Speciál Martina Veselovského z Modravy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02141789.jpeg

Dobré odpoledne, vítám vás u třetího Speciálu Radiožurnálu, tentokrát, jak už jste slyšeli, vysíláme z centra Šumavy, vysíláme z Modravy z Informačního centra, které, musím říct, je zcela naplněno, a to tak, že kdyby tu bylo naplněno ještě o kousek víc, tak pravděpodobně místní přepadávají oknem ven. Vítám vás u Speciálu Radiožurnálu, který je zároveň vysílán z centra šumavského národního parku, protože právě o tomto největším chráněném území na České nebo v České republice bude dnes řeč. Vy můžete celou debatu, která bude trvat ve výsledku hodinu a půl, sledovat a poslouchat buď na frekvencích Radiožurnálu, nebo na frekvencích Českého rozhlasu Plzeň, či na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice. A také na adrese, a to nejen sledovat a poslouchat, ale také sledovat online přenos, videopřenos, na webové adrese zpravy.rozhlas.cz. Dnešními hosty, tedy hosty tohoto speciálu, jsou: nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský, dobrý den, pane řediteli.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Hezké odpoledne ze Šumavy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vedle něho, vedle něho sedí místní, v podstatě hostitel, starosta Modravy Antonín Schubert, dobrý den.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Dobrý den z Modravy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Biolog z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jan Zrzavý, dobrý den, pane profesore.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ekolog z Hnutí Duha Jaromír Bláha, i vám dobré odpoledne.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Debata o šumavském národním parku, zejména o jeho budoucnosti pod novým vedením, o jeho budoucnosti s nově složenou Radou Národního parku Šumava a také o tom, pro koho vlastně bude národní park v těch příštích letech, tak tato debata bude postavena částečně na dotazech mých, tedy částečně na dotazech Radiožurnálu, ale zejména na dotazech vás, posluchačů, kteří jste je posílali buď mailem, nebo na facebookový profil Dvaceti minut Radiožurnálu, ale také lidí, kteří přišli sem do Informačního centra v Modravě.

redaktor:
O problémech vašeho okolí diskutujeme přímo u vás.

redaktorka:
Speciál s Martinem Veselovským.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Základní informace pro vás po celé České republice o Národním parku Šumava má připraveny kolegyně Lucie Husárová.

Lucie HUSÁROVÁ:
Šumavský národní park vznikl před 20 lety a se svou rozlohou 680 kilometrů čtverečních je ze čtyř národních parků naší republiky největší. A je unikátní nejen díky své rozloze, ale i stavu, v jakém se nachází. Díky blízkosti západní hranice tu byla lidská činnost dlouhou dobu značně omezená a lesy se zachovaly v přirozené podobě. Nejvzácnější jsou především planiny s horskými smrčinami, rašeliniště a náhorní plošiny Šumavské pláně. Chráněnou krajinnou oblastí byla Šumava vyhlášená v roce 1963. Národní park vznikl v roce 1991. V současné době eskaluje na Šumavě spor o to, zda, jak a kde všude zasahovat proti šíření kůrovce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Lucie Husárová a ta dnešní diskuse se, myslím, dá uvodit dvěma větami, které poměrně přesně popisují to, popisují situaci na Šumavě v podstatě na konci března roku 2011. Ekologické Hnutí Duha říká: "Ministr životního prostředí Chalupa jmenováním Jana Stráského prozatímním ředitelem řekl milionům milovníků Šumavy, že jim navzdory vyhlašuje válku národnímu parku, ochraně přírody a turistům." Nový ředitel Národního parku Šumava kontruje a tvrdí: "V národním parku je dost místa pro všechny, obce, vědce i turisty." První otázka na vás, pane Bláho z Hnutí Duha, ten váš komentář zní poněkud apokalypticky, považujete za nesporné, že za ten rok či rok a půl, co tady bude na pozici ředitele národního parku pan Stráský, bude Národní park Šumava devastován?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
To v tuto chvíli je v rukách ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Ta věta, kterou jste citoval a kterou jsme reagovali na jmenování Jana Stráského ředitelem národního parku, se jeho návrhem na rozšíření kácení a těžby do oblastí ponechaných přírodě ve značném rozsahu naplno potvrdila.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A kdyby ten plán, o kterém se tady budeme bavit, který je předložen ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi, tak kdyby byl přijat, tak to potom znamená to, na co jsem se ptal, že bude Národní park Šumava devastován z vašeho pohledu, nebo co se s ním stane?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Ten, ten plán počítá s tím, že těžařské firmy vstoupí do samého srdce Šumavy, do šumavských rašelinišť a slatí, do pralesovitých porostů, tedy je to přesně tak, jak říkáte.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Další otázka na Jana Stráského, prozatímního ředitele Národního parku Šumava, s čím vy jste, pane řediteli, přišel do čela národního parku, chcete se s případnými vašimi odpůrci, například s Jaromírem Bláhou, dohodnout?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Tak samozřejmě o dohody se tady pokoušíme 20 let a poněvadž se nám to nedaří, musíme se o to pokoušet znovu. To je samozřejmé. Ale důležité je, na co se mě ptáte, s čím jsem přišel. Já jsem přišel a jsem přesvědčen, že to byl také námět té druhé strany, abych přišel, protože se konstatuje, že kůrovcová kalamita dosáhla určitého rozsahu, který vyžaduje hledat jiná než dosavadní řešení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mě by zajímalo, pane řediteli, jestli jedním z cílů vaší mise je uzavřít za každou cenu nějaký kompromis i s lidmi, jako je Jaromír Bláha?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Tak to samozřejmě mým cílem opravdu je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že si vyjdete s Jaromírem Bláhou někde na půl cesty?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
To se uvidí, zatím, zatím jsme hodně daleko od sebe, teď, jak jsem si přečetl jednotlivé výroky, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaromír Bláha.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
No, já se přiznám, že jsem, že my jsme i tajně doufali, že skutečně k tomu jednání o tom, jakým způsobem chránit šumavskou přírodu a kde nalézt kompromis, bude, protože Jan Stráský je bývalý politik, náš ředitel Petr Machálek napsal Janu Stráskému dopis, kde se ho ptal na 6 otázek, jaké jsou jeho záměry s národním parkem, s tím, že bychom se pak nad tou odpovědí sešli a dodnes jsme nedostali odpověď, naopak Jan Stráský v podstatě bez nějaké diskuse předložil na ministerstvo životního prostředí návrh, který razantně redukuje území ponechané přírodě, navrhuje použít chemické prostředky na hubení kůrovce, pesticidy, hovoří dokonce o tom, že se budou, že se budou používat letecké aplikace chemických látek na národní park, takže zatím bohužel k jednání nedošlo. Já bohužel ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, odpovědi se ještě píší na ten, na těch 6 otázek nebo ...

