Stávka pracovníků v lesnictví, diplomatická válka mezi Českem a Beloruskem, zákaz kouření v Bystřici nad Perštejnem

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Až v demonstraci před ministerstvem zemědělství vyústil strach o zaměstnání, který mají pracovníci v lesnictví. Bojí se nové obchodní politiky Lesů České republiky. Na otázku, zda mají obavy reálný základ, se pokusíme najít odpověď v Duelu.

Ochlazení vztahů České republiky a Běloruska přineslo vyhoštění našeho diplomata Pavla Křivohlavého. Na kauzu se budu ptát mluvčího ministerstva zahraničí Víta Koláře.

Zákaz kouření ve všech objektech v majetku města vydala Bystřice nad Pernštejnem. Jakou naději na přežití má takové průkopnictví, o tom promluvíme s ředitelkou občanského sdružení Česká koalice proti tabáku Kateřinou Langrovou.

To jsou události týdne, kterým jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 45 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Duel

Štěpánka Čechová: Strach o práci přivedl v úterý odpoledne před ministerstvo zemědělství asi 2 tisíce pracovníků v lesnictví. Demonstraci uspořádali lesnické odbory a připojili se k nim i podnikatelé v oboru. Ministr zemědělství totiž chce postupně změnit systém přidělování zakázek na těžbu a zpracování dřeva ze státních lesů. Už podruhé během dvou let kvůli tomu vyměnil vedení podniku. Atmosféru před ministerstvem zaznamenala reportérka Viktorie Hošková.

Viktorie Hošková: Spuštěné motorové pily, pískot a nespokojené výkřiky. Tak dávali lesáci najevo svůj nesouhlas s tím, co se momentálně děje v lesním hospodářství. Stát chce podle nich získat na práce v lesích zahraniční firmy a ty české pak budou muset propouštět.

Host (Rudolf Kyncl): Jednoznačně chceme, aby lesy přinášely práci našim občanům.

Viktorie Hošková: Prohlásil předseda lesnických odborů Rudolf Kyncl. Mezi demonstranty přišel i ministr zemědělství Jaroslav Palas. Snažil se je uklidnit, že se o práci bát nemusejí.

Host (Jaroslav Palas): Jsem přesvědčen, že to budete právě vy, kdo toto dříví z českých lesů budete těžit.

Viktorie Hošková: Demonstrující ale ministra zasypali sněhovými koulemi a ve vzduchu se objevila i vajíčka. Dali mu tak jasně najevo, že jeho ujištění nevěří.

Projevy účastníků: Chce sem natáhnout zahraniční firmy, jenže to je konec akciovek.

Tady se budou hádat majitelé akciovek a bude se hádat poslanec, ale obyčejní lidi nebudou mít práci a nebudou mít peníze, jako, jo?

Viktorie Hošková: Policisté při demonstraci zadrželi 3 muže a obvinili je z výtržnictví.

Štěpánka Čechová: Reportáž s námi ve studiu poslouchali mluvčí Lesů České republiky inženýr Lubomír Šálek, dobrý den.

Host (Lubomír Šálek): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: A za Českou asociaci podnikatelů v lesním hospodářství inženýr Jiří Kořínek, dobrý den.

Host (Jiří Kořínek): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Ta demonstrace kvůli strachu o práci je až výsledkem problémů a já je hned teď krátce připomenu, než se pustíme do diskuse, co jí předcházelo. Tak zhruba před rokem a půl odvolal ministr zemědělství generálního ředitele Lesů České republiky a jmenoval na jeho místo Kamila Vyslyšela. Nové vedení pak ke konci loňského roku po prověrkách smluv Lesů se soukromými firmami rozhodlo, že kontrakty hromadně vypoví a vypíše nová výběrová řízení. Proti tomu se soukromníci vzbouřili. 14. ledna zahájil Antimonopolní úřad s podnikem správní řízení pro podezření, že vypovězením smluv zneužil dominantního postavení na trhu a 20. ledna zakázal předběžným opatřením omezovat podnikání soukromých smluvních partnerů. Den před tímto rozhodnutím ministr zemědělství odvolal generálního ředitele Lesů, kterého sám na místo dosadil. Tato změna ale už k odvrácení demonstrace nestačila. Pánové, situace se stává nepřehlednou a přitom na jejím začátku byl záměr ministra zprůhlednit hospodaření Lesů. Ptám se tedy Lubomíra Šálka, za Lesy České republiky, zda po zásahu Antimonopolního úřadu platí všechny smlouvy, které původně chtělo vedení podniku hromadně zrušit a jak dlouho tento stav potrvá, nebo-li dokdy budou mít soukromé firmy práci podle těch existujících dohod?

Host (Lubomír Šálek): Tak já bych chtěl říci, že ty smlouvy jsou účinné do rozhodnutí, do správního rozhodnutí Antimonopolního úřadu. Lesy České republiky vyčkají tohoto rozhodnutí a zařídí se přesně podle toho rozhodnutí. Zatím smluvní partneři pracují podle těchto smluv.

Štěpánka Čechová: A pak přijdou nová výběrová řízení.

Host (Lubomír Šálek): Ano, my jsme o tom přesvědčeni.

Štěpánka Čechová: Pane Kořínku, to je ten stav, kterého se bojíte?

