Stalinovu dceru jsem poznala zevnitř, říká spisovatelka Monika Zgustová
Monika Zgustová žije nedaleko Barcelony, a tak by bylo pochopitelné, kdyby se s prvními podzimními plískanicemi nerada vracívala do Česka. Jenže tato spisovatelka a překladatelka si naopak šedé deštivé dny oblíbila.
„Nevlídné dny mám v Praze ráda,“ potvrzuje a dodává, jak ráda se prochází po mokrých chodnících. V takových chvílích k ní přichází inspirace. „Jsem sama, nikam nemusím a soustředím se jen na své okolí,“ přibližuje.
Rozhovor se spisovatelkou a překladatelkou Monikou Zgustovou o životě ve Španělsku, setkání s Bohumilem Hrabalem a knize Růže od Stalina. Moderuje Lucie Výborná.
Ke psaní a především k vlastní tvorbě ji ovšem přivedl Bohumil Hrabal. „Byl velmi protivný,“ tvrdí o tomto spisovateli Monika Zgustová, která se s ním setkala nejprve jako překladatelka. „Hrabal byl hodný a vynikající člověk, uměl být milý, ale také protivný, což asi pramenilo z jeho nemoci,“ zamýšlí se.
Od překladů se dostala k vlastní tvorbě. Nejnověji vychází její kniha Růže od Stalina popisující osud Stalinovy dcery Světlany Allilujevové. „Narazila jsem na její biografii, v níž popisovala emigraci a okolnosti odchodu z Ruska do Ameriky,“ přibližuje Monika Zgustová.
Debaty o uprchlících nejsou ve Španělsku bouřlivé
„Většina médií a inteligentních lidí radí vládě, že by měla přijmout víc než 30 tisíc lidí, přinejmenším 100 nebo 200 tisíc. To je vlastně málo. Když se lidé rozprostřou, dobře se asimilují,“ popisuje Monika Zgustová.
Se Světlanou Allilujevovou se tato autorka může lehce identifikovat. I ona sama totiž žila nějakou dobu v Americe. „Srovnávala jsem její osud s osudem mých rodičů. A pořád jsem se k tomu vracela,“ uznává.
Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Decroix: Jsem letní ministryně, která bude hasit požáry. Vím, že mi za to nikdy nikdo nezatleská
-
Komu zůstane Černý Petr? ‚Tady jde o život.‘ Expert nastiňuje, co se může dít s bitcoiny z darknetu
-
Turkův případ předala policie celníkům a úřadu v Rokycanech. Míní, že neměl ani dálniční známku
-
Pád náměstka z vojenské nemocnice. Dostal vyhazov a generální inspekce proti němu vede trestní řízení