V Japonsku jsem pořád naplaveninou. A každý den mě něco příjemně překvapí, popisuje Petr Holý

31. červenec 2015

Téměř 20 let žije japanolog Petr Holý mimo Českou republiku a prý si poslední dobou začíná říkat, zda není pryč příliš dlouho. Žije sice v Tokiu, což se mnohým může zdát velmi zajímavé až dobrodružné, ale i v takové metropoli se mu občas posteskne po českém chlebu nebo rohlíku.

Japonsko, to je jiný svět. Dveře se tam zamykají na druhou stranu, snídaně začíná polévkou a barva smutku je bílá. „Japonsko obtéká moře,“ vysvětluje Petr Holý důvod rozdílnosti. „Navíc od 17. století byli Japonci uzavření světu a prakticky nikoho do země nepouštěli,“ připomíná s tím, že ani japonští námořníci nesměli zpět, aby do ostrovní země nezavlekli cizí vliv.

Takzvané ostrovanství je Japoncům vlastní dodnes, ale uzavřenost země skončila v 60. letech 19. století, kdy se do Japonska oficiálně dostávala západní kultura. A protože Japonsko bylo vždy otevřené všemu novému, změnila se velká města v kotlíky kultury z různých částí země i světa. „V Tokiu je všechno, můžete si vybrat,“ připomíná Petr Holý.

Čtěte také

Na venkově se vstává se slepicemi

V kontrastu velkých měst se venkov jeví docela jinak. „Chodí se tu spát brzy. A když se třeba chcete najíst v 8 hodin večer, máte problém,“ přibližuje Petr Holý a dodává: „Venkov má svůj rytmus, vstává se tu se slepicemi.“ Japonské vesnice sice stále zůstávají malebné, ale sem tam se tu podle jeho slov můžete setkat s vlnitým plechem a haraburdím okolo lidských obydlí.


Jaké je postavení žen v Japonsku?
„Kdysi jsem řekl, že japonský muž je hlavou rodiny a žena krkem, která tou hlavou kroutí. A to pořád platí. Japonky jsou velmi silné, i když navenek možná ne. A mají smysl pro finance,“ vysvětluje Petr Holý.

Nejhorší, co se vám v Japonsku může stát, je ztráta tváře. „Stačí nesplnit jediný slib a už se to s vámi vleče,“ zdůrazňuje Petr Holý.

Jakýkoliv obchodní kontakt je založen na důvěře a písemná smlouva se tak dostává až na druhé místo. Případné zklamání se projevuje třeba i u restaurací. Když Japoncům podle Petra Holého někde nechutná, řeknou si to mezi sebou a zmíněný podnik s největší pravděpodobností do měsíce skončí. „Kéž by tomu taky někdy bylo i u nás,“ zamýšlí se.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.