V rozhlase nežádoucí: Osudy rozhlasáků v roce 1969

Nebudu vysílat těm, kteří rozhánějí demonstrující, řekl Miloň Čepelka a dal výpověď

Další část seriálu o osobnostech, které se po jednadvacátém srpnu 1969 staly v rozhlase nežádoucími, nás zavede do prvorepublikové vily v Dykově ulici v Praze. Tam svého času působila armádní redakce Československého rozhlasu. Dnešní vzpomínka připomene autora Miloně Čepelku, průvodce oblíbenými pořady, které se zde natáčely.

Čepelkova éra se tu psala od roku 1961, kdy vystudovaný učitel hledal cestu k literatuře a poezii. Našel ji tady díky osvícenému šéfovi Slavomilu Vodrážkovi. Ve veleslavném pořadu Polní pošta zaměřeném na civilní život vojáků vznikaly i původní písničky.

„Slavný hit Jirky Grossmanna Blizzard se natočil u nás a také se tu prvně vysílal,“ vzpomíná Čepelka. Autoři populárního pořadu se objevili na titulní straně týdeníku Signál a Československá televize o nich natočila krátký film. Pak přišla okupace.

Čtěte také

Vila armádní redakce byla jedním ze sídel vysílání během týdenní schovávané před Sověty. Po roce, v srpnu 1969 po brutálním zásahu tuzemských bezpečnostních složek, přišel zlomový moment.

Než vystoupil z auta, vystoupil ze strany

A Čepelka neuhnul: „Řekl jsem, že nebudu vysílat těm, kteří rozháněli demonstrující. Dal jsem výpověď, Svěrák se Šebánkem šli taky. Vystoupili jsme z ROH i ze strany. Šebánek to před svým bytem završil větou: Teď ještě vystoupíme z auta a je hotovo,“ směje se.

Jméno Miloně Čepelky na dvacet let zmizelo ze seznamu rozhlasových pracovníků. V roce 1992 se vrací jako vedoucí pracovní skupiny Jazyková kultura, která v Československém rozhlase vysílá popularizační pořady o češtině.  

Další díl seriálu představí Jana Petránka, jehož parádním číslem u mikrofonu bylo v červenci 1969 přistání Američanů na Měsíci. Pak se stal také nežádoucím.

autoři: Tomáš Černý ,
Spustit audio