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Samozřejmě ty, ty se samozřejmě píší, odpovědí je ten materiál a ten materiál je veřejný, a proto ho diskutujeme. Ale v tom materiálu není a nikdy jsem neřekl nic o leteckých postřicích a skoro se směju, že někdo myslí opravdu vážně, že bych to mohl říct.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
To potom asi klame Česká tisková kancelář, pane řediteli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se, moc, moc se omlouvám, teď je na místě, pane řediteli, říct, že Česká tisková kancelář případně nemluví pravdu, ale věta: "Chemie se určitě bude používat tam, kde to bude povoleno, ale určitě ne v první zóně, kde se to nedělá a dělat nebude." To je citace z ČTK v kontextu jaksi leteckých postřiků. Řekl jste to, nebo ne?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Tuto větu, kterou čtete, jsem přesně takhle řekl, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bylo, bylo myšleno letecké postřiky chemické?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Samozřejmě, že nebyly myšleny letecké postřiky a myslím, že to Šumava ani nepamatuje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaromír Bláha, letecké postřiky nebyly myšleny.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Já v tom případě Janu Stráskému děkuji, že dementoval zprávu ČTK.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, profesor Jan Zrzavý z Jihočeské univerzity z Českých, v Českých Budějovicích, jakou vy máte se svými zkušenostmi důvěru v to, že je možno se současným vedením Národního parku Šumava jaksi uzavřít nějaký kompromis, nějakou dohodu, že to nebude všechno protlačeno silou?

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Já bych možná nejdřív vysvětlil, já jsem tady samozřejmě jako za exota, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já to tak úplně nevnímám, pane profesore.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Dobře, ale já to tak vnímám, protože já prostě za celou dobu jsem se v šumavské kauze nijak nápadně neangažoval, v té radě parku, co ..., z těch ..., ti vědci, co z ní odstoupili, tam jsem nebyl, počítám, že teda jako nikdy ani nebudu, jo, čili z tohohle hlediska já to zpovzdálí pozoruju, samozřejmě velmi intenzivní dojem, který z toho člověk má, že se jako všichni zbláznili, že jako emoce, které to vyvolává, a to teda jako na obou stranách, koneckonců během pěti minut už jsme si tady něčeho užili, takže ty emoce jsou opravdu jako ..., naznačují, že opravdu to jako šahá jako lidem hlouběji do mentality, než by jako bylo očekávatelno, jo, že zřejmě ty pojmy typu jako divočina, prales a podobně přece jenom jako lidi nějak ..., jako strašně zajímavý, že je to obtěžkáno jakýmisi symboly, no, a pokud jde o možnost kompromisu, tak já si samozřejmě vždycky myslím, že možnost kompromisu by být měla, v každým případě se ukazuje, že prostě téma Šumavy není téma odborné, jak bychom si my biologové asi jako přáli, je to prostě politikum a jako ..., prostě tak, tak je s tím potřeba jako pracovat, zda ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
/Souzvuk hlasů/ tak, pane profesore, tak to vnímáte, tam, tam, kde není stopa někde odborného tématu, to je opravdu celé politikum?

