V minulém životě jsem byla eskymák, inspiroval mě Bílý tesák, usmívá se známá česká musherka

Co cítí musher ve chvíli, kdy jede rodícím se ránem v nekonečné mrazivé pustině a objeví se první náznak svítání?

Je to krásný. Jedeš celou noc a kolem čtvrté hodiny si říkáš, že už by slunce mělo přijít – a ono stále nepřichází. Člověk začíná být malátný, točí se mu hlava… a najednou koukneš na obzor a vidíš, jak se tam začíná prodírat slunce. Najednou se vše otevře a slunce vyleze. To jsou ty nejkrásnější okamžiky. Příchod dne je úleva pro všechny, i když psi mají rádi noc. Baví je letět nocí a lovit. Já se jen vezu, protože nevím, co se kde děje, ale oni to vědí a cítí. Myslím že mají rádi tmu.

Dostane se někdy musher do úzkých tak, že přemýšlí, odkud přijde pomoc?

Ani ne. Samozřejmě člověk občas propadá zoufalosti, když si ale uvědomím, že mám v saních úplně všechno, tak vím, že se můžu zakempit a počkat, až mě někdo zachrání. Než abych se k tomu ale dopracovala, tak si radši odpočinu a pak to dojedu.

To tě naučili seveřani, že nejdřív se člověk zachraňuje sám?

Je blbý někoho otravovat, aby mě zachraňoval. Je lepší se zachránit sama a pak to vyprávět jako hezkou příhodu. Ale samozřejmě, jsou situace, kdy je pomoc třeba.

Například na Aljašce teď mají GPS, které mohou zmáčknout, když jim jde o život. Takže když byla vichřice, která je převrátila a odfoukla jim saně, tak to zmáčkli. Pak se samozřejmě zvedla velká kritika, protože je sice jeli zachránit, ale zachraňovaní postavili do ohrožení života ty, co je zachraňovali. Je dobrý si to rozmyslet, abys neohrožovala lidi kolem sebe.

Inspiroval mě Jack London

Jak si najít svého psa?

Kdysi jsem poslouchala přednášku Líby Pečené, která říkala, že každému je jeho pes souzený a podle toho si ho musí najít. 

Ty sis husky našla jak?

Kdysi jsem někde vyprávěla, že jsem v minulém životě byla eskymákem. Já vím, že to je blbý. Když jsem objevila knihy od Jacka Londona a viděla obrázky Bílého tesáka, pomyslela jsem si, že je to něco úžasnýho, strašně mě to oslovilo. Jsem psí milovník, nemůžu navštěvovat ani psí útulky, protože bych se rozbrečela a vzala si je domů všechny. 

Jana Henychová žije se svou smečkou v Jizerských horách|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

Psí lídr se pozná

Kde tady leží lídr v tom stádu?

Kolem nás neleží, lídra jsi viděla v kuchyni. Na tom vypolstrovaném křesle tam leží Gábinka a Gábinka nechodí ven. To nemá zapotřebí. Je to hvězda a k hvězdám se tak musí přistupovat.

Ten pes to o sobě fakt ví?

Ví to, je o tom přesvědčená.

Musher a lídr ale musí mít komplikovaný vztah…

Je to komplikovaný vztah. Můj lídr je přesvědčen o tom, že všechno ví daleko lépe. Tak se občas dostáváme do komplikovaných situací, ale už za ty léta mám postupy, jak si prosadit, aby to bylo podle mého.

Jak se žije a pracuje se psy husky? Které hororové momenty se svou smečkou zažila na severu a které za domem v Jizerských horách? Jak se pozná na štěněti, že bude vůdčím psem? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Henychovou.