V rozhlase nežádoucí: Osudy rozhlasáků v roce 1969
Uplynulo 50 let od brutálního zásahu ozbrojenců při prvním výročí vpádu takzvaně spřátelených armád do Československa. 21. srpna 1969 už byl prvním tajemníkem komunistické strany Gustáv Husák a normalizace namísto zklidnění poměrů startovala ke dvaceti letům represí.
Všechny epizody
-
1
Jakmile zvolili Gustáva Husáka, raději jsme z rozhlasu dobrovolně odešli, vzpomíná Zdeněk Svěrák
-
2
Viděla celou Afriku a vysílala během nepokojů v Jemenu. Věra Šťovíčková ale po roce 1969 musela pryč
-
3
Nebudu vysílat těm, kteří rozhánějí demonstrující, řekl Miloň Čepelka a dal výpověď
-
4
Jan Petránek rozhlas nezradil. Novinářskou rutinu si udržoval po nocích v kotelně
-
5
Natočil rozhovor s Armstrongem a Fitzgeraldovou. Pak byl Jaroslavu Čmehilovi mikrofon zapovězen
-
6
Skutečný reportér od nátury. Sláva Volný natáčel v ulicích okupované Prahy
-
7
Autorka legendárních Sedmilhářů, která zažila i koncentrák, musela po roce 1969 v rozhlase skončit
Účast na vysílání rozhlasu během Pražského jara, v srpnu ’68 a jasné postoje v lednu 1969 po úmrtí Jana Palacha znamenaly tehdy pro řadu známých osobností blížící se konec jejich kariér. V seriálu připomínáme osudy Věry Šťovíčkové, Jana Petránka, Miloňe Čepelky a dalších...
Odebírat podcast
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
