V evakuačním županu vám bude v hořícím domě maximálně teplíčko. Česká firma na festivalu Future Port Prague představila svůj patent

Požár domu (ilustrační snímek)
Požár domu (ilustrační snímek)

Když v hotelu vypukne požár, otevřete si speciální kufřík, vytáhnete z něj dýchací masku a oblečete si speciální župan. Pak můžete vyběhnout z budovy, aniž byste se nadýchali kouře nebo se popálili. Tak si podobné situace představuje česká vývojářská firma, která si nechala patentovat takzvaný evakuační župan. Ten by se mohl stát standardním vybavením hotelů, ale pomáhat by mohl i hasičům.

Evakuační župan vyvinula společnost I&AAT původně pro civilisty ve válečných oblastech. Těm by pomáhal například utéct z domů poničených bombardováním.

Látka, ze které je vyrobený, je napuštěná ve speciálním roztoku. Na zářijovém technologickém festivalu Future Port ji česká firma představila jako deku, kterou si člověk přehodí přes ramena. Jednu figurínu oblékla do županu s kapucí.

„Ten si umí obléct každé malé dítě. Člověka to nepřekvapí a okamžitě ví, co s tím má dělat,“ vysvětluje reportérovi Experimentu Vojtěchu Kovalovi autor nápadu Adam Lučaník. „Župan je vybavený suchými zipy, aby si ho mohla sepnout jak osoba útlá, tak osoba plnoštíhlá,“ dodává.

Mokrého nepálí

Župan si umí obléct každé malé dítě, vysvětluje autor nápadu Adam Lučaník, proč se rozhodla firma I&AAT pro tuto podobu ochranného obleku

„Vtip nespočívá v samotné látce, ale v kombinaci látky a roztoku. Ten má v sobě chladicí složku a při působení ohně se z obleku odpařuje. Kůže se tak vlastně chladí řízeným odpařováním – dokud se tekutina odpařuje, materiál na druhé straně se ochlazuje.

Díky tomu ani nevadí, že župan nechrání dlaně a nohy. Tekutina z obleku stéká gravitací jak na ruce, tak na nohy a zabraňuje jejich popálení.

Experiment doslova na vlastní kůži

Aby dokázal, že látka skutečně chrání před působením přímého ohně, namáčí Adam Lučaník kousek látky do vaničky s roztokem, který vypadá jako mýdlová voda. Žár ohně bude při pokusu zastupovat flambovací pistole o teplotě 1200 °C.

„Látku si přiložím na holou ruku a budu na ni působit ohněm do jednoho místa, aby bylo vidět, že na kůži nejsou žádné následky,“ komentuje a zapaluje pistoli. Pak si přes dlaň druhé ruky přehazuje kus látky napuštěný v ochranném roztoku a pistolí namíří doprostřed látky. A přestože nechává plamen působit několik vteřin, nepopálí se.

„Z rubu látky jsme nikdy – ani při vyšší teplotě – nenaměřili teplotu vyšší než 75 °C. Ta je sice pocitově nepříjemná, ale nedochází při ní k opařeninám ani popáleninám,“ zdůrazňuje.

Hořící dům, žádný problém

Při certifikačním testování vydržel evakuační oblek osm vteřin působení plamenů o teplotě 1400 °C. To výrazně překračuje teploty a dobu vystavení v případ reálného požáru.

„Teplota žáru v zasaženém domě je kolem 600 °C, teplota plamene v hořícím domě je kolem 850 °C. Do styku s ním se člověk dostane maximálně na několik vteřin, takže při použití v reálu teplota na pokožce nikdy nebude ani kolem těch 70 stupňů,“ ujišťuje Adam Lučaník.

Různé způsoby balení evakuačního prostředku - v kufru nebo v lodním vaku pro shazování z vrtulníku na střechy hořících budov

Firma I&AAT má na technologii evakuačního županu patentovanou v České republice a v současnosti pracuje na vyřízení mezinárodního patentu.

Spustit audio
autoři: Vojtěch Koval, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související

  • Když jde o vteřiny 3. série: Reportáže přímo z místa zásahu

    Už potřetí odhalují Martin Pařízek a Ondřej Vaňura skutečnou práci složek Integrovaného záchranného systému.

  • Když jde o vteřiny 2. série

    Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.

  • Když jde o vteřiny

    Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.