Tisíc sledujících jsme se studenty oslavili, odpálili jsme kilo střelného prachu, usmívá se oceňovaný učitel chemie

Prodává se ještě někde radostná hračka mého dětství, stavebnice Malý chemik?

S těmi stavebnicemi už je to trošičku horší, nicméně Malého chemika si člověk může postavit i doma. Stačí ocet, jedlá soda, obal od kinder vajíčka…

Radek Matuška nezastírá, že hoří pro chemii|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

A tolerantní rodiče.

Malí chemici potřebují tolerantní rodiče. Vzpomínám si, jak jsem se přiotrávil v koupelně chlorem. Míchal jsem ocet se savem. Když to člověk malinko osolí, jde z toho takový krásný zelený plyn.

Jak to udělat, aby vaši studenti šli dál? Aby si neřekli že fialový plamen draslíku je senzační, ale tím to neskončilo?

To je těžké. A není to o chemii. Není to o fyzice, není o biologii, není to sociologii. Vždycky je to o lidech. Já sám jsem šel na chemii z toho důvodu, že jsem kolem sebe měl v rámci těch chemiků úplně úžasnou partu lidí. Vzájemně jsme si pomáhali, trávili jsme spolu spoustu času, a do toho jsme dělali tu chemii.

Je to o takové synergii dobře vykládat, dobře vysvětlovat a vhodně to, co člověk vykládá, prokládat pokusy
Radek Matuška, učitel chemie

A věřím, že podobné party existují u matematiků, fyziků, společenských věd. A myslím si, že každý studenty by si měl najít nějakou takovou svou odborně sociální bublinu, a v ní zůstat.

Za mě se chemie dá dělat jen tehdy, kdy má člověk okolo lidi, se kterými ho to baví. Samotná chemie by mě asi nebavila.

Čtěte také

Jak v dětech vzbudit zájem o chemii? Projekt Bezva chemie chce zatraktivnit výuku ve školách

Říkala jsem si, že aby mě nebo žáky chemie bavila, snažila bych se postavit výuku na užitečnosti chemie – na tom, kolik chemie je kolem nás. Jak to dostat do schématu osnov tak, aby se to shodovalo?

To je taky těžké. Ten první moment musí být „wow efekt“ – něco vybouchne, něco se stane, a ten člověk si řekne: No tak to je úžasné, o tom chci vědět víc!

A potom je to o takové synergii dobře vykládat, dobře vysvětlovat a vhodně to, co člověk vykládá, prokládat pokusy. Anebo o těch pokusech vyprávět. Nebo je pustit na youtube, to je v zásadě jedno.

Balonky mohou být zábavné v každém věku, zvlášť když se u toho sejdou Radek Matuška s Lucií Výbornou a dramaturgem Tomášem Černým|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

Vysvětlete posluchačům působení helia a fluoridu sírového na hlas, já zatím udělám stojku a vyčistím si hlasivky.

Fluorid sírový a helium jsou dva plyny. Jeden je výrazně lehčí než vzduch, fluorid sírový je výrazně těžší než vzduch. A barva zvuku, kterou slyšíme, je odvislá od frekvence – tedy kolik zvukových vln se nám vejde mezi svaly, které máme v krku, v podstatě hlasivky.

Radek Matuška a Lucie výborná během rozhovoru, který neprobíhal tak úplně podle obvyklého scénáře|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

V heliu se zvuk šíří výrazně rychleji, což znamená, že těch vln, které mezi hlasivky dostaneme, se vejde více. Což znamená, že frekvence, kterou slyšíme, je vyšší a tím pádem je i hlas vyšší.

Naopak fluorid sírový ten zvuk zpomaluje, to znamená, že těch vln se mezi hlasivky se vejde méně, frekvence je výrazně menší a hlas je hlubší.

Se svými studenty máte na instagramu profil Věda není věda, nedávno jste měli 1000 sledujících. Slavili jste?

Slavili jsme. Byl jsem moc rád, že pan ředitel už v tu dobu nebyl ve škole, protože jsme na školním parkovišti udělali obrovský kříž z kilogramu – z tisíce gramů na oslavu tisíce sledujících – střelného prachu. Rozmístili jsme po dvoře a na střechu školy kamery… a odpálili jsme to.

A na instagramu je to k vidění. Jak dlouho to hoří, jak to vypadá?

Chviličku, asi tak dvě vteřiny. A dokonce se to povedlo nějak dobře, že jsou tam takové ty výbuchové hřiby dva. Nejdřív chytla jedna část, potom chytla druhá část. Když jsme to točili, byla ještě docela zima a šlo od toho krásné teplíčko.

Jak vzduch znečišťují ohňostroje? A jaké byly první chemické průšvihy Radka Matušky doma a ve škole? Poslechněte si celý rozhovor.