Summity vábí nejpodivnější postavičky a názory

„Smrt kapitalismu, ať žije socialismus!“ hlásá transparent nad pódiem v Queens Park v srdci Toronta. Summity přitahují demonstranty a aktivisty nejrůznějšího duhu jako magnet. Můžou tady o sobě a svých vznešených cílech dát vědět, protože my novináři samozřejmě nemůžeme jejich hlasitý protest ignorovat.

Popsat, kdo všechno se na takové demonstraci schází, je skoro nemožné. Organizací, malých i větších, jsou tady desítky - možná víc než stovka. Některé, jako Amnesty International nebo Greenpeace, jsou známé a vážené, jiné jsou obskurní až bizarní.

Tak třeba Mikey bere summit zemí skupiny G20 jako jednu velkou rock and rollovou party. K hlavě má připevněné dvě plechovky piva, z nich vyvedené hadičky, ze kterých si co chvíli ucucne. Ne že by proti něčemu protestoval, přišel se pobavit a viditelně se mu to daří.

„Dlužíme našim druhům zvířatům, která s námi žijí na planetě, abychom jim umožnili co nejlepší život,“ říká jistý Jamie, když se ptám, proč nese transparent s nápisem „Svobodu zvířatům“. Lituji, že prší a nemůžu si ho vyfotografovat: hlavu má čistě vyholenou, hubenému obličeji dominují velké cyklistické brýle, štíhlé tělo těsně obepíná brčálově zelená neoprénová kombinéza, asi proti dešti. Celek pak budí dojem mimozemšťana.

Jamie není jen tuctový aktivista protestující proti pokusům na zvířatech. Jde mu o jejich skutečné osvobození od lidské nadvlády. Je ostře i proti tomu, aby třeba děti měly svého mazlíčka. „Je to perverzní forma otroctví,“ vysvětluje.

Dotazem, jestli mu vadí i třeba výcvik psů pro nevidomé, ho však přeci jen trochu zaskočím. Kladu mu prý otázku, která má zotročování bezbranných tvorů ospravedlnit, ale je to jen úhybný manévr, odpovídá sám tak úhybně, že vlastně neodpovídá.

Skupina bubeníků vyzývá představitele zemí G20, aby dali světu víc legrace. Mají to aspoň napsané na tričkách. Když se pídím po tom, jak by to měly hlavy států a vlád konkrétně udělat, neodpovídají. Jen bez přestání bubnují a bubnují a bubnují.

Stranou průvodu postává zamračená starší paní a působí, že je znechucená. „Lidé, kteří jsou proti lidem, si myslí, že mají nárok na všechno,“ vysvětluje mi důvod, proč přišla protestovat. Když vidí můj nechápavý, ba zmatený výraz, dodává: „Většina demonstrantů si myslí, že by se o ně vláda měla starat od kolébky až po hrob.“ A s tím ona nesouhlasí. Přišla tedy vlastně protestovat proti protestu, dopracováváme se k jádru věci. Liz je ovšem svým podmračeným výrazem spíš výjimečná.

Sešlost lidí, která si to hezky užívá, shrnuje bodrý Mikey. O tom přece celé G20 je.