V některých exponátech umírali lidé, jiné se měly stát kořistí. I tak chce být poselství ukrajinského muzea pozitivní
Římský filozof Cicero soudil, že „Když mluví zbraně, mlčí múzy“. Neplatí to tak úplně pro současnou ruskou invazi na Ukrajině. Na nějakou zásadnější uměleckou reflexi válečných hrůz je ještě čas, ukrajinští umělci ale tvoří i v současnosti. Pracují často s tím, čeho je teď na Ukrajině až příliš, tedy se zbytky zbraní, nábojnic a raket. Kdo ví, jednou jejich díla možná skončí v nějaké světové galerii.
V centru Kyjeva je malé muzeum. Vstupuji na dvorek. Stěny jsou přeplněné většími či menšími kusy ruských zbraní. Ve vitrínách nebo v rámech jsou potom hotová umělecká díla, která z nich vznikla.
Ukázat opravdové Rusko
Výstavu už na jaře otevřel Ihor Jemeljaněnko. A to na možná nejhezčí kyjevské ulici na klikatém a strmém Andrejevském úvoze.
„Oslovili jsme umělce, ti sem přišli a vybrali si materiál. Snažili se to zlo, které nám sem Rusové přinesli, proměnit v umění. V něco krásného. Výsledkem jsou tyto skulptury. Jako třeba tady tento svícen, který je vlastně socha rodiny. Muž a žena, která drží na rukou malé dítě. Když se podíváš pozorně, zjistíš, že je celý objekt svařený z nábojnic a úlomků zbraní. Poselství je jasné: zlo se musí přeměnit v dobro,“ říká.
Čtěte také
Lidem chce ukázat opravdový ruský svět: „Všechno jsou to svého druhu trofeje. Věci, které z míst bojů přivezli naši vojáci. Jsou to nejen zbraně, ale i zbytky ohořelých uniforem a různé předměty, které u nás zapomněli ti ruští turisté.“
Z některých exponátů opravdu mrazí. Jsou to třeba zakrvavená ohořelá trička, seškvařené kalhoty nebo prostřelená přilba, tedy věci, které na sobě měli ruští vojáci v okamžiku své smrti.
Děsivé artefakty
K vidění jsou také věci, které s sebou ruští vojáci přivezli, ať už nejrůznější paštiky nebo pětilitrová lahev se zelnou polévkou šči, ale třeba také starožitný samovar, ve kterém si vařili čaj a ve kterém topili listy z ukrajinských knih.
Čtěte také
„Chceme ukázat, jak vypadá válka. Hlavně lidem, kteří mají to štěstí a neviděli ji na vlastní oči. Ukazujeme zbraně, které sem na Ukrajinu přivezl nepřítel a také to, jak v mnoha případech trpce skončil.“
Část výstavy je věnována i předmětům, které se ruští vojáci snažili dostat z Ukrajiny domů, jako třeba přehrávač kazet VHS z nějakého vybrakovaného ukrajinského bytu, který může být nejméně 25, možná 30 roků starý. A nějakému ruskému vojákovi stál za to, aby si ho naložil do auta a odvezl si ho do svého domova.
Tam ale nedojel, auto skončilo v troskách někde poblíž ukrajinského Černihivu. Stařičký VHS přehrávač se stal exponátem muzea.
Související
-
Zkáza v ukrajinské Irpini přetrvává, vznikají ale i nové nové věci. Třeba obraz u zbořeného mostu
Most u Irpině odpálili ukrajinští vojáci, aby zabránili postupu ruských vojsk na Kyjev. U jednoho zbořených pilířů je roztáhnuté malířské plátno.
-
Tetrapody chránily, ale také zdobily Mariupol. Zachránit přístavní město ale nedokázaly
Mariupol, přístav na Azovském moři, nezachránily ani betonové tetrapody – obrovské čtyřnožky umístěné na silnicích. Betonové giganty Ukrajinci i různě zdobili.