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Já myslím, že odborně je to jasný samozřejmě nezasahovat, ale to jaksi už v této fázi zjevně nikoho nezajímá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Někdo na chodbě vám tleská, pane profesore.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Já vidím, ano, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pan starosta Modravy Antonín Schubert, pane starosto, co vám by stačilo ke štěstí jako zástupci obce, která je uvnitř Národního parku Šumava, kdyby nové vedení pod Janem Stráským udělalo, nebo dělalo?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Já řeknu, co by mi teď stačilo ke štěstí, podívejte se, tady ..., 10 minut tady hovoříme o nějakém pracovním materiálu, který rozvířil absolutní hysterii. Tak tu hysterii bych asi zklidnil. To bych si přál teďko. A podívejte se ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vy to nechápete, proč ten materiál zvířil hysterii?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Ne, já nechápu tu hysterii, opravdu ji nechápu, protože pro mě je to jakýsi pracovní materiál, zřejmě správy národního parku pro ministerstvo životního prostředí, nad kterým se má diskutovat, vůbec nejsou hotovy žádné závěry, žádné výstupy, nejsou hotovy asi potřebné analýzy, které by k tomu měly být, ale už se opravdu celých 14 dnů neděje v novinách, v televizi, ve všech tiskovinách nic jiného než prostě nějaké hysterické prostředí o nějakém tématu, které tady nastalo. Tak to chápu já a vidím to já a vidím to jako starosta obce, která má 8 tisíc 163 hektarů na svém území národní park a ty nejcennější zóny národního parku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
My jsme se tak trochu snažili touto diskusí ty emoce trošku jako jaksi dát dolů, abychom se bavili o faktech, tak pojďme to se pokusit i přesto, že pan profesor Zrzavý říká, že o fakta tady nejde, jak jsem to pochopil.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
A to, na co jste se ptal, podívejte se, já si myslím, že obce nebojují proti národnímu parku, obce tady chtějí národní park, ty obce jsou složeny z místních lidí a ten národní park má být těm místním obyvatelům tou nadějí, tou prosperitou. A celých 20 let, jak tady říkal pan ředitel Stráský, se vlastně vede jakási planá diskuse, která nemá ve své podstatě vlastně vůbec žádných východisek a tak se ten národní park stává jakýmsi nějakým podivným kolbištěm.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Vy jste slyšel teď, pane Bláho, pana ředitele Stráského, jak říkal, že se s vámi rozhodně chce dohodnout, vedle toho on říkal, že z jeho pohledu v Národním parku Šumava je místo pro všechny, ať už zájmové skupiny, obce, jejich obyvatele a tak dále, tomu věříte, je to pro vás reálné?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Určitě v národním parku je místo pro turisty, je místo pro divokou přírodu, je místo pro život normálních lidí tady v obcích. Ale ta hranice, odkud je divoká příroda, odkud jsou turisté a tam se to může klidně i překrývat, protože ta divoká příroda skutečně je tady pro turisty a odkud je jiné využití národního parku, je potřeba stanovit, ta hranice nějakým způsobem tady dosud byla a Jan Stráský tím návrhem, který předal ministerstvu, tu hranici posouvá tak, že té divoké přírodě, která je smyslem národního parku, od toho byl národní park vyhlášen, mluvímeli o národním parku a ne o, řekněme, chráněné krajinné oblasti nebo těžebním závodu, pakliže chceme mít národní park se vším, co k národnímu parku patří, tak musíme respektovat, že na významné ploše národního parku budeme chránit přírodní proměny přírody, budeme sledovat, jak příroda reaguje na změny vnějšího prostředí, budeme se z toho učit, budeme to ukazovat turistům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
A to nemůžeme udělat tak, že do srdce tohoto území pustíme těžařské firmy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Reakce Jana Stráského, ředitele národního parku?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Já budu reagovat na ty poslední věty, na ty poslední věty a pak bych se rád vrátil k tomu sporu, jestli to je vědecký, nebo, nebo politický spor. Já si myslím, že není sporu, že národní park musí být definován, a je to jeho podstata, určitým územím, které je takové kvality ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane řediteli, jenom zblízka na ten mikrofon, děkuji.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
... je takové kvality, že umožňuje být ponecháno přírodním silám, které v něm působí. Já si myslím zároveň ovšem, že spor, který je tady, je nejen o rozsah toho, co má být bezzásahové, co už je ..., lze nechat přírodě, ale o rychlost, jak se jí to nechá. Já myslím, že obě strany sporu překvapilo, jak velkou přírodní sílu jsme pustili ze řetězu ve formě kůrovce. A tam začíná diskuse, ke které já bych hrozně rád vyzval, abysme se snažili, obě strany, pochopit, že chvilku se musí národní park zachraňovat jinými způsoby než způsoby, kterými se zachraňoval doposud. A to proto, že kdyby se zachraňoval těmi způsoby, kterými se zachraňoval doposud, tak máme kůrovce daleko za národním parkem a všichni si sáhneme do kapsy, abychom zaplatili škody, které kůrovec udělá na lesích sousedících s národním parkem. Ať už je to Bavorsko, Rakousko, dvě obce, které jsou v parku a váhají, jestli nemají vystoupit, ale i ostatní vlastníci. To je ta nová situace, o té bych se rád domluvil, abysme ji na rok respektovali, anebo na dva a až se podaří najít nějakou rovnováhu kůrovce, kterou zřetelně už příroda nenajde v dnešním rozsahu, tak se přece zase klidně vrátíme ke společným ideálům budování národního parku v představě každého ochránce přírody.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane řediteli, Jan Zrzavý z Jihočeské univerzity, vy jste vrtěl hlavou ve chvíli, kdy říkal pan ředitel, že byla puštěna ve formě kůrovce velká přírodní síla z řetězů, proč?

