Tradiční jídelníček v tradičních kulisách socialistické éry. V Polsku ožívá mléčná nostalgie

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Návštěva polského mléčného baru je jako výlet do minulosti

Varšavské mléčné bary prožívají malou renesanci. Přežily nápor konkurence nejrůznějších amerických řetězců rychlého občerstvení, pizzerií i kebabu. A jejich obliba roste.

„Bar mleczny Prasowy“ hlásá neon na Maršálkovské třídě v centru Varšavy. Českému uchu může tenhle název znít trochu kuriózně. Ale než popustíte uzdu fantazii, měl bych asi vysvětlit, že „prasowy“ znamená „novinářský“.

Nedaleko odsud totiž v padesátých letech minulého století sídlila Polská tisková kancelář. Tenhle varšavský „mlíčňák“ otevřel v roce 1954 a právě novináři sem rádi chodili. Vcházím dovnitř a odhaduji, že dneska jsem tady za naše řemeslo asi sám. Ale o hosty určitě není nouze.

Čtěte také

Pirohy, palačinky a bílé kachlíky

Provozovatel Kamil Hagemayer mě provádí po kuchyni. Všechna jídla se vaří od základu přímo na místě. „Není to poskládané někde v továrně a přivezené jako polotovar, abychom to tady jen rychle ohřáli. Vkládáme do kuchyně celé srdce,“ ubezpečuje Kamil s tím, že takové stravování je přirozené, kulturní a zdravé.

Bar mleczny Prasowy

„Menu tvoří hlavně pirohy a palačinky, a pak také rajská polévka – to je základ,“ vysvětluje mi skladbu jídelníčku šéfkuchař Michal Cichowski. Prostě za pár zlotých si tady dáte polévku nebo ráno vajíčka se šunkou. Když si jen trochu připlatíte, nabaštíte se dosyta jedním z několika málo hlavních jídel.

Čtěte také

Organizace je klasická – zaplatíte u pokladny, dostanete lístek a s ním jdete k okénku.

Tradičnímu jídelníčku odpovídá i tradiční prostředí s typickými prvky socialistické výzdoby. „Na stěnách musí být bílé kachlíky, které kdysi v mléčných barech dominovaly. Máme tady také originální radiátory z 50. let. A neřekl byste, jak jsou účinné. Myslím, že víc než ty moderní,“ popisuje Michal.

Svůj „mlíčňák“ nedáme

Polské mléčné bary tedy představují přirozenou kombinaci jídla, prostředí a atmosféry, kterou si hosté starší čtyřiceti let spojují s mládím nebo dětstvím.

Staronové mléčné bary nemají v Polsku o zákazníky nouzi

Dnešní studenty, řemeslníky a důchodce přitahují ceny, které jsou na Varšavu velmi nízké, protože radnice jídlo mírně dotuje. To asi vysvětluje, proč mléčné bary, jako je tenhle, prožívají renesanci. Lidé si je žádají a nechtějí si je nechat vzít.

„Když chtěl úřad téhle čtvrti umožnit, aby tady byl podnik v nějakém jiném oboru, obyvatelé okolních domů založili hnutí občanského odporu. Vymohli si pak výběrové řízení na provozovatele s tím, že to musí zůstat levná tradiční restaurace – prostě mlíčňák,“ vypráví Kamil.

Čtěte také

Je to takový triumf občanského způsobu myšlení o tom, jaké funkce by mělo město plnit. Jeho obyvatelé prostě chtějí cenově dostupné restaurace a obchody. Varšavské mléčné bary, jako je ten Prasowy na Maršálkovské třídě, se tedy asi budoucnosti bát nemusí.