V první chvíli u politiků převážily emoce. Doufám, že na Slovensku zvítězí racionalita, hodnotí atmosféru po atentátu na Roberta Fica český velvyslanec

Jak se Slovensko vzpamatovává z atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr)? Jaká se dá čekat reakce slovenských politiků? Proč a odkdy je atmosféra ve slovenské společnosti tak vyhrocená? A může mít útok vliv na česko-slovenské vztahy nebo politickou situaci v Česku? Tomáš Pancíř se ptal českého velvyslance na Slovensku Rudolfa Jindráka.

Máte jakožto velvyslanec detailnější aktuální informace o zdravotním stavu předsedy vlády Roberta Fica?

Samozřejmě se snažím informace získávat ze zdrojů, které mám v blízkosti pana premiéra, respektive z veřejných zdrojů, které jsou k dispozici. Musím říci, že v posledních hodinách a minutách jsou zprávy poměrně embargované, dovídáme se je v podstatě z médií. Myslím ale, že odpovídají skutečnému stavu věci.

Máte z pozice českého velvyslance o zdravotním stavu Roberta Fica, případně o krocích slovenských politiků, informace dříve a rozsáhlejší? Anebo jste do značné míry také odkázán na zprávy z médií?

Mou prací a samozřejmě i náplní diplomacie je získávání takovýchto informací. Máte vybudovanou určitou síť známostí, zdrojů. Nebudu zastírat, že mými zdroji jsou i vaši kolegové novináři, kteří se k exkluzivním informacím dostávají poměrně často, a jejichž práce v tom nejlepším slova smyslu využívám. Rolí velvyslance, zejména v takové zemi jako je Slovensko, zemi blízké České republice, je informovat nejvyšší ústavní činitele, což v podstatě dělám od včerejších zhruba tří hodin odpoledne, kdy k tragické události došlo.

Jaká je více než dvacet hodin po atentátu na Slovensku atmosféra? Jak ji vnímáte?

Ve své dlouholeté diplomatické praxi v zahraničí jsem podobnou situaci nezažil. Snažím se s tím vyrovnat i lidsky, to je první aspekt. Jednak Roberta Fica více než třicet let osobně znám, což v tom z lidského hlediska určitě hraje svou roli. Naposledy jsme se viděli na nějaké akci minulý týden, kde jsme se zdravili a chvíli bavili.

Druhá a zásadní věc, kterou musíte brát v potaz, je, že se to stane premiérovi země, která je mnohým Čechům nejbližší. Třetím aspektem je reakce veřejnosti. Ambasádu máme na Hviezdoslavově náměstí a venku je ticho, korzují zde lidé, působí to až mysticky. Slovensko je pořád v určitém šoku z toho, co se stalo.

Včerejšek byl celý plný emocí. Řada vystoupení již odezněla.

Hned ve středu hodně pozornosti na tiskové konferenci vyvolala slova ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas), který řekl, že Slovensko je na prahu občanské války. Vnímáte to tak?

Každá válka je něco strašného a ta občanská je ještě horší, v zásadě proti sobě bojují syn s otcem či bratr proti bratrovi. Včerejšek byl celý plný emocí. Řada vystoupení, zejména těch prvních na půdě parlamentu i první vystoupení pana ministra vnitra a ministra obrany Roberta Kaliňáka (Směr) v Banské Bystrici, již odezněla. Lidé jsou skutečně pod vlivem emocí. Nechci to nijak snižovat, ale sehrálo to roli v hodnocení situace. Za sebe mohu říci, že na Slovensku bych si určitě žádnou občanskou válku nepřál.

V mnoha komentářích jsem za posledních 24 hodin slyšel či četl, že slovenská vládní koalice nebo její část může situace využít k zesílení tlaku na média, opozici či neziskové společnosti. Očekáváte to? Je to reálné?

Podle mého názoru převáží rozumný pohled. V souvislosti s tím, že zde jsou stávající paní prezidentka i nově zvolený prezident, tady máme další specifickou situaci. Vše se to navíc stalo přesně měsíc před inaugurací nové hlavy státu. Během jejich projevu vyzvali přesně k tomu, co říkám já i členové vlády, mám na mysli ministra vnitra a ministra obrany, tedy ke klidu. Byly tam samozřejmě i jiné výroky, jsem si toho vědom. Nicméně myslím, doufám a moc bych si přál, aby zvítězila racionální úvaha. Dostali jsme se do určitého průšvihu a pojďme se z něj dostat tak, abychom zemi prospěli a ne naopak.

Byl jste velvyslancem v Maďarsku, Rakousku, Německu a nyní na Slovensku. Mezitím jste byl také šéfem zahraničního odboru kanceláře prezidenta Miloše Zemana. Byla již před atentátem atmosféra na Slovensku podle vás výrazně vyhrocenější než v jiných zemích, kde jste působil?

Ano, určitě pro mne jde o překvapení v tom smyslu, jak moc je práce na Slovensku pro diplomata emotivní záležitostí. Mimo Českou republiku jsem strávil víceméně dvacet let svého pracovního života, v Německu jsem jako velvyslanec působil osm let, ale nikdy jsem tam nezažil tolik emocí, jako právě zde. Pocházím navíc ze smíšené rodiny, maminka se narodila v Kežmaroku, a tudíž mám ke Slovensku poněkud osobnější vztah a emoce zde hrají určitou roli. I to je pro diplomata důležité a musí k tomu z lidského pohledu přistupovat.

Myslím, že český diplomat na Slovensku se nemůže chovat jinak, než že se o domácí politiku bude hodně zajímat.

I ze zmíněného hlediska jsem překvapen, jak mě určité na Slovensku se odehrávající události, včetně rozdělené společnosti, mohou nějakým způsobem zasáhnout a jak se jimi budu zabývat. V diplomacii máte trochu problém v tom, do jaké míry se do vnitropolitické situace máte ponořit, jak máte vnímat dohadování se a soupeření politiků. Myslím, že český diplomat na Slovensku se nemůže chovat jinak, než že se o domácí politiku bude hodně zajímat. Tím pádem zde všechno prožívá o to více než například v Německu nebo dalších zmíněných zemích.

Vraťme se ještě k česko-slovenským vztahům, které v poslední době poznamenalo rozhodnutí vlády Petra Fialy (ODS) přerušit společná mezivládní jednání. Může být útok na Roberta Fica příležitostí k tomu, aby Česko daný postoj změnilo?

Odložení společného zasedání vlád je podle mého soudu věc, která se možná i trochu špatně interpretuje. Skutečným důvodem pro odložení společného zasedání vlád byl fakt, že země momentálně rozděluje pohled na ruskou agresi na Ukrajině a některé výroky ze strany slovenských představitelů. My se ale snažíme v agendě pokračovat dál, nutně potřebujeme mezi sebou komunikovat a myslím, že daná situace by mohla být určitým impulzem k tomu, abychom se zamysleli a šli do toho ještě s větší vervou než předtím.   

Je ve hře cesta některého z tuzemských politiků na Slovensko? Nabídla česká strana pomoc s vyšetřováním? A mohla by současná situace vést k tomu, aby se opět sešly česká a slovenská vláda? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , ula
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.