Ukrajinci v dobách SSSR mnohdy pracovali v Československu pro okupační vojsko. Ne všem paralela se současnou válkou dochází

Ta v ukrajinské Oděse vlastní internetovou kavárnu, ve volném čase ale plete kamufláž pro vojáky na frontě. Není sama, na výrobě maskovacích sítí se podílejí ženy nejrůznějších profesí.

Práce na týden

Jsem s nimi a dalšími dobrovolníky ve sklepě jednoho domu v Oděse nedaleko přístavu. Tohle má být síť pro ostřelovače, je velká tak tři na dva metry a Iliada na ní pracovala celý týden.

Ta tady teď sedí úplně zničená, hlavu v dlaních. K výrobě maskovacích sítí používá rozstříhané pytle na odpadky.

„Muž zabezpečuje týl, chodí venčit psa,“ říká mi Iliada a nepoznám, jestli vtipkuje nebo mluví vážně. V každém případě říká, že toho dělá méně než ostatní kolegyně.

Čtěte také

Sklep plný domácího jídla, práce a modlitba pomáhají některým překonat hrůzy války na Ukrajině. Ale i pokud je někde klid, je to jen dojem

Nepřetržitě od roku 2014

Ženy tady pracují už od roku 2014, kdy začala válka na Donbasu. Pro ně válka od té doby nikdy neskončila. K sítím přikládají krátké ale docela drsné vzkazy. Například: Vyrobeno s láskou. Zabijte co nejvíc okupantů a skřetů.

„Oni nás napadli, my se bráníme! Od 26. února jsme ušily 442 maskovacích sítí,“ svěřují mi. Pracuje tady manažerka, ředitelka, ale třeba i knihovnice.

České jméno a minulost

„Nechci sedět doma, tak pomáhám,“ říká Jana, jejíž jméno není typicky ukrajinské. Její rodiče žili v 70. letech v Československu a proto jí ho vybrali.

Čtěte také

Zvířecí sirotci. Zvířata opuštěná ve válce na Ukrajině nachází domov mezi dobrovolníky i vojáky

To, co mi říká, je nesmírně zajímavé. Její rodiče totiž pracovali jako vojenští novináři, takže také byli součástí sovětské okupační armády v Československu.

S tím se ale na Ukrajině setkávám běžně. Především starší muži mluví o tom, jak v Československu sloužili, a nepřipadají jim to vůbec zvláštní. Občas se ale najde někdo, kdo si tu paralelu uvědomí. Jana s maskovací sítí v ruce je toho živoucím důkazem.