Host (Jiří Kořínek): Vůbec ne. Naši členové, naše asociace standardně a neustále zastává názor, že výběrová řízení jsou v pořádku. Jsme pro transparentní výběrová řízení, ovšem to, co státní podnik Lesy České republiky předvedl, kupříkladu vyhlášení výběrových řízení 15. prosince, tak pod tím já si skutečně transparentnost nepředstavuji. Například v podmínkách je uvedeno, že firma, která zvítězí, tak musí do 5 dnů podepsat další prováděcí smlouvy, které v tomto okamžiku nezná a nesmí k nim mít připomínky. Dál, zásadním kritériem pro hodnocení, pro výběr toho obchodního partnera, jsou reference, které mají daleko vyšší váhu, než kupříkladu nabízená cena a tak bych mohl dlouho pokračovat. To znamená ano, my chceme skutečně transparentní výběrová řízení, v jejichž podkladech nebudou právní chyby a právní nedostatky, na které jsme již dlouho upozorňovali. Bohužel náš hlas nebyl vyslyšen.

Štěpánka Čechová: Pane Šálku, co uděláte pro to, abyste nemohli být nařknuti z toho, že vaše výběrová řízení nejsou transparentní?

Host (Lubomír Šálek): My se samozřejmě snažíme, aby byli transparentní, k tomu co říkal můj pan oponent bych chtěl zdůraznit, že cena je 45 procent váhy, reference jsou také 45 procent a těch 10 procent zbývajících je certifikace ISO. Výběrová řízení jsou otevřena pro všechny subjekty. My neoslovujeme firmy, my necháme na ně, aby si vybrali zadávací dokumentaci a přihlásili se do výběrových řízení. To znamená ale, že také musí předložit, protože my je neznáme, tam mohou být nové subjekty, a my je neznáme, my potřebujeme také reference, které předloží tak, abychom si ty reference mohli ověřit, to je logické.

Štěpánka Čechová: Věříte, pane Kořínku, v transparentnost těch výběrových řízení, když o nich teď pan Šále mluví?

Host (Jiří Kořínek): Já jsem skutečně hluboce přesvědčený o tom, že tak, jak jsou podmínky nastavené, tak nejsou transparentní a k tomu dodám ještě jeden příklad. Jestliže si dnes, více jak měsíc po vyhlášení výběrového řízení, vyberete podklady, tak je nedostanete kompletní. Budou vám tam chybět některé přílohy a z nich je ta jedna nejzásadnější, a sice smlouva o obchodu se dřívím. Jestliže nedostanu kompletní materiály, tak to je prvopočátek absolutní netransparentnosti. Já bych byl velmi rád, kdyby se tyto záležitosti změnily.

Štěpánka Čechová: Pane Šálku, hodláte na tom něco měnit?

Host (Lubomír Šálek): Samozřejmě, co se týče výběrových řízení, víte, my nemáme signály o tom, že by někdo si na to stěžoval na tom místě, kde si je vybíral. Jestliže tam něco chybělo, tak stačí říct, tady mi tohle to chybí a bude to napraveno.

Štěpánka Čechová: Nebo-li vy mi tvrdíte, že až teď se dozvídáte od pana Kořínka, že něco na výběrových řízeních jim vadilo a že něco jim chybělo?

Host (Lubomír Šálek): Samozřejmě, protože tyto firmy si vybraly dokumentaci . .

Štěpánka Čechová: Je to možné, pane Kořínku? Je to možné, že skutečně Lesy České republiky nevěděly tuto vaši výhradu?

Host (Lubomír Šálek): ... a nemáme od nich a přímo na místě nemáme od nich tyto signály.

Host (Jiří Kořínek): Já jsem se vždycky domníval, že tiskový mluvčí podniku by měl vše vědět a jestliže na krajských inspektorátech jsou vydávány podklady s tím, že jednotliví pracovníci, vaši pracovníci, říkají, že tyto materiály nemají k dispozici, že nejsou, nebudou a tak dále, pane Šálku, nezobte se na mě, ale mě to připomíná trochu rádio Jerevan.

Štěpánka Čechová: No tak na pořádek ve výběrových řízeních si udělejte čas, pánové, soukromě a uspořádejte si to ve svých podnicích, ale pojďme k tomu gru, nepredikujme to, že budou zmanipulovaná nebo jaká budou, až proběhnou, jistě si to firmy ohlídají, i Lesy České republiky. Podívejme se na to ale logicky. Analýza Nejvyššího kontrolního úřadu zjistila, že Lesy České republiky tratí na tom, že prodávají dříví přes prostředníky. Vy toto zřejmě chcete změnit těmi výběrovými řízeními a také chcete dosáhnout toho, abyste vydělávali.

Host (Lubomír Šálek): Není to tak zcela pravda, že bychom chtěli změnit prodej dříví přes prostředníky výběrovými řízeními. Výběrové řízení nám prostě určí partnera, který bude pro nás nejvýhodnější a on se na prodeji dříví bude podílet. Protože my nechceme ...

Štěpánka Čechová: Dokážete změnou těch partnerů skutečně dosáhnout zisků, které teď ministr Palas postrádá?

Host (Lubomír Šálek): Ano, protože už dílčí výběrová řízení nám ukázaly, že zisk na jeden kubík dříví byl vyšší o 100 korun.

Štěpánka Čechová: To znamená, že firmy teď, které pro vás pracují, pracují za tak pro ně výhodných podmínek, že vy na tom těch 100 korun ztrácíte. Tak to myslíte.

Host (Lubomír Šálek): My se na tom zisku podílíme menším procentem, než bychom se měli, takhle bych to řekl.