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Byla, já jsem vrtěl ..., to je v pořádku, já jsem vrtěl hlavou, když ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jo, tak pardon, já jsem nerozpoznal, že vrtíte souhlasně.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Ne, ne, ne, ne, ne, ne, já jsem, já jsem vrtěl nad tím, že to všechny překvapilo, já myslím, že na tom není v zásadě překvapujícího vůbec nic, prostě to, co se ..., ve vrcholových oblastech Šumavy, kde jsou poměrně velký plochy smrčin, plus máme umělý smrčiny všude jinde, tak to prostě máme ne úplně velkej, ale přece jenom kousek tajgy. No, a tajga zkrátka má takovou dynamiku, že to není tak, že prostě umře jeden strom ve smíšeným lese, je tam malá holina, je to tak, že prostě ve velký většině případů to umírá na velkejch plochách, to znamená, prostě smrčiny fungujou v mnohem, mnohem hrubším zrnu než jiné typy lesů, neboli když prostě na smrčiny přijde tu kůrovec, tu Kyrill, tak prostě udělá paseku na velké ploše, to je normální, na tom není nic překvapivýho, tomu se říká sukcese a v přírodě to tak chodí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaromír Bláha, na vás mám otázku, jestli byste za sebe nechal, byť chápu, že to nebude úplně na vás, ale jestli byste nechal nové vedení Národního parku Šumava na rok či dva zkusit ten jejich způsob boje s kůrovcem, to znamená ten aktivní?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Ten aktivní boj s kůrovcem je vyzkoušený z ostatních pohoří, kde ..., kde takzvané horské smrčiny, tedy to jsou oblasti, kde přirozeně roste smrk a jeřáb a buk a jedle tam růst nemohou, protože to jsou drsné klimatické podmínky a přežijou tam pouze tyto stromy, tyto horské smrčiny, jak říkal profesor Zrzavý, se po tisíciletí obnovují prostřednictvím kůrovce a vichřic a pokusy o to řešit to jinak, řešit to takzvanými asanačními zásahy, to znamená těžbou nebo kácením napadených stromů, tak to už vyzkoušeno bylo a bylo to vyzkoušeno i na Šumavě, kdy ty takzvané preventivní asanační zásahy proti kůrovci na mnoha místech vedly nejprve k vytvoření malých mezer, potom větších holin, vpustily do porostů vítr, který začal ty holiny rozšiřovat mnohem rychleji, než se šířil kůrovec, až to skončilo orkánem Kyrill a když se podíváte, které plochy orkán Kyrill na Šumavě položil, tak to převážnou většinou byly plochy, ve kterých dříve se asanoval kůrovec. Čili ten rozvrat lesa ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli to chápu dobře, vy byste, vy byste pro toto řešení nebyl?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
... čili ten rozvrat lesa nastartováním takzvaných asanačních zásahů už byl vyzkoušen. Tuto cestu je potřeba opustit a skutečně ponechat horské smrkové lesy přírodě a obnovit v těchto místech přírodní procesy, což je cílem národního parku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Bláho, rozumím, pane Bláho, čistě pracovně, pokud se opravdu nové vedení národního parku domluví s ministrem životního prostředí, ten bude akceptovat jejich návrhy a oni se pustí do toho, že začnou kácet i v prvních zónách napadené dříví a tak dále, a tak dále, tak vy uděláte co?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
To já v tuhle chvíli nejsem schopný říct, já stále doufám, že Česká republika se řadí mezi civilizované země, které ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, pardon, já vím, ale víte, proč se ptám, už jsme vás jednou viděli sedět u stromů a chránit je vlastním tělem.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Já vím, na co se ptáte, ale ta otázka je potom opravdu vzhledem k rozsahu, který v tuto chvíli je navržen v podstatě přesunout z toho území ponechaného přírodě k těžbě, je tak značný, že je na to klást si otázku, jestli vůbec chceme mít na Šumavě národní park, vy se mě ptáte na to, jestli zase si skupina lidí ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, já se ptám na reakci vaší organizace.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
... půjde sednout ke stromům a bude část toho území bránit vlastním tělem, jako jsme to udělali třeba v případě takzvaného Trojmezenského pralesa, kde je dneska naučná stezka, která ukazuje lidem ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano, na to jsem se zeptal.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
... jak se obnovuje horský smrkový prales, já v tuto chvíli nedokážu odpovědět, nevím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli Stráský, jak rychle by mělo ministerstvo životního prostředí říct ano, či ne, nebo nějaký podmínečný souhlas, či nesouhlas s tím vaším materiálem?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Já myslím, že to nevyplývá ani z naší dohody, ani z toho, co já teď řeknu, to vyplývá z přírodních procesů, to znamená z toho, že během měsíce vyletí kůrovec, takže tak rychle by mělo říct aspoň ty kroky, které je nutno udělat v tomto období, aby se už zredukovala ta, ten, ten první nálet kůrovce. Ale já bych rád zareagoval na to, na to, co tady bylo řečeno, já myslím, že já jsem přišel do parku v době, kdy se v parku těží, jako se nikdy netěžilo a přesto se říká, že já budu těžit. Poslední tři roky se těží tak, jako se nikdy netěžilo, jsme u 340 tisíc kubíků, je jasné, že když zvolíme zásahy na větší ploše, a to je obsah toho mého plánu, že velmi dobře hrozí, že se rok bude těžit ještě víc, než se těžilo v roce 2010, ale přece ten, ten, ten důvod, proč to udělat, je, aby pak nastal postupný pokles. Když ten pokles nenastane, tak, tak, tak ..., já mám samozřejmě jiný názor, jak má vypadat národní park, než pan kolega Bláha, ale v tomto názoru se nemusíme sjednocovat, to přesto spolu můžeme mluvit a jednat, ale v každým případě to znamená, že bude pokračovat nejen rozpad těch lesů, které tady jsou, kůrovec si pak nevybírá na žádné výšce nadmořské, ale bude pokračovat i rozpad lesů sousedních a lesů dalších. Smysl toho je nastavit systém, který má jistou naději, že toho kůrovce zredukuje. Já jsem také ve styku s různými vědci, já jsem prve chtěl říct a já to teď řeknu, jestli mi dovolíte, že to není střet vědců a politiky, to je střet dvou vědeckých koncepcí. Obě mají svá oprávnění a teď je třeba najít dohodu o tom, že chvilku se vyjde spíš z toho lesnického, aby se ten kůrovec zastavil a pak pokračujme v ošetřování národního parku, v obměně dřevin a tak dále, tak jak to říká /souzvuk hlasů/ ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane řediteli, jenom ještě se, prosím, doptám, pochopil jsem to správně, že ...

