Studená voda, půl zdraví? Radiožurnál mapuje fenomén otužování v Česku
Pod led místo na kafe. Monika, Alice a Milena jsou kamarádky doslova do každého počasí

S kamarády je otužování zábavnější. Během pobytu ve studené vodě můžete probrat spoustu věcí (3. díl z 7)
S železným sekáčkem, hůlkami a horkým čajem v batůžku vyrážejí několikrát do týdne tři kamarádky na procházku ke Kamennému rybníku na okraji Plzně. U zamrzlé hladiny se svléknou, sekáčkem rozbijí led a jdou si popovídat do vody. Pravidelná seance v ledovém objetí je už pár zim jejich oblíbeným koníčkem a krásně tak ilustruje fenomén otužování, kterému letos podlehlo tolik lidí.
První vstupuje do vody Monika Anděla Šindelářová. Má své oblíbené místo, kde voda víc taje a nemusí tam rozbíjet velkou ledovou plochu. O kus dál se prohánějí bruslaři a plavcům nevěnují žádnou pozornost. Zřejmě si zvykli.
Monika sekáčkem s dlouhou dřevěnou rukojetí rozšiřuje lagunu a pak ho opře o strom. V plavkách už je i Milena s Alicí a opatrně vstupují do mělké vody. Musejí ujít asi dvacet metrů, než jim voda dosáhne k bokům. Obě ženy se noří pod hladinu, Monika se mezitím vyškrábe na led a natáhne se. Zdálky není slyšet, o čem si povídají, ale náramně se baví.
Zahřejte se s Wim Hofem
Jako první vychází po několika minutách Alice, útlá žena, kterou před chladem nechrání ani milimetr tuku. „Jde to i takhle,“ usmívá se učitelka angličtiny, pro kterou je nejtěžší se svléct a udělat první kroky do vody. „Už jenom to je výzva. Pak tam vydržet a nakonec se ještě venku zahřát,“ usmívá se.
Čtěte také
Alice přes sebe přehodí ručník, nalije si čaj a po chvíli se oblékne, aby mohla cvičit. Stojí na podložce a pomalými pohyby se ze zeširoka kýve na nohou ze strany na stranu.
„Tohle je cvičení podle Wima Hofa. Potřebuji dostat krev zpátky do těla a tohle mi pomáhá. Dřív jsem se třeba snažila běhat, ale nedělalo mi to vůbec dobře, skoro jsem omdlévala,“ popisuje Alice.
Cvičení podle populárního holandského ledového muže Wima Hofa si oblíbila i Monika. Kamarádky se chtějí vyhnout neovladatelnému třesu těla, který po ledové koupeli nutně přichází. „Je to úžasné cvičení, rotační, pochází z kung-fu a opravdu musím říct, že když si zacvičím, tak se netřesu.“
„Plzeňské hůlky“
Monika je zdravotní sestra a členka Klubu sportovních otužilců Plzeň. K otužování přivedla řadu lidí. Začínala s Milenou Fenclovou, která si k rybníku přinesla hůlky.
Čtěte také
„Děláme to asi deset let a časem se kolem nás vytvořila skupina lidí, kteří se věnují otužování. Já jsem k tomu přidala nordic walking. Říkáme, že ‚plzeňské hůlky dělají pěkné půlky‘,“ směje se Milena.
Pak už ale balí ručník do batohu a s kamarádkami vyrážejí na svižnou procházku, při které proberou to, co nestihli v ledové lázni.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.