Stavební spoření je jen kapkou v moři, ušetřit musí stát desítky miliard, míní ekonomka Horská

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS uvažuje o seškrtání státní podpory takzvaného stavebního spoření. Je tento typ spoření nadále společensky prospěšným finančním nástrojem, nebo už zcela ztratilo význam? Je vláda v názoru na toto spoření jednotná? Tomáš Pancíř se ptal členky Národní ekonomické rady vlády, hlavní ekonomky Raiffeisen Bank Heleny Horské.

Zamýšleným cílem je snížit výdaje státního rozpočtu, v případě stavebního spoření asi o čtyři miliardy. Vy osobně podporujete ten nápad, o kterém mluvil pan ministr Stanjura, aby se státní podpora stavebního spoření omezila nebo zrušila?

Myslím, že je potřeba tyto věci velmi pečlivě diskutovat. Veškerá seškrtávání výdajů vždy mají pozitivní a negativní stránku: je třeba si říci, co je pozitivního, to by měly být úspory státního rozpočtu, ale také co je na takovém návrhu negativního a je otázka, jestli ta pozitiva převažují nad negativy. Tady u stavebního spoření si opravdu nejsem jistá.

Čtěte také

Když se podíváme na to, kdo stavební spoření využívá a jakou funkci v této konkrétní době má, kdy se lidé snaží se uspořit, co to nejvíc jde, snaží se spořit tak trochu výhodněji s ohledem na výši inflace... Stavební spoření je v současné době mimochodem také využíváno na financování energetických úspor, zateplování, investic do solárních panelů nebo také tepelných čerpadel – tak je potřeba nejenom hloupě škrtat, ale podívat se, kde ty škrty opravdu ušetří a kde škrty mohou přinést další problémy v jiném systému.

Tady v případě stavebního spoření vidím problémy právě s možností investovat do svých domů a bytů, do snížení jejich energetické náročnosti. Zároveň má stavební spoření velkou roli při hledání bydlení a vzhledem k tomu, že v ČR musíme také řešit problém dostupnosti bydlení. Hypotéky se kvůli růstu úrokových sazeb stávají nedostupnými a naopak stavební spoření je například pořízením podílu v systému nájemního bydlení nebo řekněme v družstevním bydlení. Toto stavební spoření umožňuje a bylo by škoda připravit domácnosti o další možnost, jak si zajistit vlastní bydlení.

Čtěte také

Takže musíme opravdu zvážit všechna pro a proti a opravdu dávat pozor, jestli bychom tím jedním škrtem jsem nevytvořili více problémů než pozitiv.

Já se k některým těm argumentům pro i proti vrátím za chvíli. Mimochodem, měli bychom předeslat, že samozřejmě součástí skupiny Raiffeisen Bank je i Raiffeisen stavební spořitelna, jedna z pěti stavebních spořitelen působících na českém území. Jste pod velkým tlakem kolegů z Raiffeisen stavební spořitelny, abyste zítra a v dalších týdnech prosadila zachování té státní podpory?

Možná vás a posluchače překvapí, že my chápeme, že je potřeba dostat veřejné rozpočty do pořádku, že je opravdu potřeba hledat úspory a že si to uvědomují i bankéři, kterých se možná právě tato opatření týkají.

Samozřejmě se všichni snaží najít nějakou schůdnou cestu a jakékoliv změny v dosavadním systému jsou vždy nepříjemné. Já za sebe očekávám u jakéhokoli návrhu na snižování veřejných výdajů vždy nějakou reakci ze strany těch, kterých se to týká, protože když budeme mluvit o potřebných škrtech ve veřejných rozpočtech, tak se neobejdeme bez škrtů v různých dotačních titulech. A dotační tituly jsou částky, které někomu přináleží a ten onen se vždy ohlásí, řekne: ‚ale u mě neškrtejte, škrtejte tady u jiného, u souseda.‘

Čtěte také

Myslím si, že je potřeba si říci, že to škrtání bude velmi nepopulární a vždy se najdou skupiny, které budou proti. Tu diskusi je ale potřeba zavést, začít opravdu diskutovat o pozitivních věcech, které to přinese, a o těch negativních, které to také musí přinést. A musíme vážit všechna tato pro a proti na misku vah.