Štěpánka Čechová: Řekněme to opravdu tak, aby tomu lidé rozuměli. Vezměme tenhleten konkrétní případ těch 100 korun, tím že vy vypíšete výběrové řízení, firma, která pro vás bude pracovat potom, bude pro vás dělat o tolik levněji, že vám těch 100 korun zbyde.

Host (Lubomír Šálek): Ano, tak bychom to mohli říci.

Štěpánka Čechová: A ptám se vás, pane Kořínku, nebudou to tedy ty výhodné zakázky, o které teď jde a o které se ty firmy bojí?

Host (Jiří Kořínek): Já se domnívám, že tady skutečně dochází k matení pojmů. Nejde o to, že by se lesnické firmy bály o výhodné zakázky. Jde o to, že tady neexistuje sebemenší podkladový materiál, který by konstatoval, že to, co jsme teď slyšeli od tiskového mluvčího, je pravda.

Štěpánka Čechová: Vy předpokládáte, že pan Šálek si tady vymýšlí nebo ...

Host (Jiří Kořínek): Ne, ne, ne, ne. Já vycházím z toho, že jak na úrovni Lesů České republiky, tak na úrovni ministerstva, případně ministra Palase se neustále hovoří o částce, řekněme, 100 korun za kubík, neustále se hovoří o tom, že státní lesy by měly dosahovat zisku jednu miliardu, případně více, než jednu miliardu, ale nikde a nikdo neřekl, za jakých podmínek. A pak jde tady o druhou věc. Jde tady o to, že ten obchod, tak, jak si ho představují státní lesy, bude probíhat trochu jinak. Je to tak, že zatímco dnes státní lesy obchodují v průměru 40 procent všech jakostí dříví vytěžených v lese, tak podle nového způsobu by se opět mělo jednat o těchto 40 procent, které by si státní lesy ale vybíraly z těch nejjakostnějších, nejdražších sortimentů. Pak samozřejmě mohou chvíli prokazovat, že dosahujou lepších ekonomických výsledků, protože na těžební firmy zbydou cenově podřadné sortimenty.

Štěpánka Čechová: Takže tady je ten strach lidí o práci, protože se bojíte, že budete muset pracovat s podřadnými sortimenty za nižší zisky.

Host (Jiří Kořínek): Přesně tak. Tady to je problematika toho obchodu. Nám nevadí, v žádném případě nám nevadí, aby si státní lesy obchodovaly 40 procent. Nám vadí, že si budou vybírat tu šlehačku, ty rozinky a o tom, že tomu tak skutečně je, tak o tom svědčí i příkaz výrobně technického ředitele z října loňského roku.

Štěpánka Čechová: Jsou ty obavy, pane Šálku, oprávněné?

Host (Lubomír Šálek): Samozřejmě, že nikoliv. Pan Kořínek zde spletl dvě věci, ale já bych se nejprve chtěl vrátit k těm procentům toho obchodu. Není pravda, že my obchodujeme 40 procent. Těch 40 procent obchoduje Hradecká lesní a dřevařská společnost. To byl takový hybrid zpětného obchodu, ale k tomu se nechci vracet. Čili my neobchodujeme, obchodujeme 6 procent dříví z lesních závodů, nicméně vrátím se k těm obavám pana Kořínka. Není to pravda, protože my si nevybíráme žádné rozinky. Pan Kořínek zde smontoval dvě věci, a to jsou dílčí výběrová řízení opravdu na ty superluxusní porosty a na velmi špatné porosty, kde chceme aukcemi dříví a podotýkám v objemu asi 5 tisíc kubíků, zkusit prodat a druhá věc je taková, u toho poměru 60 ku 40, že tam to bude plošně tak, aby se to dříví nemíchalo. Budou to všechny sortimenty a bude to plošně. To znamená, že část té smluvní územní jednotky si budou obchodovat smluvní partneři, část, těch 40 procent, si budeme obchodovat my. A pokud je to plošně, tak nemůžeme si takhle vybírat z jednoho prostého důvodu, protože by se to dříví míchalo na skládkách.

Štěpánka Čechová: Rozumíte těmto argumentům, pane Kořínku?

Host (Jiří Kořínek): Samozřejmě. Je to krásné takto poslouchat pana Šálka, až na to, že my máme velký počet důkazů o tom, že takto vybírané porosty jsou vybírané ty nejluxusnější, takže bohužel musím trvat na tom, co jsem řekl.

Štěpánka Čechová: Pakliže se budou odehrávat takové obchody, o kterých byla řeč, i když neprokážeme, jaké procento dříví teď na místě bude nebo nebude kvalitní, to by byly opravdu hypotetické spory, bojíte se, pane Kořínku, že na základě těchto principů přijdou skutečně lidé o práci?

Host (Jiří Kořínek): Ano.

Štěpánka Čechová: Kolik?

Host (Jiří Kořínek): Jednoznačně se bojím, já nedokážu říct, jestli to budou tři tisíce nebo pět tisíc pracovních míst, ale ...

Štěpánka Čechová: A proč? Vysvětlete ten mechanismus.