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... vy očekáváte, že státní správa rozhodne podle přírodního cyklu a ministerstvo životního prostředí řekne ano, nebo ne vašemu plánu do měsíce.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Do měsíce, ono tam nejsou v tom všechny body, který musí být do měsíce, ale jsou tam body, na kterých závisí ten včasný nástup proti prvnímu náletu kůrovců. A tam samozřejmě bych byl moc rád, kdybychom se domluvili do měsíce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jedna otázka na Antonína Schuberta, starostu Modravy, prosím mikrofon, pane starosto, vy jste se hlásil o slovo.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Já jsem se hlásil, protože to, co tady říká Jaromír Bláha, takovou tu baladu, víte co, výsledkem toho ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kterou?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Baladu o tom, jak ty přírodní procesy jsou tady potřebný na té Šumavě a jak to pomůže těm obcím. Tak já vám říkám, že s největší pravděpodobností jsme generace, která naposledy zažila Modravu uprostřed hlubokých lesů, bude to Modrava, bude obcí uprostřed pasek, protože právě ten systém ponechání těch přirozených procesů v lesích v takovém rozsahu, v jakém je, my jsme se nikdy nebránili, aby byla jasně definovaná zóna, která bude tou reprezentativní zónou předmětu ochrany přírody a krajiny v Národním parku Šumava, ale bránili jsme se té velikosti a té rychlosti. Ale vlivem toho, že ty nejcennější zóny začínají vlastně tady 20 metrů od tohoto domu, tak je ..., výsledkem bude v letošním a příštím roce masivní rozsah kůrovcových těžeb právě v zásahových územích, které navazují na tyto první zóny a výsledkem bude, že ta Modrava bude uprostřed pasek a těmi turistickými atraktivitami budou ty vyvážecí soupravy a ty těžební soupravy a mechanismy, které tady budou těžit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vy z toho, pane starosto, viníte ten přístup minulého vedení Národního parku Šumava, který nechával bez zásahu kůrovcové kalamity?

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Který direktivně rozhodl o tom, jak ty zóny budou veliké bez ohledu na to, jaký mají zájem obce a jaký mají zájem občané, obyvatelé.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takový je názor starosty Modravy. Jan Zrzavý, váš ...

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Já jsem ..., trošku to, řeknu, že se to teďka posunulo, ale přece jenom možná bysme si měli říct jednu věc, která mně připadá evidentní, ale je zjevný, že teda pořád evidentní není. Totiž otázka zní, majíli být na Šumavě krásné, husté, zelené lesy, buď se to teda zařídí lesnickými prostředky, nebo to zařídí příroda sama. Takže především, ať to bude zařizovat kdokoliv, tak naše generace už se toho jako nedožije, to znamená, z tohoto hlediska je to poměrně rovnocenná záležitost, především ale příroda sama, jako myslím, že biologové nikdy neslibovali, že příroda vám zařídí u Modravy krásné, husté, hluboké lesy, protože tak to prostě jako opravdu být nemusí. To, co příroda zajistí, když pustíme přírodě, když dáme přírodě volnou ruku, je, že prostě tady v těch oblastech budou ty ekosystémy, které maximálně odpovídají místním podmínkám, že to nebude vypadat jako ten prostě klasickej hustej les, no, to pochopitelně ne. Zase na druhou stranu obavy, že Šumava jako nebude zelená, no, v tomto státě, ať uděláte cokoliv, tak nakonec vám to stejně zezelená, tady žádná jiná barva není, že ty lesy budou vypadat úplně jinak než hospodářské lesy dole, no, samozřejmě, že ano a dokonce je velmi pravděpodobné, že to, co tady samo od sebe ta příroda udělá, by mnoho přítomných vůbec nebylo ochotno uznat za les. Ale to není jaksi problém biologie, přírody, to je čistě problém našich nebo, přesněji řečeno, asi spíš vašich estetických předsudků, jak má les vypadat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tom drobném mezičase, než se dostaneme už k prvním dotazům z publika, jen po té půlhodině debaty, pane řediteli, stále ještě doufáte, že se sejdete na půli cesty zde s protivníky nebo, řekněme, s názorovými odpůrci prezentovanými Jaromírem Bláhou a podáte si ruku a řeknete si: "Dohodli jsme se."