Jsou v těch diskusích už v tuto chvíli nějaké konkrétní návrhy, jak by se podpora stavebního spoření mohla změnit, nebo je ve hře jenom zrušit nebo ponechat?

To je diskuse asi na zítřejší zasedání NERVu, kde spolu s kolegy nejspíš také přijdeme k tématu stavební spoření a jiných podpor, které stát dává nejenom bankovnímu sektoru. Když se podíváme na položky dotací, které stát poskytuje ekonomice, tak největší částky má energetika a doprava, takže se budou diskutovat možná také i další možnosti, kde šetřit.

Čtěte také

A bankovnictví není sektor, který by byl nějak zvlášť závislý na dotacích, dotace, které plynou do finančního sektoru, jsou spíš v menšině. Samozřejmě jsou tam také dotace do zemědělství, ale to bude vždy vyvolávat velkou reakci, velké pnutí od těch, kteří tyto dotace či nějakou finanční pomoc dostávají.

Musím říci, že když se podíváme na stav veřejných rozpočtů, tak úspory v dotačních titulech opravdu nestačí, protože i to stavební spoření, to jsou jednotky miliard korun. Někomu se to může zdát hodně, ale my ve státním rozpočtu a ve veřejných rozpočtech musíme v následujících letech ušetřit vyšší desítky miliard korun, já bych řekla dokonce zhruba stovku miliard každý rok. A tato částka, když se bavíme o stavebním spoření, je vlastně jenom kapka v moři.

Čtěte také

Pokud budeme opravdu chtít dostat veřejné rozpočty do správné kondice, tak je potřeba hledat úspory ve vyšších desítkách miliard ročně a škrtání dotací opravdu nebude stačit. Musíme se především podívat na otázku fungování státu jako takového, to znamená, jestli nelze ušetřit na některých agendách. Bude potřeba škrtat agendy.

Dodám, že podle aktuálních statistik stavební spořitelny poskytují úvěry za 334 miliardy korun a těch úvěrů je skoro půl milionu, abychom dodali i tato čísla. Ještě jednou budu citovat Daniela Prokopa: ve středu v našem vysílání mluvil také o tom, že stavební spořitelny vybírají vysoké poplatky za vedení účtů a že de facto velká část té státní podpory je vlastně podporou stavebních spořitelen, které na poplatcích ročně vyberou dvě miliardy. Už jsme říkali, že ta státní podpora činí čtyři miliardy. Neměl by stát tlačit tímto směrem?

To jsou právě možnosti, které by měly být otevřeny k diskusi. Můžeme upravit, zpřísnit podmínky pro stavební spoření, to může být součástí této diskuse. Samozřejmě je tu konkurence a pokud se banky a stavební spořitelny dostanou pod určitý konkurenční tlak, tak většinou tržně reagují.

Čtěte také

Vidíme, že konkurence vedla mnohé banky k tomu, že většina bank už poskytuje bezpoplatkovou základní službu, tedy že si můžete pořídit bankovní účet bez poplatku, obzvlášť když pak využíváte další služby. Taková konkurence pak vede ke snižování nákladů na váš účet.

Takže ano, může to být součástí diskuse. Můžeme se bavit o tom, jak stavební spoření může ještě lépe a pro klienta ještě hospodárněji pomoci řešit jeho bytovou potřebu... jak pomoci vlastně i České republice, kde je nedostatek bytů a domů... také máme otázku kvality bytového fondu, jak pomoci s rekonstrukcemi a jak snížit energetickou náročnost starších bytových jednotek a jak využít stavební spoření. To by podle mě byla konstruktivnější diskuse, která by pomohla vyřešit nejenom problém nákladného systému stavebního spoření, ale zároveň pomohla státu řešit současný a budoucí problém dostupného bydlení.

Jak si Helena Horská představuje škrtání státních agend? Jak se podle ní dá na chodu státu ušetřit? A kterých odvětví se má týkat mimořádná daň „z daru z nebes“, která má doplnit jeho příjmy? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh

Související