Host (Jiří Kořínek): Tady sice se říká, pan ministr to opakuje, státní lesy to opakují, že se bude těžit neustále stejné množství dříví, ale to zpracování bude probíhat úplně jiným způsobem. Dojde k tomu, že budou postaveny do zásadních existenčních problémů manipulační sklady, na kterých dneska pracuje mnoho lidí, protože již dnes je zřejmé, že státní lesy se vrací cca o 30 let zpátky a nařizují ruční manipulaci dříví v lese. Je zcela zřejmé, že tady dojde k velkým problémům v zaměstnanosti na pilách, které patří jednotlivým českým menším společnostem, protože opět vychází obchodní politika státních lesů tak, že budou zásobovat výhradně ty největší odběratele a ty firmy jsou tři nebo čtyři v republice. Lze oprávněně očekávat, že dojde k náhradě řady pracovníků, ať už to bude v těžební nebo v pěstební činnosti. V pěstební činnosti si dovedu představit, že budou používány levnější pracovní síly od našich východních sousedů, prostě ty obavy, které mají odbory, jsou zcela na místě a musím říct, že za podnikatelskou sféru se jim vůbec nedivím.

Štěpánka Čechová: Pane Šálku, reagujte na to.

Host (Lubomír Šálek): samozřejmě. Takže já bych to s dovolením rozdělil. Nejprve ten problém nezaměstnanost. Pokud my garantujeme, že budeme těžit opravdu těch sedm a půl milionu kubíků, že pěstební práce, těžební práce, jejich objem se nezmenší, nevidím důvod zde k obavám z nějaké velké nezaměstnanosti. Navíc, my jsme nezaměstnali jediného Ukrajince. Čili obavy z nějakých pracovníků z východu jsou zcela neopodstatněné, ale chtěl bych tady upozornit na jednu věc. V roce 2003, jenom v soukromém sektoru, ubylo tisíc zaměstnanců, v roce 2002 3.099 zaměstnanců v sektoru lesního hospodářství jenom v privátním sektoru a je zajímavé, že v té době nikdo neorganizoval ani protesty, nikdo neorganizoval ani demonstrace, nikdo nestartoval motorové pily, o házení vajíček a sněhových koulí ani nemluvím. Čili tento úbytek v podstatě nikomu nevadil a teď jsme obviňováni my z toho, že zaviňujeme nezaměstnanost. To důrazně odmítám. Druhá věc je, pod ten transparent se klidně podepíšu, jedná se o to české dříví těm pilám. Ano, my jsme si vědomi toho, že české pily některé nemají co řezat, ale opět bych zde chtěl upozornit, že jenom za první půlrok loňského roku vyvezlo 1,2 milionu dříví do Rakouska, a protože Lesy České republiky se na tomto vývozu nepodílejí, tak já nevím, proč jsou z něho obviňovány, ti demonstranti se mají ptát někde jinde, kde je to dříví, které jim chybí na pilách. Co se týče těch . .

Štěpánka Čechová: Nebo-li, abychom to trošičku shrnuli, vy nepopíráte možnost ztráty pracovních míst, ale odmítáte, aby z toho byly viněny Lesy České republiky.

Host (Lubomír Šálek): Samozřejmě. To mi nemůžeme, ne, nepopíráme. My nepopíráme možnost ztráty místa některého obchodníka, možná některého manažera, ale my popíráme možnost ztráty míst dělníků v pěstební a těžební činnosti, protože ten objem prací je stejný. A my jsme garantovali, že nebudeme vytvářet lesní závody, takže budeme na to najímat smluvní partnery a prostřednictvím výběrových řízení.

Štěpánka Čechová: Lesy České republiky říkají, práce pro dělníky bude, vy říkáte práce pro dělníky nebude. Pánové, závěrem, jak tedy odhadujete, že to celé skončí? Pane Kořínku, začněte.

Host (Jiří Kořínek): To se velmi těžko odhaduje. Já samozřejmě mohu říci, jak bych si přál, aby to dopadlo. Aby došlo k takovému prozření u vedení ministerstva a tohoto státu, které by zastavilo tento riskantní pokus o znárodnění celého lesnického odvětví. Já se bohužel nemohu jinak vyjadřovat, mé přání je jediné, zastavte to a pojďme začít něco dělat pořádně, to znamená, začněme odborně s oponovanou analýzou, která do dnešního dne neexistuje.

Štěpánka Čechová: Pakliže se vaše přání nevyplní, hodláte pořádat nějaké další demonstrace, jít na celou věc právně, žalovat třeba Lesy České republiky za ušlé zisky a podobné věci, chystáte se na něco takového?

Host (Jiří Kořínek): To je třeba rozdělit na dvě části. Co se týká právních záležitostí, je to otázka postupu jednotlivých konkrétních firem, pokud vím, tak již některé žaloby byly podány, stejně tak je již podána řada oznámení do Brna Antimonopolnímu úřadu. Jsem přesvědčený o tom, že se najde hodně lesnických firem, které budou vyžadovat náhradu vzniklých ztrát, jsem přesvědčen o tom, že se bohužel dočkáme velkých právních sporů.

Štěpánka Čechová: Pane Šálku, slyšel jste, na Lesy České republiky se zřejmě řítí tato řada právních sporů a stížností, které pan Kořínek naznačil. Jak vy očekáváte, že celá věc skončí?

Host (Lubomír Šálek): Já se domnívám, že najdeme společnou řeč s našimi smluvními partnery, my nikomu nebráníme. Pokud se cítí dotčený ve svých právech, aby se domáhal soudní cestou nebo cestou podání k Antimonopolnímu úřadu svých práv. My vyčkáme rozhodnutí a podle nich se zařídíme. Ale základní směr o tom, že státní podnik by měl prosperovat, základní směr o tom, že my jsme přesvědčeni a na základně analýz, byť jsou tady popírány, že zde jsou rezervy v zisku, na kterých se chceme podílet, jsou neměnné. A k tomu, zaznívá to na mnoha mítincích, zaznívá to na mnoha konferencích tiskových, to je ten termín bolševické znárodnění. Já se proti tomu tedy vehementně ohrazuji. My máme stejná práva a stejné povinnosti, jako všechny subjekty podnikání, my musíme pečovat o lesy s pečlivostí státního hospodáře, my máme podnikat. A jestliže máme podnikat, tak jsme stejný subjekt, jako naši smluvní partneři. A my podnikat budeme.

