Tým archeologů s českým vedením našel v Ománu stavby i nástroje staré tisíce let. Zatím jsou pro ně záhadou

„Tady je fotografie, kterou jsem vyfotil ve středním Ománu, můžete na ní vidět řadu stojících kamenů, které tvoří takovou pyramidu. Celému monumentu říkáme trility,“ říká vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV.

Tisíce let staré tajemství

Na fotografiích mi ukazuje jednu z největších záhad arabské archeologie. I více než dva tisíce let staré rituální kamenné monumenty, zmíněné trility, tvořené třemi kameny.

Čtěte také

Když se v Egyptě zavírají hrobky, nesmějí chybět sušenky a čaj

„Kameny jsou vysoké 50 až 80 centimetrů a stojí na jakémsi podstavci. V jejich blízkosti jsou umístěny čtvercové balvany. Vedle nich je také řada velkých ohnišť,“ upřesňuje Roman Garba.

Stále ale není úplně jasné, kdo je postavil a k jakým rituálům sloužily. Více než dva tisíce let stará rituální místa, na která se expedice zaměřila, se nachází ve středním Ománu. Pomocí satelitních snímků však Roman Garba prohledal mnohem větší území, kde se nacházejí drobné stavby.

„Nacházejí se ve východním Jemenu a podél celého pobřeží Ománu. Celkově se jedná o pásmo dlouhé 1 800 kilometrů, kde se vyskytuje tento druh jakéhosi miniaturního Stonehenge,“ připodoňuje Roman Garba. 

Odpovědi v nástrojích

Archeologové na jihu země, obklopeném písečnými dunami, zkoumali také kamenné nástroje. Jejich výzkum by měl pomoci odhalit, jak migrovali první lidé z Afriky.

„To jsou kamenné nástroje, které mohou být 300 tisíc až 1,5 milionu let staré. Například pěstní klíny. Jsou to důkazy první migrace předchůdců moderního člověka z Afriky do světa.“

Ve středním Ománu v lokalitě Nafun odkrývají archeologové unikátní neolitickou hrobku z období pět tisíc až čtyři tisíce šest set let př. n. l., která ukrývala kosterní pozůstatky desítek jedinců.

V její blízkosti objevili skály s rytinami, které by mohly být staré až sedm tisíc let, dodává Roman Garba.

„Skály jsou pokryty více než pěti sty obrázky. Jsou na nich velbloudi, koně, osli, a jezdci na velbloudech. Letos se nám podařilo objevit také vyobrazení želv. Kromě obrázků je tam také přes dvě stě nápisů v jihoarabském písmu, které ještě není rozluštěno."

Archeologové se chystají zpět

Čtěte také

Příprava na posmrtný život byla zásadní. Nový objev portrétů starověkých mumií v Egyptě vydává další tajemství

Na vykopávkách v Ománu se pod vedením Archeologického ústavu Akademie věd ČR podílelo celkem 21 archeologů a geologů z deseti zemí. Další výzkumy na místě plánuje výzkumný projekt na jaře příštího roku.

Objevy z Ománu také dokazují, že si lidé i před tisícovkami let rádi hráli. Loni polský tým archeologů v severním Ománu objevil herní desku starou čtyři tisíce let. Tvoří ji plochý, asi 30 centimetrů dlouhý kámen s rýhami s pravidelnými důlky.

První archeologické výzkumy v Ománu začaly v 70. letech. Výzkumy z poslední doby ukázaly, že v oblasti dnešní pouště byly mokřiny, žila tam zvěř i lidé.