Takový pocit domova jsem v Česku necítil, vzpomíná Tomáš. Dnes už má americké občanství
Svoboda, rovné příležitosti, nový start a nové šance – to vše můžou být důvody, které vedou statisíce lidí do Spojených států. Před několika dny slíbili věrnost Ústavě Spojených států lidé ze všech koutů Evropy, Afriky, Asie i Ameriky. Co je k touze po americkém občanství motivuje? A co znamená „být Američanem“?
Statisíce přistěhovalců do Spojených států sní o tomto okamžiku, kdy po letech života v provizoriu uslyší hymnu v kůži amerických občanů.
Takzvanou naturalizací prošlo v posledních 10 letech na 6 miliónů lidí z celého světa. Někteří jsou ve Spojených státech stále víceméně nováčky, jiní tu strávili desítky let. Jak se však shodují, přijetí amerického občanství je pro ně zásadním životním milníkem.
Lenka Honcová žije ve Spojených státech 15 let a v budově Národního archivu ve Washingtonu, jen pár kroků od originálů Ústavy Spojených států a Deklarace nezávislosti se završila cesta, na kterou vyrazila ještě mnohem dřív.
Věděla jsem, že tady bude můj nový domov
„Žila jsem ve Spojených státech už jako holka. To bylo ještě za komunistů, kdy jsme emigrovali v roce 1980. Ale v roce 1986 jsme se vrátili zpátky,“ vzpomíná. „Bydleli jsme v Chicagu a rodičům se Amerika nelíbila. Tatínek chtěl vždy zpátky do Česka. Už byl starší a nemohl si zvyknout.“
Z původního plánu vrátit se do Ameriky jen na chvíli na zkušenou bylo obratem 15 let a nový domov. „Chtěla jsem sem jet na rok,“ říká s úsměvem Lenka Honcová. „Jenže když jsem přijela, věděla jsem, že tady je můj nový domov.“
Kolik lidí, tolik národností a tolik osudů. Každý z čerstvých amerických občanů si do nové vlasti přivezl svůj vlastní příběh, ať už z Bangladéše, Austrálie, Německa, Chorvatska, Ekvádoru, Zambie nebo České republiky. Všechny teď mají ústřední trajektorii společnou.
Jsme všichni lidi a můžeme si pomáhat
Co to ale vlastně znamená být Američanem? „Má to několik dimenzí,“ zamýšlí se Tomáš Trnka, manžel Lenky Honcové, který se stal občanem Spojených států přesně před měsícem, po 12 letech života za oceánem.
Jsme všichni lidi, můžeme si pomáhat a navzájem se akceptovat,“ shodují se manželé. „Nikdo nám tu neříká, co si máme myslet a jestli to, co si myslíme, je správné.
„Jednou z dimenzí je absolutní svoboda. Pokud se něco stane, jsou tu lidé, kteří vám pomůžou. Amerika má v sobě ducha spojitosti. Pak můžu jet kamkoliv a budu svobodný, protože se můžu vrátit domů. V Česku to tak člověk necítí,“ nastiňuje.
Jak se manželé shodují, život ve Spojených státech má spoustu plusů i mínusů. Za velký klad ale považují možnost žít v rozmanité společnosti, která je založená na otevřenosti a respektu.
Své kořeny však podle svých slov nehodlají přeřezat. S původní vlastí je dál pojí jazyk, rodina a kultura. Jen ta jejich domácí je teď o několik set miliónů příběhů bohatší.