Štěpánka Čechová: Za státní podnik Lesy České republiky mluvil v naší debatě inženýr Lubomír Šálek a Českou asociaci podnikatelů v lesním hospodářství zastupoval inženýr Jiří Kořínek. Pánové, děkuji za vaši účast, na slyšenou.

Host (Lubomír Šálek): Na slyšenou.

Host (Jiří Kořínek): Na shledanou.

Štěpánka Čechová: Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli se budeme věnovat kauze vyhoštění českého diplomata z Běloruska a na postoji ministerstva zahraničí se zeptáme mluvčího resortu Víta Koláře. A pokud vás zajímá, komu prospěje, když politik mlčí, nenechte si ujít fejeton Jana Pokorného. To vše po aktuálních zprávách.

Obvinění našeho pracovníka diplomacie v Bělorusku

Štěpánka Čechová: Pokračujeme v našem scénáři. U mikrofonu je Štěpánka Čechová. Záběry, které minulý týden odvysílala běloruská televize, aby kompromitovala českého diplomata, se objevily na internetu. Údajně dokazují, že Pavel Křivohlavý vyhledával společnost mladých hochů. Tváře mužů na záběrech jsou ale zcela nezřetelné. I přes postoj našeho ministerstva zahraničí, že vyhoštěný diplomat neporušil zákon, chce celou věc prozkoumat česká policie. Vztahy Česka a Běloruska poslala aféra k bodu mrazu. Případ shrnuje redaktor Pavel Novák.

Pavel Novák: Vše začalo možná běžnou kontrolou běloruské policie, která často legitimuje občany na veřejných místech nebo v restauracích. V polovině minulého týdne takto zkontrolovala v jedné z minských restaurací i pracovníka našeho zastupitelského úřadu Pavla Křivohlavého. Informoval o tom náš zpravodaj pro Bělorusko Martin Dorazín.

Martin Dorazín: Celý problém vznikl ve chvíli, kdy zaměstnanec českého zastupitelského úřadu neměl u sebe diplomatický pas. Vykázal se pouze diplomatickou akreditací Běloruského ministerstva zahraničí. To ale běloruské policii nestačilo a navíc ho obvinila z nalévání alkoholu mladistvým. Český rozhlas z dobře informovaných zdrojů zjistil, že dotyčný pracovník českého velvyslanectví v inkriminované době seděl pouze u malého stolu, kde čekal na svou kolegyni, rovněž z české ambasády v Minsku. Podle zdrojů, které si z pochopitelných důvodů nepřejí být jmenovány, jde o další politickou provokaci Lukašenkova režimu.

Pavel Novák: Policie obvinila Křivohlavého, který na ambasádě vykonával funkci nikoli diplomata, ale jen hospodáře, z ohrožování mravní výchovy mládeže. Klade mu za vinu, že mladistvým chlapcům nabízel alkohol a udržoval s nimi sexuální styky. Běloruské úřady ho označily za nežádoucí osobu a přikázaly mu do 24 hodin opustit zemi. Naše ministerstvo zahraničí odpovědělo vypovězením běloruské diplomatky. Běloruská státní televize odvysílala propagandistický program, ve kterém divákům nabídla záběry Křivohlavého ve společnosti jeho mladých přátel, pořízené skrytou kamerou. Podle televize mělo být mladíkům méně než 16 let a počínání Křivohlavého tak mělo být trestné. Takové obvinění ale Pavel Křivohlavý odmítl.

Host (Pavel Křivohlavý): Takový případ rozhodně nebyl, nikdo nebyl v tom věku, který by mohl nějakým způsobem se dotknout nějakého zákonného.

Pavel Novák: Televizní program se ale neomezil jen na počínání jednotlivce. Státní televize se snažila očernit všechno, co přichází ze západu. Ministerstvo zahraničí důkazům běloruské KGB nevěří a považuje je za vykonstruované.

Host (Cyril Svoboda): To, co tvrdí Bělorusové, není věrohodné. Každý z doby minulé si dokáže představit, jak se manipuluje s informacemi, jak dochází k diskreditaci lidí, jaké metody se používají ve všech ne demokratických režimech.

Pavel Novák: Na postup běloruských úřadů reagoval Černínský palác krokem, který se v diplomacii považuje za známku zhoršení vzájemných vztahů mezi státy. Ministr Svoboda povolal do Prahy na konzultace našeho chargé dďaffair Minsku Vladimíra Rumla. Česko nemá v Bělorusku, stejně jako Bělorusové u nás, velvyslance. Ten by totiž musel předávat pověřovací listiny hlavě státu. Český diplomat by si tak musel podat ruku s Alexandrem Lukašenkem. Jeho režim ale Česko schvalovat nehodlá.

Host (Cyril Svoboda): Česká republika dlouhodobě kritizuje Lukašenkův režim v Bělorusku. Podporuje opozici a na tom nemůže nic změnit ani tato kauza.

Štěpánka Čechová: Mým dalším hostem je mluvčí ministerstva zahraničí V9t Kolář. Dobrý den.