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Bude to možná obtížnější, než jsem si myslel, ale stále doufám. Tady se totiž neříká, co se ..., co nastane, když se nechá ten proces dál, to se tady neříká. Tady se říká, ano, jsou dva typy lesů a samozřejmě já jako člověk, ne jako ředitel národního parku, říkám, že nechci, aby se Šumava do nedohledna, když to dobře dopadne, změnila v les vánočních stromků, donekonečna, ale to je můj názor, to není to podstatné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, budeme hned pokračovat ...

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Podstatné je, že to, že se zdá, že to neskončí tam, co jsme chtěli a nechceme si to přiznat, že ta katastrofa neskončí tam, kde jsme chtěli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě Jaromír, Jaromír Bláha, věříte v dohodu?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Já budu v dohodu věřit, až začneme jednat. Já zatím pořád říkám, už jsem to říkal na začátku, bohužel zatím k jednání nedošlo a dochází k předkládání návrhu jasného postupu ke schvalování. Ale z toho návrhu, který pan Stráský ministerstvu předložil, z toho nevyplývá, z toho vyplývají dvě věci, byla tady řeč o hysterii a ta hysterie se tady skutečně dělá a dělá se z té kůrovcové kalamity, jak řekl pan profesor Zrzavý, ten kůrovec není problém pro lesy, pro přírodu, to je problém pro člověka, do jaké míry je schopen jej akceptovat a pakliže je cílem vedení Jana Stráského zastavit kůrovce, pak, pak myslím si, že na tom se lze domluvit, je potřeba, aby se ..., určitě je potřeba, aby se kůrovec nerozšířil ven z národního parku do hospodářských lesů, ale k tomu je potřeba dělat intenzivní zásahy proti kůrovci, třeba i kácením, třeba i těžbou stromů, kolem území ponechaného přírodě. Ale ne vevnitř, to je, jako byste hasil požár od prostředka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, tak ...

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Tam nejde o kůrovce, tam jde o těžbu dřeva.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen podotýkám, že hosty této debaty Radiožurnálu jsou prozatímní ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský, starosta Modravy Antonín Schubert, Jan Zrzavý, biolog z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ekolog z Hnutí Duha Jaromír Bláha.

redaktor:
O problémech vašeho okolí diskutujeme přímo u vás.

redaktorka:
Speciál s Martinem Veselovským.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy stále posloucháte třetí Speciál Radiožurnál, dnes vysíláme živě ze šumavské Modravy a tématem je samozřejmě existence a budoucnost Národního parku Šumava. Pánové teď nemluví na mikrofon, ale došlo tady k určité, řekněme, názorové neshodě mezi Jaromírem Bláhou a Antonínem Schubertem, starostou Modravy a ekologem z Hnutí Duha. Myslím, že je ten správný čas na první dotazy z publika, je tady k dispozici mikrofon, kdokoliv se chce na cokoliv ptát, mikrofon uchopte a ptejte se. Tak, první dáma, prosím, představte se a do toho.

Anna LEPŠOVÁ:
Dobrý den, já jsem Anna Lepšová, jsem mykolog ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den.

Anna LEPŠOVÁ:
... zabývám se houbama i na Šumavě. Já bych se chtěla vrátit k té tématice, kde se hovořilo o tom, že pan doktor Stráský je náchylný k debatě o, o postupu proti kůrovci a vedení parku, já jsem si dovolila stáhnout z Aktuálně.cz ten návrh opatření a je tady v části, v části C, co se ..., jakou má mít základní struktura žádosti na rozhodnutí, tak je v části C napsáno: "Rozhodnutí v souladu s ustanovením zákona, s ustanovením 85 paragrafu druhého správního řádu odejmout odkladný účinek proti případnému odvolání proti jednotlivým výrokům rozhodnutí." To já vnímám jako akt, akt, který, který vlastně brání nějaké další diskusi lidí, kteří v tom nejsou přímo zapojeni. Prosím o vysvětlení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli.

Anna LEPŠOVÁ:
/Souzvuk hlasů/ tak, že tomu třeba nerozumím dobře.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ne, rozumíte tomu velmi dobře, a proto se můžeme na tom domluvit. Uznáteli a jste tady větší odborníci než já na les a na kůrovce, že významně jde o desítky a stovky hektarů při rozhodnutí, který musí být uděláno do 25. dubna, pak si k tomu musíte nebo musíme domyslit proceduru, která to předpokládá. To neznamená, že musíme mít pravdu, to také neznamená, že to bude schváleno, to jenom znamená, že chcemeli zasáhnout proti první vlně rojení, musíme toto a toto udělat a pak se zase můžeme bavit dál. Ty ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane řediteli, toto, toto a toto udělat, aniž by do toho někdo mohl zasáhnout, výhradou k tomu, že to děláte.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ne, tak samozřejmě, že to prošlo jistou ..., normální oponenturou, vytvořila to pracovní skupina, projednával to úřad, teď to projednává ministerstvo, samozřejmě, že ministerstvo si určitě udělá, poněvadž si uložilo, že chce další expertízy k tomu, my také děláme další expertízy, ale na všechno máme 20 pracovních dnů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Další dotaz ...

