SERIÁL

6) Skutečný reportér od nátury. Sláva Volný natáčel v ulicích okupované Prahy

21. srpen 1968, okupace Československa, tank, Sovětská invaze
0:00
/
0:00

Představte si vysokého, štíhlého muže s bradkou a tmavými brýlemi, přes rameno reportážní magnetofon a v ruce mikrofon. Prototyp průbojného rozhlasového reportéra – takový byl v šedesátých letech redaktor zemědělských pořadů Sláva Volný, autor těch nejemotivnějších záběrů okupované Prahy.

Zemědělský novinář nastoupil do rozhlasu v roce 1965 a s neobyčejnou vervou odkrýval – dnes by se řeklo investigativně – problémy plánovaného a centrálně řízeného hospodářství.

Ráno 21. srpna 1968 byl v rozhlase, populární redaktor s osobitým výrazem na mikrofon se odmítl podvolit. „Otec si vzal reportážní mikrofon a vyšel do ulic, kterým lidem dával k ústům,“ popisuje jeho syn Sláva Volný.

Bylo to skutečný reportér od nátury. Jakkoli bylo důležité, že jeho kolegové ze studia vysílali rezoluce a výzvy ke klidu, on zachytil s mrazivou syrovostí reálné obrazy z okupovaného centra Prahy.

Synovi Slávy Volného bylo v roce 1968 dvanáct let, a když jeho otec odešel nejdříve nakrátko, pak natrvalo z republiky, zůstal v Československu se svou matkou jakožto syn redaktora stojícího na straně obrodného procesu.

„Neměl jsem to tady vůbec jednoduché, šikana ze strany StB. Musel jsem si dokonce vzít jméno ze Slávy na Jaroslav, potom jsem si ho vzal zpětně. Je to pro mne neustálé otevírání bolavých ran,“ vysvětluje Sláva Volný mladší.

Komentátor Svobodné Evropy

Někdejší komunistický novinář se stává komentátorem Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Není sám, koho dřívější exulanti po roce 1948 neuznávají, protože slýchali jeho horlivé pořady z Prahy. Ale on zůstává a vysílá. O to více na něj reaguje počínající normalizace u nás.

Toužil se domů vrátit, ale svobody se nedožil. Zemřel 27. ledna 1987 v Mnichově. I potom ale Svobodná Evropa rok co rok 21. srpna vysílala reportáž, kterou Sláva Volný natočil s magnetofonem přes rameno v srpnu 1968.

Rozhlasová historie si Slávu Volného pamatuje jako někoho, kdo natočil řadu rozhovorů s Alexandrem Dubčekem a hlavně jako autora mrazivě syrové reportáže z dopoledne 21. srpna 1968 v Praze.