Tradiční jídelníček v tradičních kulisách socialistické éry. V Polsku ožívá mléčná nostalgie

„Bar mleczny Prasowy“ hlásá neon na Maršálkovské třídě v centru Varšavy. Českému uchu může tenhle název znít trochu kuriózně. Ale než popustíte uzdu fantazii, měl bych asi vysvětlit, že „prasowy“ znamená „novinářský“.

Čtěte také

Vezeme vám mléko! Vynikající nápad, jak dostat produkty z farem přímo do měst, říká Pavel Maurer

Nedaleko odsud totiž v padesátých letech minulého století sídlila Polská tisková kancelář. Tenhle varšavský „mlíčňák“ otevřel v roce 1954 a právě novináři sem rádi chodili. Vcházím dovnitř a odhaduji, že dneska jsem tady za naše řemeslo asi sám. Ale o hosty určitě není nouze.

Pirohy, palačinky a bílé kachlíky

Provozovatel Kamil Hagemayer mě provádí po kuchyni. Všechna jídla se vaří od základu přímo na místě. „Není to poskládané někde v továrně a přivezené jako polotovar, abychom to tady jen rychle ohřáli. Vkládáme do kuchyně celé srdce,“ ubezpečuje Kamil s tím, že takové stravování je přirozené, kulturní a zdravé.

Bar mleczny Prasowy|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

„Menu tvoří hlavně pirohy a palačinky, a pak také rajská polévka – to je základ,“ vysvětluje mi skladbu jídelníčku šéfkuchař Michal Cichowski. Prostě za pár zlotých si tady dáte polévku nebo ráno vajíčka se šunkou. Když si jen trochu připlatíte, nabaštíte se dosyta jedním z několika málo hlavních jídel.

Čtěte také

V polském mléčném baru se zastavil čas

Organizace je klasická – zaplatíte u pokladny, dostanete lístek a s ním jdete k okénku.

Tradičnímu jídelníčku odpovídá i tradiční prostředí s typickými prvky socialistické výzdoby. „Na stěnách musí být bílé kachlíky, které kdysi v mléčných barech dominovaly. Máme tady také originální radiátory z 50. let. A neřekl byste, jak jsou účinné. Myslím, že víc než ty moderní,“ popisuje Michal.

Svůj „mlíčňák“ nedáme

Polské mléčné bary tedy představují přirozenou kombinaci jídla, prostředí a atmosféry, kterou si hosté starší čtyřiceti let spojují s mládím nebo dětstvím.

Staronové mléčné bary nemají v Polsku o zákazníky nouzi|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

Dnešní studenty, řemeslníky a důchodce přitahují ceny, které jsou na Varšavu velmi nízké, protože radnice jídlo mírně dotuje. To asi vysvětluje, proč mléčné bary, jako je tenhle, prožívají renesanci. Lidé si je žádají a nechtějí si je nechat vzít.

„Když chtěl úřad téhle čtvrti umožnit, aby tady byl podnik v nějakém jiném oboru, obyvatelé okolních domů založili hnutí občanského odporu. Vymohli si pak výběrové řízení na provozovatele s tím, že to musí zůstat levná tradiční restaurace – prostě mlíčňák,“ vypráví Kamil.

Čtěte také

Co má společného mléko, džus a pivo? Slavného vědce Luise Pasteura!

Je to takový triumf občanského způsobu myšlení o tom, jaké funkce by mělo město plnit. Jeho obyvatelé prostě chtějí cenově dostupné restaurace a obchody. Varšavské mléčné bary, jako je ten Prasowy na Maršálkovské třídě, se tedy asi budoucnosti bát nemusí.