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Pak zas bude jiná situace, pak zase můžeme říkat: "Dobře, nepovedlo se, můžeme se zase čtvrt roku bavit."

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď není čas na debatu. Teda teď chvíli ano, ale myslím ...

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Teď máme čas.

Emil KINCL:
Emil Kincl, Kašperské Hory, Otevřená Šumava.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobré odpoledne.

Emil KINCL:
Tématem dnešního toho setkání bylo, jak si představujeme budoucnost Šumavy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Beze sporu.

Emil KINCL:
Já tedy si budoucnost představuju tak, aby o Šumavě, o tom, jak se tady bude žít, co se tady bude dělat, hlavně rozhodovali lidé, kteří tady žijí, ti by měli mít hlavní slovo. Dále si představuju tak, aby turisté měli možnost navštívit místa, která jsou sice inzerovaná v různých prospektech cestovních kanceláří, ale turisté do těch míst se nemůžou podívat. Abych byl konkrétní Černé jezero, vyhlídka na něho, cesta k Juránkově chatě, Lávková cesta kolem Černého jezera, vstup přes hranici na Roklan, na Luzný a tak dále, a tak dále. To byly věci, které tady za první republiky a kousek, pár let po válce, než však Bolševik Šumavu nám všem, existovaly. Přál bych si taky, aby Šumava byla zelenou střechou Evropy, jak se inzerovalo, dneska bohužel hned ne, jo, já to chápu, nenechá se nic dělat, ale myslím si, že by tohle všechno mělo tady na Šumavě být, aby lidé tady žili spokojeně. A vadí mi dneska třeba to, že pan ředitel Stráský a ještě si neohřál tu svou židli a už všelijaké organizace do něj buší, bijí, myslím si, že to je neseriózní a neslušné. Počkejme, co udělá a potom ho můžeme třeba i tlouct.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když, když přijel sem do Modravy pan ředitel Stráský, tak, myslím, celkem bez odporu přitakal mně, když jsem mu říkal, že těch 100 dní hájení prostě nemá. Tak, pan profesor Zrzavý, vás poprosím na odpověď, jestli toto všechno, co říkal pan Kincl, tak jestli je v podstatě v tuto chvíli možno splnit.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Především jsou to technický detaily, do kterých bych opravdu já velmi nerad jako zabíhal, já vůbec nepochybuju o tom, že ochrana přírody dokáže být jako mimořádně oprudivá a že spoustu věcí, které prostě jako zakazuje, by zakazovat nemusela a čili z tohohle hlediska jako žádný problém. Problém trošku vidím v tom, že ..., v tezi, že o Šumavě mají rozhodovat především ti, kdo tady žijí. To ..., jako ona není náhoda, že národní park nevyhlašuje městské zastupitelstvo Kašperských Hor. Ten park je národní, což cosi jako naznačuje. To znamená, o tom, jak má vypadat Šumava, znova opakuju, je to politikum, ale je to politikum přinejmenším celostátní a uznávám, že lidem, kteří, kterým se přihodilo, že žijí uprostřed národního parku a mají řadu různých omezení, by se mělo maximálně vycházet vstříc, ale pochopitelně lidé žijící na Šumavě nemohou mít právo veta, pokud jde o stanovení ochranných podmínek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, další dotaz zde.

Mirek NÁPRAVNÍK:
Dobrý večer, tady Mirek Nápravník z Kašperských Hor. Chtěl bych se zeptat hlavně, jestli ekologové sami trošku jaksi nepřitápějí pod kotlem, bojí se tý těžby enormní, ale přitom podporujou všelijaký kotelny na biomasu, což je v podstatě přední štěpka a různý odpadový dřevo a podobně. Teď jsem slyšel, že chtějí v Budějovicích stavět obrovskou kotelnu pro vytápění, která bude potřebovat, já nevím, snad 10 tisíc tun dřeva nebo něco takovýho, co to povede, no, zákonitě bude snaha, aby bylo čím topit, musí se to dřevo někde sebrat. Kde se sebere? No, na Šumavě se sebere, jo. A ještě jsem potom chtěl panu Zrzavýmu, když mluvil o tom, že tady to je v podstatě něco tak trochu stromy jako tajga, jaká plocha je Šumavy a jaká plocha je tajgy, to nemůžete porovnávat, do tajgy, když padne Tunguzský meteorit, tak si toho car ani nevšimnul. Sem, kdyby spadnul Tunguzský meteorit, no, tak to tady prostě leží támhle někde celá Šumava, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se omlouvám, car tam vyslal expedici, když už jsme u toho ale.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
To jsem neříkal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak nejdřív pan profesor Zrzavý, prosím odpověď.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Ne, to, že je to tajga, to neznamená jako, že jako k tomu máme být lhostejní, to jenom znamená, že se nemáme divit, že tady probíhají jaksi průšvihy na velké ploše. Prostě tento druh ekosystému je spojen s tím, že průšvihy jsou velkoplošné. To je prostě fakt a s tím se nedá hnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A Jaromír Bláha, ta otázka k dřevní hmotě či štěpce ...

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Já, já plně, já plně souhlasím s tím, co tady zaznělo, problém ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že přitápíte pod kotel?

