Lidé nejsou středobodem světa. Les za nás pracuje a dýchá, zdůrazňuje lesník

20. říjen 2015

Říká se, že každý z nás má nějaký vztah k lesu. Chodíme do něj odpočívat, procházet se, přemýšlet nebo třeba houbařit. Všichni totiž žijeme okolo lesa, připomíná lesník Václav Kinský, který stojí za unikátní výstavou Les – příběhy stromů a lidí v Národním zemědělském muzeu.

Les uprostřed Prahy byste asi nečekali. Vyrostl v Národním zemědělském muzeu v rámci zmíněné výstavy ukazující náš vztah k lesu.

Les léčí naši duši

„Napadá mě, jak malí jsme ve městech a také to, že les za nás pracuje. Vytváří nám životní prostředí, abychom mohli žít a cokoliv vykonávat,“ zamýšlí se Václav Kinský, který si klade za cíl oživit zájem o les a pravou úctu k němu.

Čtěte také

Lidé podle názoru Václava Kinského nejsou středobodem světa. Tím je spíš les, který za nás pracuje, tedy dýchá, zadržuje vodu, působí na duši i na estetiku krajiny. Právě proto se v něm obvykle cítíme tak dobře.

Václav Kinský strávil celé dětství v lese. A protože pochází z lesnického prostředí, už od dětství slýchával odborné lesnické pojmy. „Měl jsem to na tapetě pořád,“ uznává s odstupem.


Hajný, nebo myslivec?
Lesník vystudoval obor lesnictví, ale myslivcem může být každý, kdo složí myslivecké zkoušky. „Lesníci můžou být i hajnými,“ vysvětluje Václav Kinský.

Dnes už do lesa chodí jako profesionál. „Dívám se na stanoviště, posuzuji, zda je les kyselý, bohatý, jak rostou stromy, jestli se jim daří, nebo ne,“ popisuje.

Václav Kinský, lesník

Lesník je však podle jeho slov v lese, i když se jím právě neprochází. „Přemýšlí, jaký zásah udělá, jak to vyjde ekonomicky, protože to je také podstatné. Není možné provádět zásahy a nekoukat na peníze,“ vysvětluje.

autor: šše
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.