Host (Vít Kolář): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Slyšeli jsme v reportáži, že český diplomat kontakty s mladými chlapci nepopřel, uvedl ale, že nikdo z jeho společníků nebyl tak mladý, že by se dopustil porušení zákona. Jak vy ale vnímáte fakt, že Pavel Křivohlavý se v zemi s diktátorským režimem, která se netají záměrem diskreditovat západní diplomaty, sám rozhodl pohybovat v takto choulostivé oblasti osobních vztahů? Vždyť k celé aféře vlastně poskytl Bělorusům naprosto výbornou živnou půdu, bylo to podle vás zodpovědné jednání diplomata?

Host (Vít Kolář): Pan Křivohlavý se nedopustil trestného činu. Vzpomeňme si, za jakých okolností ho policie zadržela, bylo to za prvé v rozporu s mezinárodními úmluvami, ale zadržela ho v restauraci údajně za to, že seděl u stolu se sedmnáctiletým mužem, který pil alkohol. To je úplně absurdní. Takhle nepostupuje země, která chce něco řešit, ale země, která chce dělat skandály a dovolte mi říct to slovo, politický humbuk. Nevím na základě jakých informací stavěla běloruská státní televize, nevím, kdo jim dodával materiály, které odvysílali, nevím, jak mám věřit zamlženým obličejům, rozostřeným obličejům a hlasům, které zní jako z jeskyně.

Štěpánka Čechová: Já se ale ptám na rovinu takzvaného zdravého lidského rozumu. Jestliže se diplomat pohybuje v oblasti choulostivých osobních vztahů, byť se tím nedopouští žádného trestného činu, tak opravdu proti sobě jaksi připravuje živnou půdu na zásah v takovém režimu, diktátorském režimu, který na to čeká.

Host (Vít Kolář): Ten člověk se v Minsku pohybuje pátý rok. Nikdy nebyl obviněn, nikdy nebylo proti němu vedeno žádné řízení, nikdy na něj nebyly žádné stížnosti. Proč bych měl najednou mluvit o souvislostech, které by byly pro něj nepříznivé.

Štěpánka Čechová: Podle vás tedy neudělal žádnou chybu ani v tom, že nahrál na takovou situaci?

Host (Vít Kolář): Já nedokážu v této situaci posoudil, co se vlastně skutečně odehrálo nebo ne. Postup běloruské strany nám neumožnil zjistit, kde je pravda nebo kde není. Tím, že vyhostil diplomata bez jakékoliv diskuse, neumožnil, abychom se vůbec do budoucna dozvěděli, jaké to chování na místě bylo.

Štěpánka Čechová: Česká republika v reakci na vyhoštění pana Křivohlavého vypověděla ze země běloruskou diplomatku. Je tu ale jistá nerovnováha. Pan Křivohlavý zastává funkci hospodáře, tedy technického pracovníka řekněme, ale vyhoštěná běloruská diplomatka byla druhá tajemnice velvyslanectví, tedy měla skutečně diplomatickou funkci. Je taková nerovnováha z naší strany úmysl?

Host (Vít Kolář): To je zajímavá otázka, ale srovnáváme tady dvě naprosto nesrovnatelné věci a chce to určitě vysvětlení. Pan Křivohlavý není diplomatem, je hospodářem, tedy jakýmsi ekonomem a účetním ambasády. V normální zemi by tedy žádnou diplomatickou imunitu neměl. To ale neplatí pro země, jako je Bělorusko, kde se tímto způsobem náš stát snaží chránit své občany před zvůli nedemokratického režimu. Česká republika vyhostila recipročně diplomatku, která stála v hierarchii prostě nejníže. Česká republika nemůže hledat někoho, kdo by nejvíce vyhovoval dejme tomu jakési hierarchii, musí hledat člověka, který je v té hierarchii odpovídající.

Štěpánka Čechová: Ministr Svoboda také povolal do Prahy na konzultaci vedoucího našeho zastupitelského úřadu v Minsku pana Vladimíra Rumla. Můžete potvrdit to, co zaznělo v reportáži, že jde jen o další způsob, jak Bělorusku dát najevo negativní postoj České republiky?

Host (Vít Kolář): Stažení vedoucího zastupitelského úřadu zpět do České republiky je standardní diplomatický nástroj, který se v podobných situacích užívá. Pan Ruml byl právě proto povolán do Prahy na konzultace a až to budeme považovat za vhodné, tak se vrátí zpět do Minska.

Štěpánka Čechová: Čili to opravdu není o tom, že byste od něj potřebovali slyšet nějaké informace o chování pana Křivohlavého, je to diplomatický akt.

Host (Vít Kolář): Jsme v pravidelném kontaktu s vedoucím zastupitelského úřadu, fungují jak telefony, tak spojení pomocí našich elektronických systémů. My máme dostatek informací o tom, co se v Bělorusku děje.

Štěpánka Čechová: Česká republika jako kritik Lukašenkova režimu spolupracuje s běloruskou opozicí. Ministr Svoboda v tom hodlá i nadále pokračovat, jak uvedl, může tato událost nějak poznamenat takovou spolupráci?

Host (Vít Kolář): Já si myslím, že tahle ta kauza vznikla pravděpodobně právě proto, že Česká republika se významně angažuje ve prospěch běloruské opozice. Kritizuje jej nejen diplomacie, která podporuje opozici, do Běloruska si jistě vzpomeneme, jezdí i čeští politici a zastupitelé, kteří tento názor tlumočí a tlačí na Lukašenkův režim. Na našem postoji se vůbec nic nezmění a nezmění jej ani provokace, jako jsme zažili od běloruské KGB.

