Typy očkování do zahraničí

Neexistuje jednoznačný návod, tabulka nebo brožura, která by nám řekla, jaké očkování je pro konkrétní oblast nebo zemi vhodné.

Rutsch: Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by za nás mohl pracovat automat v podchodu, ale tak tomu není.

Vysvětluje doktor Jan Rutsch z Centra cestovní medicíny. Rozhodně ale podle něj nikdo neudělá chybu, když se nechá očkovat proti žloutence typu A.

Rutsch: Všechny země s nižší životní úrovní respektive hygienickou, mají hepatitidy větší výskyt.

Další doporučení jsou už méně jednoznačná. Je potřeba nechat si poradit.

Rutsch: Optimální je, když klient řekne kam jede, kdy, jak bude žít, jíst, bydlet a podle toho mu připravíme speciální očkovací kalendář.

V podstatě po celé republice existují centra pro očkování do zahraničí, stačí se zeptat na hygienických stanicích, kde by takovou ordinaci měli doporučit. Důležité je ale přijít včas, aby očkování bylo účinné.

Rutsch: Nic se nestane, pokud plánujete v zimě letní dovolenou, když se informujete o patřičném očkování.

Tvrdí doktor Rutsch. Proti řadě nemocí se očkuje v několika dávkách, které mají mezi sebou stanovené časové prodlevy. Třeba na očkování proti už zmíněné žloutence byste si měli vyhradit šest týdnů.

Rutsch: Nesmí přitom jít o nestandardní očkování, třeba vztekliny, žlutá zimnice také dost zdrží.

Ne každý si plánuje dovolenou nebo služební cestu dlouho dopředu.

Rutsch: Nějaké očkování i narychlo vymyslíme, ale tři dny na předepsanou prevenci žluté zimnice opravdu nestačí. Čtvrtý až šestý den po očkování stále může být reakce, třesavka, horečka a můžete skončit i dlouho v nějaké letištní izolaci.

Takže přijít pokud možno včas a také připravit si peníze - od několika stovek po několik tisíc korun.

Rutsch: Základní očkování například do Indočíny je otázkou kolem 5 tisíc, chrání od 3 do 5 let, některé i 10 roků.