekund, v ideálním případě ‚až‘ minutu,“ připouští Václav Kuna.

Ani AI neumí zázraky

Včasnější varování bohužel nezajistí ani zapojení umělé inteligence. „S novými algoritmy dokážeme zlepšit přesnost nebo možná ukrojit pár desítek milisekund nebo vteřinu z toho celkového času, ale bohužel žádné velké zázraky,“ vysvětluje.

Vědci totiž mohou umělou inteligenci do předpovědi zapojit až ve fázi vyhodnocování signálu, který zachytí měřicí stanice. A to je bohužel stále až ve chvíli, kdy už dochází k prvním otřesům v rámci takzvané primární vlny. I tak ovšem cenné vteřiny získané díky varování mohou lidem zachránit život.