Tomáš Blumenstein

Dvě procenta dětí lze zařadit do skupiny nadprůměrně inteligentních jedinců, tedy lidí s IQ vyšším než 130. Jak bude život takových dětí vypadat, ovlivní především samotné jejich okolí, tedy nejbližší rodina. „Pokud se jim rodiče věnují a dokážou jim poskytnout dostatečné množství stimulací, pak je inteligence pro děti velkým plus,“ soudí Tomáš Blumenstein, předseda Mensy ČR.

V určitém prostředí se však inteligence může z výhody změnit v handicap. „Dojde k tomu například ve chvíli, kdy dítě ve škole narazí na učitele, kterému inteligentní žák vadí. Část učitelů totiž zastává metodu takzvané frontální metody ve smyslu ‚už se nehlaš‘, což může potenciál v dítěti celoživotně zničit,“ varuje Tomáš Blumenstein.

Tomáš Blumenstein|foto:Alžběta Švarcová,Český rozhlas

I tomu, aby škola v inteligentních dětech jejich potenciál ještě více rozvíjela, se české školy snaží vést organizace Mensa ČR, která sdružuje lidi s nadprůměrným IQ a v jejímž čele právě páteční host Radiožurnálu stojí. „Takové dítě je třeba stimulovat, zaměstnat, dát mu víc práce – dítě to nezatíží, je na to nachystané – je to určitě dobře.“

Nechtějí-li rodiče nadprůměrně nadaného dítěte spoléhat na to, že učitelé v běžné škole vyjdou jejich potomkovi vstříc, mají i další možnost, a to poslat dítě do školy speciálně pro nadprůměrně inteligentní žáky. „Taková škola je například v Praze. Mensa ČR tu totiž provozuje vlastní osmileté gymnázium,“ upozorňuje Tomáš Blumenstein na pražské gymnázium Buďánka. To patří ve světě mezi rarity.

Tomáš Blumenstein|foto:Alžběta Švarcová,Český rozhlas

Ve vysílání došlo i na další témata. Jak vlastně rodiče poznají, že se jim narodil nadprůměrně inteligentní potomek? A proč by se podle Tomáše Blumensteina právě na inteligenci dítěte neměli rodiče tolik fixovat? I to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Tomášem Blumensteinem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.