Na některé vesnice úřady zapomněly, maročtí úředníci jsou pomalí a neefektivní, popisuje Češka následky zemětřesení v Maroku

Neštěstí si podle aktuální bilance vyžádalo přes 2900 lidských životů a srovnalo se zemí celé vesnice. Jak složité bylo získat informace o vašich přátelích a známých?

Čtěte také

iROZHLAS

‚Všechno je v troskách.‘ Domy v marocké vesničce se po zemětřesení proměnily v hromady suti

Naštěstí jsme informace měli velice rychle, vlastně už dopoledne po nočním zemětřesení jsem měla zprostředkovanou informaci, že ve vesnicích Imlil a Aremt, kde žije většina našeho týmu a sídlí i marocká část naší cestovky, nedošlo ke ztrátám na životech. Někdo, byť cesta do Marrákeše byla zabarikádovaná a zasypaná, se z vesnice dostal do městečka a z něj do Tahnaoutu a předal tam informaci. Od našich řidičů, kteří žijí v Marrákeši, jsme toto všechno věděli. Poslední dva dny komunikujeme přímo s kolegy ve vesnicích. Předevčírem se obnovil signál, internet, telefony a všichni jsou v pořádku. Do Maroka mířím zítra ráno, abych se přesvědčila, jaká je situace.

Epicentrum zemětřesení bylo asi 72 km od Marrákeše, zasažená oblast se nachází z velké části ve špatně přístupných místech. Jak si to představit?

Vysoký Atlas jsou opravdu špatně dostupná hluboká údolí, která nejsou spojená s hlavní silnici, s žádnou zpevněnou komunikací. A když do některých těch údolích jedete terénním autem, z hlavní cesty to na konec údolí trvá dvě hodiny. V tuto chvíli jsou tyto cesty zasypané a nepřístupné, svahy jsou velice strmé. Takže k některým vesnicím je velice špatný přístup.

Dostává se lidem nějaká pomoc?

Čtěte také

iROZHLAS

Marocká vláda zřídí zvláštní fond na pomoc lidem po zemětřesení. Záchranné týmy vyšlou zatím čtyři země

Pomoc se určitě dostává, ale samozřejmě se větší pomoc dostává k těm frekventovanějším vesnicím nebo frekventovanější místům, která jsou právě na té silnici. Třeba do vesnicí Aremt, Imlil, Moulay Brahim už potravinová pomoc dochází. Nicméně jsou vesnice, na které úřady ani nemyslí a v podstatě se o nich moc neví. Nejsou prostě tak známé. Dá se říct, že se na ně zapomnělo.

Ale zrovna jsem dnes na internetu viděla zoufalé volání obyvatelky jedné vesnice, která říkala, že potřebují jídlo. Udávala tam polohu, kde se vesnice nachází, jednoduše popisovala, jakým způsobem se tam záchranáři dostanou. Po celém Maroku je velikánská vlna solidarity. To je třeba říct, lidé ve velkém darují krev, zachraňují nebo hledají zásoby, skupují a posílají všechno do těchto oblastí.

Po celém Maroku je velikánská vlna solidarity, lidé ve velkém darují krev.

V Marrákeši fungují velká dobrovolnická centra, dobrovolníci to do jednotlivých regionů a vesnic dováží. Rozsah škod je v tuto chvíli veliký a do některých míst se pomoc dostává pomalu.

Nakolik jsou Maročané na podobné katastrofy připraveni? Jsou ty moderní stavby koncipovány tak, aby odolaly podobným zemětřesením?