Štěpánka Čechová: Bude Pavel Křivohlavý dál pracovat pro České ministerstvo zahraničí?

Host (Vít Kolář): Pan Křivohlavý není klasickým kariérním diplomatem. On smlouvu s ministerstvem měl pouze na práci hospodáře v Minsku a teď je předčasné spekulovat o tom, co bude za několik měsíců.

Štěpánka Čechová: Diskutuje se o tom nějak na ministerstvu zahraničí?

Host (Vít Kolář): Jeho smlouva byla vázána pouze na tento výjezd a nikdy nepracoval v diplomatických službách, je to také rozhodnutí jeho, jestli vůbec má zájem pracovat pro ministerstvo zahraničních věcí, v jakých oblastech a jestli ministerstvo zahraničí je vůbec schopno poskytnout mu práci, která by byla odpovídající a té, ve které by bylo možno využít jeho znalostí.

Štěpánka Čechová: Zatím jste o tom nějak nediskutovali vzájemně?

Host (Vít Kolář): Ta diskuse probíhá, ale nemá žádný výsledek.

Štěpánka Čechová: Tolik mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Vít Kolář): Na slyšenou.

Boj proti kouření

Štěpánka Čechová: Posloucháte Radiožurnál, pořad Týden v tahu. Dalším tématem, kterému se budeme věnovat je kouření. V Bystřici nad Pernštejnem si musí dávat kuřáci pozor, radnice zakázala kouření ve všech objektech v majetku města. Zákaz platí už dlouho přímo na úřadě, ale teď si už nezapálíte ani na chodbách a schodištích bytových domů nebo v prostorách všech sportovišť včetně koupaliště. Zákaz se vztahuje i na kulturní domy ve městě a místních částech a dokonce i na restaurace. Podrobnosti přináší v reportáži kolega Radek Tulis.

Radek Tulis: Zdejší radnice se nechala inspirovat podobnými předpisy v jiných, nejenom evropských zemích a zakázala kouření ve všech objektech města. Podle hlavního aktéra zákazu, starosty Josefa Novotného, to ale není žádná novinka. Svůj nápad opírá o tři už léta platné předpisy.

Host (Josef Novotný): Hasičský předpisy, to je ve sklepích i v tom kulturáku, je zakázáno kouřit. Máme k tomu Zákoník práce, kde by se nemělo kouřit ve všech kancelářích, schůzovních místnostech a dalších věcech a porušuje se to taky a máme k tomu zákon o šíření toxikománie a dalších a kouří se. Porušujeme zákony.

Radek Tulis: Podle starosty Bystřice a senátora za Žďársko Josefa Novotného na zákaz kouření reagoval i tabákový průmysl.

Host (Josef Novotný): Už se ozvali z ministerstva vnitra taky, už teďka se tabákový koncerny starají o to na ministerstvu vnitra, jestli Bystřice zase nedělá něco protiprávního. Bude tanec kolem zákona proti kouření, které se mimochodem připravuje jenom proto, že tabákový koncerny prostě přispívají stranám a jsou schopny si koupit cokoliv v České republice.

Radek Tulis: Říká Novotný s tím, že by celoplošný zákaz státu sice snížil příjem z daní, ale částky, které by ušetřil na léčení kuřáků, by byly nepoměrně vyšší. Zákaz kouření se sice většině lidí líbí.

Projevy účastníků: Já jsem tvrdě pro.

Je to dobrá věc.

Radek Tulis: Ale v Bystřici každému radost nepřinesl. Vrásky na čele dělá Markovi Rosembergovi, který provozu restauraci v městském kulturním domě.

Host (Marek Rosemberg): Kdyby se počkalo, až to bude za rok nebo za dva roky by to určitě bylo celoplošně, jako v celý republice, tak já tomu nebráním. Budou všichni a budeme bojovat prostě, budou se lidi natahovat na něco jiného, ale tohle prostě lidi si budou vybírat podle toho, kde se kouří a kde ne a ne podle kvality služeb. Určitě ten odliv zákazníků bude a přijde mi, že to vadí typově lidem nebo typově lidem prostě, který do těch restaurací stejně chodit nebudou.

Radek Tulis: Jak budou vypadat velké společenské akce si zatím nedokáže představit ani provozovatel kulturního domu Miroslav Špaček.

Host (Miroslav Špaček): Na ples třeba té zemědělské školy, který bude za týden a přijde tam 700, 800 lidí a jestliže si vezmeme, že kdyby jenom 100 lidí kouřilo z těch 700, tak těch 100 lidí vlastně půjde ven. Ti kuřáci se budou cítit diskriminovaní. Pokud by to bylo plošně v celé Bystřici, tak je to paráda.

Štěpánka Čechová: Na našem telefonu je teď připravena ředitelka občanského sdružení Česká koalice proti tabáku, doktora Kateřina Langrová. Dobrý den.

Host (Kateřina Langrová): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Paní ředitelko, jak vy vnímáte aktivitu Bystřice, je to podle vás první vlaštovka, jejímž příkladem se budou řídit další, anebo nedáváte tomuto pokusu mnoho šancí na přežití?

Host (Kateřina Langrová): Já bych se klonilo k tomu prvnímu. Velmi vítáme takovouto iniciativu a jak už v reportáži bylo zmíněno, je to vlastně následování těch evropských trendů, které jsou zcela jednoznačné. A také tam padla zmínka o současných zákonech a musím tedy také souhlasit s panem starostou, že zákony, které nejsou ideální, ale přesto i ten neideální legislativní stav není dodržován, což platí například pro ty restaurace.

