Stres má různé podoby a každý na něj reaguje jinak. Brněnští vědci našli způsob, jak ho objektivně změřit

Reportér Vojtěch Koval podstupuje test, při němž vědci z Masarykovy univerzity měří jeho hladinu stresu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Reportér Vojtěch Koval podstupuje test, při němž vědci z Masarykovy univerzity měří jeho hladinu stresu

Zvládáte dobře stresové situace? Na tuhle otázku dosud neexistovala jednoznačná odpověď, protože reakce organismu na různé stresové situace jsou velmi individuální. U profesí, jako jsou hasiči, kosmonauti nebo piloti a vojáci, je přitom zvládání takové zátěže klíčové. Vědci z Lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně proto vyvinuli univerzální metodu, která umožňuje změřit, jak se člověk dokáže se stresem vyrovnat.

Poslechněte si celý magazín z 21. prosince 2019:

  • 00:00 témata magazínu
  • 00:35 výrobci mobilních telefonů ohlašují novou ohebnou éru
  • 03:55 čeští vývojáři chystají hru, díky níž mobilem můžete střelit penaltu na skutečného brankáře
  • 07:08 brněnští vědci našli způsob, jak levně a ekologicky vyrábět grafen
  • 09:05 nová metoda dokáže objektivně měřit stresovou reakci
  • 13:33 buněčná terapie v léčbě rakoviny
  • 17:25 na co se těšit v další epizodě podcastu Budoucnost R: nevinný plast

„Stres je reakce organismu na jakýkoliv podnět vyvinutý na tělo,“ definuje Peter Lenárt z Masarykovy univerzity. „Lidé si pod tím většinou představí psychosociální stres, ale pro nás je to také stres biologický, například reakce na nějakou infekci nebo cizí chemickou látku,“ vysvětluje.

Syndrom vyhoření, stres, přepracování, lékař, administrativa, deprese. Ilustrační foto

Jeho kolegyně docentka Julie Dobrovolná doplňuje, že až dosud neexistovala metoda, která by umožňovala stres objektivně měřit. Dostupné způsoby vyhodnocování míry stresu jsou závislé na subjektivním vnímání a výsledky tedy nejsou vzájemně porovnavatelné.

Výzkumná skupina docentky Dobrovolné proto takovou metodu vyvinula. „Vycházíme z toho, že když reagujete na nějaký příznivý, nebo nepříznivý podnět, musíte spotřebovat nějakou energii na to, abyste se adaptoval. Měříme tedy nepřímo, kolik energie tělo vydává, a od toho odvozujeme úroveň stresu,“ popisuje Peter Lenárt.

Den blbec

Svoji metodu mi docentka Dobrovolná a Peter Lenárt předvedli na dvou scénářích. Při tom prvním mě posadili na lehátko, nasadili mi dýchací masku a já musel tři hodiny plnit repetitivní numerické úkoly ve speciálním softwaru od americké agentury NASA.

Reportér Vojtěch Koval podstupuje test, při němž vědci z Masarykovy univerzity měří jeho hladinu stresu

Mým úkolem bylo třeba zapamatovat si číselnou řadu nebo porovnávat postupně zobrazovaná čísla. Stres jsem při tom příliš nepociťoval, spíše to nebylo právě pohodlné.

„Jde o stres postavený na dlouhodobé mentální námaze a únavě, kdy musíte dlouho opakovat úlohy, které jsou náročné na pozornost, a navíc v poloze, která není úplně příjemná,“ vysvětluje Lenárt a přirovnává tento typ chronického stresu ke špatnému dni v práci.

Naval prachy

Druhý scénář, který jsem si vyzkoušel, a míra stresu, kterou jsem při něm zažil, byly naopak poměrně intenzivní. Stal jsem se obětí agresivního útočníka s teleskopickým obuškem a nevybíravými způsoby.

„Šlo o typický úvodní scénář, který se uplatňuje například na začátku nějakého kurzu sebeobrany. Necvičená osoba si při něm uvědomí svoje přímé reakce a způsob rozhodování,“ komentuje doktor Michal Vít z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Metoda měřeníhladiny stresu by se mohla v budoucnu uplatnit také například na kurzech sebeobrany

Pokud jde o nárůst tepové frekvence, nemusí být mezi reakcí cvičeného a necvičeného člověka v takové situaci velký rozdíl, rozdíl je ale v tom, jak s tím cvičená osoba umí pracovat.

„Dokáže se lépe regulovat, rychleji se zklidnit a pracovat s fyziologickým podkladem stresu tak, aby nepřerostl do nekontrolovaného psychického stavu,“ popisuje Vít. Jinými slovy, například trénovaný policista nebo voják by měli spotřebovat mnohem méně energie na to, aby dokázali v dané stresové situaci adekvátně reagovat a fungovat.

Start-up Entrant

Na statickém scénáři, který jsem si vyzkoušel, vědci z lékařské a přírodovědecké fakulty dokázali, že jejich metoda funguje. A ve spolupráci s Fakultou sportovních studií teď ověřují, že je použitelná i pro dynamické scénáře.

Při Masarykově univerzitě za tím účelem vznikl takzvaný spin-off – start-up Entrant, který Evropská vesmírná agentura vybrala do svého inkubátorového programu ESA BIC.

„Tato metoda původně vyžadovala velké a drahé přístroje jako termokameru nebo spirometr, které se těžko přenášejí. Peníze od evropské agentury jsme dostali na to, abychom vyvinuli zařízení, které dokáže všechno ohledně stresu změřit tak, aby to mohl mít člověk na sobě připevněné a mohl absolvovat i dynamické scénáře,“ vysvětluje Peter Lenárt.

Tato metoda měření stresu by pak mohla sloužit například při výcviku kosmonautů nebo profesionálních vojáků a policistů.

Poslechněte si také další reportáže Magazínu Experiment v aplikaci mujRozhlas.

Spustit audio

Související