Čtěte také

iROZHLAS

Velvyslanec v Maroku: Poškozené jsou jen horské oblasti a staré centrum. Moderní budovy jsou odolné

Myslím, že situace je dost podobná, jako byla v Turecku. Se zemětřesením nikdo moc nepočítal, a i kdyby s tím počítali nebo na to mysleli, tak stejně Maročani nemají prostředky, aby si stavěli hodně stabilní domy. Je to jedna z věcí, která mě v Maroku vždycky překvapovala, tedy stavební způsoby, které tam vládnou. Jsou to jednak tradiční domky, které jsou stavěné z nepálených cihel a materiálů, který se v dané oblasti zrovna našly. No a potom i moderní domy. Z mého pohledu je to fórové. Myslím, že v žádném případě Maročani nepřemýšleli, že přijde zemětřesení. Poslední veliké zemětřesení bylo v Agádíru v roce 1960.

Jak jsou na tom chráněné památky UNESCO, zejména slavná hliněná města?

Záleží kde. Nejslavnější hliněná města Ait Ben Haddou a Kasbah zemětřesení přežila, byť samozřejmě s určitými ztrátami. Je to relativně daleko od epicentra. Slyšela jsem od jednoho našeho průvodce, který se tam nacházel, že ty stavby mají trhliny, ale stále stojí. Daleko hůř je na tom mešita Tin Mal, která se nachází přímo u obce Talat N‘Yaaqoub, což je hodně postižená oblast.

Mešita Tin Mal je srovnaná se zemí. Maročané ji přitom poslední měsíce opravovali.

Je to úžasná stavba z 12. století a jedna z prvních památek dynastie Almohadů v Maroku. Je zničená, je opravdu srovnaná se zemí. Je to velikánská škoda, protože to byla stavba krásná, a hlavně Maročani strávili posledních několik měsíců její opravou. Měla se v blízké době znovu otevřít pro veřejnost a teď je to všechno bohužel srovnané se zemí.

Maroko zatím přijalo nabídky na vyslání záchranných a pátracích týmů pouze od Španělska, Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Tušíte, proč tak dlouho zvažuje oficiální pozvání specialistů z dalších zemí včetně Česka, kde víme, že je stále připraven k pomoci specializovaný tým?

Čtěte také

iROZHLAS

Čeští hasiči už nepočítají s vysláním speciálního týmu do Maroka. Z Marrákeše nepřišla oficiální žádost

Dnes ještě prý poslali pozvání do Izraele. Proč tak dlouho čekají nebo proč to pořád trvá? Po několika letech zkušeností s jejich byrokracii bych řekla, že je prostě byrokracie v Maroku neuvěřitelně pomalá. Když potřebujete na něco dát razítko, tak se miliony úředníků mají potřebu k tomu vyjádřit, probrat to se svým nadřízeným a potom se teprve za hrozně dlouhou dobu něco stane.

Byrokracie v Maroku je neuvěřitelně pomalá.

Takže bych v tom nehledala něco jiného než to, že jsou maročtí úředníci pomalí a nejsou dostatečně efektivní. Maroko má spoustu skvělých stránek, na jednu stranu je úžasné, ale taky má spousta špatných stránek a byrokracie Maroka je jednou z nich. Takto si to osobně vysvětluji já.

Jak je to třeba s pojištěním? Je to iluzorní představa, že by objety na vesnicích byly pojištěny?

Rozhodně nejsou pojištěny. Objekty ve vesnicích a horách nejsou ani zanesené v katastru. To mě dost překvapilo, když jsme registrovali v horách naši marockou společnost, přišli jsme registrovat firmu na úřad a oni nás vyzvali, ať můj společník doloží výpis z katastru. A on se strašně podivoval, že nic takového nemají.

Ve větších městech samozřejmě takové věci fungují a existují, ale ve vesnicích opravdu nic podobného neexistuje. Tam ta výstavba probíhá velice spontánně. Lidi své pozemky dědí z generace na generaci. O spoustě vesnic se ani tolik neví, protože je nenajdete ani na Google mapách. Jsou opravdu velice odříznuté a lidi tam žijí tradičně. Tím komplikovanější je zřejmě pomoc po zemětřesení.

Na kolik je poškozená samotná Marrákeš? Na jaké úrovni je marocké zdravotnictví? A je nyní na místě vyrazit do Maroka na dovolenou? Poslechněte si celý rozhovor.