Štěpánka Čechová: Ano, v té reportáži zaznělo doslova, že bude tanec kvůli zákonu na téma kouření, protože narazí na loby tabákových firem. Dá se to opravdu podle vás předpokládat?

Host (Kateřina Langrová): Je to více, než pravděpodobné, protože ze zkušenosti víme, že tabákový průmysl se snaží všemožně bránit jakýmkoli opatřením, které by snížily ty jejich obrovské zisky.

Štěpánka Čechová: Můžete uvést nějaké konkrétní příklady toho lobbingu, na které jste narazili?

Host (Kateřina Langrová): Tak takový jeden z nejkřiklavějších případů je takzvaná Studie Philipa Morrise, která byla vypracovaná v roce 2001, která shrnuje ekonomické dopady z pohledu státu v případě tedy kuřáků, spotřeby tabáku. Tato v uvozovkách tedy studie končila závěrem, že pro stát je efektivní pokud má hodně kuřáků, protože zisky z daní jsou ekonomickým přínosem. Což kromě toho, že to je eticky naprosto nepřijatelné argumentovat s tím, že je výhodné, když kuřák zemře před tím, než nastoupí do důchodu a tedy začne odčerpávat státní finance, tak v této studii bylo i několik faktických chyb, protože pravda je naprosto opačná. A to, že kouření je pro stát ekonomicky nevýhodné. Finance, které potom musí stát vložit do léčby nemocných v důsledku kouření, případně do jejich sociálního zabezpečení jsou mnohem vyšší, než jsou ty příjmy z daní a shodou okolností tuto studii právě tabákový průmysl prvně publikoval tím, že ji rozdával mezi poslance v Poslanecké sněmovně.

Štěpánka Čechová: V některých zemích v zahraničí, konkrétně v Itálii a Irsku už se ale podařilo zakázat kouření na veřejných místech. Mohli bychom se tedy od nich inspirovat, využít jejich zkušenosti, anebo to v našich právních podmínkách není možné?

Host (Kateřina Langrová): Určitě, já očekávám, že u nás je to otázka času, kdy taková opatření budou přijata i u nás. To, co zmínil v reportáži majitel restaurace pan Rosemberg, který se obává, že tedy bude mít málo hostů a že to bude ekonomická ztráta, tak právě v těch zemích, kde už nekuřácké veřejné prostředí funguje, tak se ukázalo, že naopak. Je to velice efektivní opatření, protože si musíme uvědomit, že za každého kuřáka, který potencionálně tedy přestane chodit do restaurace, protože se tam nebude kouřit, tak čekají ale také dva nekuřáci, kteří tam naopak nechodí v současné době, protože je tam zakouřené prostředí, takže z těch zahraničních zkušeností jednoznačně můžeme říct, že i v té oblasti restaurací a ubytovacích zařízení, že to je ekonomickým přínosem a ti majitelé na tom opravdu neprodělají.

Štěpánka Čechová: Odpovídala ředitelka občasného sdružení Česká koalice proti tabáku Kateřina Langrová. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Kateřina Langrová): Taky děkuju, na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: Závěrem ještě oblíbený fejeton Jana Pokorného. Tento týden se zamyslel nad tím, pro koho může být dobré, když politik mlčí.

Jan Pokorný: "Politici to mají těžké. Nesou na svých bedrech zodpovědnost za osud země, starají se od rána do večera o blaho ostatních. A to leckdy tak intenzivně, že už si ani nevzpomenou, co udělali pro svoje vlastní blaho. Například vybudují si zázemí, aby se měli večer po službě veřejnosti kam vracet, kde hlavu složit, kde se polaskat s dětmi a blízké bytosti povyprávět o perném dni. Leč novináři, kteří kromě jiné postrádají i sociální inteligenci, nedbají. Jako v posledních dnech ti z Mladé fronty Dnes.

Usmysleli si, že vyšťourají, kde vzal Stanislav Gross peníze na byt. Nějak se jim nezdálo vysvětlení, že nynějšímu premiérovi půjčil strýc. Promluvili tedy i s tím dobrým mužem, který vysvětlil, že si na půjčku synovci sám půjčil. Ani to redaktorům nestačilo, a tak se ptali dál. Pátrali po původu peněz, potom zda Grossovi už svému strýčkovi vracejí, porovnávali nesrovnalosti v odpovědích, prostě nafukují kauzu a čekají, kdy to na někoho praskne.

Bude to asi nějaká nová generace novinářů, která není zvyklá, že u nás přinášejí lidé do politických stran svazky bankovek v igelitových taškách, že šťastlivci nacházejí miliony v krabicích od bot, anebo že si politici stavějí domy za peníze, do jejichž původu veřejnosti nic není. Najednou je těmhle redaktorům postava strýčka divná a ruší úřadujícího předsedu ČSSD otázkami před důležitou programovou konferencí strany. A tak se Stanislav Gross rozhodl, že už k půjčce všechno řekl a že nebude na takové otázky novinářům odpovídat. A udělal dobře. Tedy dobře pro redaktory Mladé fronty Dnes. Ti mají dál o čem psát."

Štěpánka Čechová: Fejeton Jana Pokorného uzavřel dnešní vysílání Týdne v tahu, nechme se překvapit, co přinese ten týden příští. Od mikrofonu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.