V Kambodži o existenci duchů nepochybují. Staví jim příbytky a nosí jídlo

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Domeček na jedné noze stojí v Kambodži na každém rohu

Když v dnes už legendárním filmu Krotitelé duchů, začnou tři nezaměstnaní parapsychologové duchy lovit, záhy zjišťují, jak moc jich kolem nás žije a většina, alespoň těch filmových, lidem škodí. Ve skutečnosti jsou duchové hodní a užiteční a je jich tolik, že pochytat je, je zcela nemožné. Alespoň si to myslí lidé v Jihovýchodní Asii. Třeba v Thajsku, Kambodži nebo Barmě. Svým duchům tam lidé staví příbytky a pravidelně jim přinášejí obětiny.

Domeček na jedné noze, stojí v Kambodži na každém rohu, před každým domem, obchodem nebo třeba úřadem. Vypadá jako hodně nazdobené krmítko. Vevnitř je opravdu dokonce i jídlo a voda ve sklenici. Strávníky ale nejdou ptáci, ale duchové.

„Duchové jsou všude kolem, jejich nekonečný počet. Dva nebo tři hlídají dům, jiní dohlížejí na pole, zahrady. Nevíme, kolik jich přesně je. Stejně tak nevíme, jak vypadají. Jsou neviditelní. Občas se mi o nich zdá. Někdy jsou obrovští, někdy mají bílé šaty, někdy je to krásná žena. Ale vidět je mohu jen ve snu,“ říká Akra, který je učitel.

Čtěte také

Na duchy a jejich moc ale samozřejmě věří. Stejně jako všichni ostatní. Ještěže jsou duchové neviditelní, vzhledem k jejich počtu by bylo na světě, tedy alespoň v Kambodži, docela plno.

„Každý člověk má několik duchů, kteří jej provázejí. Jsou to duchové předků, duchové domu, kde žije, duchové žijící v okolní přírodě. Věříme, že každý strom, každý dům má svého ducha. Když postavíme nový dům, požádáme duchy, aby se o dům postarali, postavíme pro ně příbytek a doufáme, že se tam nastěhují,“ vysvětluje Akra.

Lien tvoří domek

O duchy musí být náležitě postaráno. Stavbou příbytku to rozhodně nekončí. Tady je v domečku dokonce celé pečené kuře na talíři. Ještě voní a možná je ještě teplé.

„Jak duchové obětinu snědí, to nevím. Jsou to přece duchové. Starají se o nás a tak jim nabízíme jídlo a ovoce. Nikdo se této obětiny nemůže dotknout. S výjimkou toho, kdo ji přinesl. Ten může požádat ducha a vzít ji zpět. To kuře je obětina duchu, který dohlíží na toto místo. Stará se o lidi, kteří tady žijí,“ vysvětluje mladá žena, která přináší ke kuřeti misku vařené rýže.

Každý domek je trochu jiný

Každý dům má hned tři domečky pro duchy. Jeden je venku, pro duchy pečují o okolí domu, případně pole a zahrady. Uvnitř samotného domu jsou potom domečky dva. Jeden je na podlaze, to je pro ducha domu a další někde pod stropem, ten je určen duchům našich předků. Je jasné, že být výrobcem duších domečků není vůbec špatné.

Lien začišťuje cementové odlitky, ze kterých potom sestaví a slepí domek jako ze stavebnice. Pak už stačí nabarvit, případně nalepit ornamenty a domek je připraven k nastěhování. „Právě pracuji na domku určeném pro ducha, který se stará o Zemi. Každý domek je trochu jiný. Jednotlivé části odliju ve formách, barvím je ručně. Každý mě zabere asi den,“ vysvětluje.

Výroba dušího domku zabere jeden den

Jestli je díky své profesi šťastnější, to Lien neví, jak ale říká, práce je to dobrá a odbyt rozhodně nevázne. Duchů je v Kambodži opravdu hodně.