Více přírody do měst velí trend i klimatická změna. Jak je na tom Česko se zelenými střechami?

Zelená střecha parkovacího domu Fakultní nemocnice Plzeň
Zelená střecha parkovacího domu Fakultní nemocnice Plzeň

Zelené střechy mají hned několik funkcí. Kromě dobrých izolačních vlastností má trávník, mech nebo jiné rostliny na střechách i schopnost ochlazovat a čistit vzduch, ale také přilákat do měst ptáky, brouky nebo včely. Jejich výhody postupně objevují i Češi.

„Lidé si uvědomují, že kolem sebe potřebují zeleň,“ myslí si Pavel Dostál, viceprezident Evropské federace svazů pro ozeleňování budov. Zelené střechy se proto v Česku čím dál častěji objevují na rodinných domcích, administrativních budovách i v průmyslových areálech.

Stále jde ale především o menší projekty. „Větší výstavby typu obrovských logistických center, která by byla pokrytá zelenými střechami, zatím v Česku nevidíme. Ale myslím, že i toho se dočkáme,“ věří Dostál.

Proč chtít zelenou střechu?

  • Zvyšuje tepelně izolačních vlastnosti a snižuje interiérové tepelné výkyvy.
  • Má zvukově izolační vlastnosti.
  • Zadrží o třetinu až polovinu více vody ze srážek.
  • Chrání střešní plášť a zvyšuje jeho životnost.
  • Zlepšuje mikroklima.

Nevýhody jsou jen otázkou peněz

Prorůstání kořínků do konstrukce a případné vyšší vlhkosti, které se někteří při úvahách o pořízení zelené střechy obávají, zamezuje odolná hydroizolační vrstva, která je k tomuto účelu speciálně vyvinutá.

Nevýhodou zelené střechy je především hmotnost u některých silnějších vegetačních souvrství, která mohou zatěžovat konstrukci střechy a vyžadují její vyztužení. To znamená samozřejmě i vyšší investici.

Intenzivní, nebo extenzivní střecha?

To se týká takzvaných intenzivních zelených střech, které slouží jako plnohodnotné parky a zahrady. „Na druhou stranu, pokud budeme mít na domě intenzivní střešní zahradu, můžeme ji využívat pobytově, pěstovat si na ní zeleninu, takže je to vykompenzováno jinými přínosy,“ argumentuje specialista.

Méně náročné jsou takzvané extenzivní zelené střechy, které nevyžadují takovou únosnost střešní konstrukce, protože k jejich založení stačí jen několik centimetrů substrátu. Tvoří je obvykle nižší rostliny, které po zakořenění nevyžadují další péči ani závlahu. Z tohoto důvodu patří extenzivní střechy také u nás k těm rozšířenějším.

Jak jsou na tom v Evropě?

Průkopníkem je Německo, kde se dnes nachází asi 100 milionů čtverečních metrů zelených střech. Oblíbené jsou také ve Skandinávii a třeba v sousedním Rakousku byste jich našli odhadem 4 nebo 5 milionů čtverečních metrů.

V Miláně vyrostl vertikální les

V Itálii nedávno postavili dokonce obytný blok, který by měl soužit jako vertikální les. Jeho autoři se pokusili reagovat na stále zhoršující se klimatické podmínky ve městech a vymysleli koncept, který spojuje příjemné bydlení s návratem přírody do městského života.

Dva obytné domy vysoké 110 a 76 metrů nesou název Bosco Verticale a stojí v samotném centru města. Roste na nich na 800 pečlivě vybraných stromů, 4,5 tisíce keřů a 15 tisíc rostlin. Stavba prošla nejrůznějšími testy, aby vyhověla všem bezpečnostním stavebním normám, a to včetně testu ve větrném tunelu.

Spustit audio
autoři: Jiří Chum, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související