Strašidelné historky? Horší než duchové byli za války němečtí vojáci, dozvíte se v polském mlýně

Zápisník Martina Dorazína
V Babí Hoře na polsko-slovenském pomezí straší. Nejde o žádnou poplašnou ani aktuální zprávu, protože strašidla se v těchto končinách vyskytují odnepaměti. Místní lid se s nimi už naučil žít a někdy i spolupracovat k oboustranné spokojenosti. V tamním mlýně se o tom ale povídají různé historky. A možná je opravdu uslyšíme.
Paní Jadwiga Czarny pochází z této vesnice, která se jmenuje Sidzina. Říká, že mezi Sidzinou a Slovenskem se rozkládá lesík, ve kterém straší. Jsou to ale duchové, kteří žijí ve stromech, a my je neuvidíme, protože jsou velmi plaší. Lidem neškodí. A pak se tu vyskytují duchové, kteří jsou vysloveně užiteční.
Planetník varoval před bouřkou
Mají tady duchy jako všude jinde, i u nás: z mokřadů, močálů, z lesa, ale mají tady i ducha Planetníka. Tento duch nestrašil lidi, ale naopak jim pomáhal, protože s sebou měl kovové řetězy, kterými mával a upozorňoval lidi, že se blíží bouřka. Byl to takový mýtický předchůdce Prokopa Diviše, který vymyslel hromosvod.
Čtěte také
Ale nebylo to tak jednoduché. Když lidé viděli ducha, běželi k loretánské zvonici a zvonili na zvon. To aby upozornili všechny ostatní, že se blíží bouřka, že se objevil duch Planetník. A zatímco duch Planetník mává řetězy až do oblak a stahuje na sebe blesky, my se s paní Jadwigou raději schováme do mlýna, kdyby se mu práce nedařila.
Jak klape vodní mlýn?
Jdeme spustit mlýnské kolo. Paní Jadwiga spustí náhon. Ne, nejprve musíme zjistit, zda máme dost vody. Podle toho, jak slyším potok, se mi zdá, že dnes je voda dobrá a budeme mlít. Mohli bychom sice dát do provozu i žernov, vlastní srdce mlýna, ale nemůžeme. Přetrhl se pás, takže finální proces neuslyšíme, ale myslím, že si ho každý dokáže představit.
Teď vám nepovím žádnou strašnou nebo veselou historku, která se k tomuto mlýnu váže. Jen to, že sloužil jako elektrárna.
V době německé okupace za druhé světové války Němci potřebovali elektřinu, nepotřebovali mouku, takže si tady vybudovali malou vodní elektrárnu. Samotný proud a elektrifikace tady proběhla až v šedesátých letech, protože místní lidé elektřinu zkrátka k ničemu moc nepotřebovali. Jen Němci holt chtěli mít elektrický proud.
Raději ty dobré duchy...
Hrůzostrašných historek spojených s nacistickými zloduchy se tu povídá dost, ale já jsem si raději vybral historky spojené s duchy dobrými. A jistě mi dáte za pravdu, že jedním z nich je i moje průvodkyně, místní rodačka a vedoucí skanzenu Jadwiga Czarny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Existují důkazy, že Rusko plánuje útok. Musíme usnadnit zbrojení i pohyby vojáků, říká eurokomisař
-
Už žádná propagace komunismu, říká lidovec Heller. Roun z KSČM: To je vlhký sen, nic neporušujeme
-
Policie zasahovala v budově Filozofické fakulty kvůli 24leté ženě. Natáčela video oslavující střelce
-
Přestup klíčové vyjednavačky pro nákup letounů F-35. Po odchodu z ministerstva obrany nastoupila do ČEZ