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Ano, doslova ..., no, my ne ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, ne, tak ta otázka, ta otázka tak zněla, pane Bláho.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Ono to tady bylo ..., no, protože, no, protože, protože pan Nápravník to hodil na nás na ekology, ale to tak není. Ten problém je na straně ČEZu, který skutečně neefektivně využívá biomasu spolu se spalováním s uhlím. A zkuste ..., zkuste dokázat, my o to usilujeme už několik let, aby spoluspalování biomasy s uhlím bylo zakázáno, ale ČEZ je stát ve státě. A tyhle, tenhle ten byznys, doslova byznys s biomasou, který samozřejmě má potom dopady na lesy, na poptávku po štěpce i z Národního parku Šumava, to všechno je pravda, ale zkusme, zkusme přesvědčit poslance, aby, aby se postavili ČEZu a zakázali spoluspalování biomasy a uhlí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Technická poznámka Jana Zrzavého a pak ještě technická poznámka Antonína Schuberta.

Jan ZRZAVÝ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:
Jenom opravdu, jenom opravdu technicky, ono se to málo ví, ale na území tohoto státu nikdy nebylo tolik lesů jako dneska. Lesy neustále přirůstají, to znamená, když někdo chce topit dřívím, tak jako opravdu nemusí na Šumavu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Antonín Schubert, starosta Modravy.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
A já jenom technicky, pan Kincl nedostal odpověď na svojí otázku, ale tou odpovědí je, že jsou nesmyslně uzavírány obrovské území Šumavy proti turistům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Antonín ..., Jaromír Bláha, pardon.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Já, s dovolením, pana, panu starostovi připomenu, že v tuto chvíli na 70 procentech území národního parku mohou chodit turisté naprosto, kde chtějí, na 23 procentech rozlohy národního parku mohou turisté také chodit, ale pouze po vyznačených turistických stezkách, málo v kterém parku je to takto, jsou národní parky, samozřejmě, ano, je to tak, menší, kde je pohyb zcela omezen na turistické stezky a ti návštěvníci z toho mají někdy i docela jiné požitky. Uvedu příklad Národního parku Engadin ve Švýcarsku, kde striktně už téměř 100 let je, je tak přísná ochrana, která neumožňuje lidem sejít ze stezky a tam došlo třeba k tomu, že divoká zvířata, kozorožci a další, si zvykli na to, že je turisté nevyrušují mimo ty stezky, že přicházejí tak blízko, tak blízko, že se z toho stává doslova safari. My jsme se, pardon, já ještě to dokončím, my jsme se ptali v anketě návštěvníků národního parku, jak oni přijímají omezení z hlediska pohybu po národním parku, neříkali jsme jim, na jaké ploše je pohyb v národním parku omezen a naprostá většina, /nesrozumitelné/ většina návštěvníků nám říkala, že by akceptovali omezení pohybu na ..., pouze na turistické cesty na třetině až dvou třetinách území parku. Teď je to na čtvrtině a myslím si, že ty důvody, pro které tomu tak je, jako třeba, že skutečně máme tu oblast výskytu, jádrovou oblast výskytu tetřeva hlušce, který v určitou dobu hnízdí, v určitou dobu, když zvedne návštěvník slepici z hnízda, ona potom ty mláďata zase nenajde, ty důvody jsou, jako respektujme, respektujme v národním parku, že na nějaké malé ploše opravdu bude mít přednost příroda i před turistou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane Bláho, rozumím, tak tam vzadu je zaparkován jeden dotaz, ještě, prosím, vydržte chviličku. Poznámka Antonína Schuberta, pak Jan Stráský.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Já bych jenom technicky, musíme opravdu mluvit pravdu, Nejvyšší správní soud rozhodl a zrušil, zrušil omezení, které tady bylo v Národním parku Šumava, takže pan Bláha tady doopravdy úplně veřejně fabuluje, mě to rozčiluje, když takovýhle věci se říkají a ten Nejvyšší správní soud rozhodl na podzim loňského roku. A nikdo tady nechce otevřít celou Šumavu, my chceme ty jádrové zóny, my chceme ty přírodní procesy a já zase znám jiné národní parky, kde se chodí za těmi nejochraňovanějšími druhy, jako je to antilopa kudu a jako jsou to ostrovidi, hlušci a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Skoro bych řekl, že to teď v tuto chvíli úplně, úplně nerozhřešíme, ještě, pane řediteli, vaše poznámka.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ta poznámka první padla, teď je nepřístupno jenom 13 procent, poněvadž všechno ostatní bylo uvolněno, ale velmi krátce chci reagovat na Švýcarsko, ve Švýcarsku je národní park na území, který skoro ani nikdo nezná, protože Matterhorn, Jungfrau, všechny cíle švýcarské jsou mimo národní parky a my máme národní park tak, že v něm máme všechny hory a bojíme se, že na žádnou nebudeme moct.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak. Dotaz ze zadní řady, prosím.

Mirek KOHEL:
Mirek Kohel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den.

Mirek KOHEL:
Já mám dotaz na pana Stráského.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Sem s ním.

Mirek KOHEL:
Mám informaci od těžaře z Hluboké nad Vltavou, který se radoval, že jeho zaměstnavatel má již uzavřenou smlouvu s vedením parku na těžbu v parku, konkrétně v prvních a druhých zónách, prý se budou těžit všechny, všechno dřevo a nejhorší dřevo se bude jenom štěpkovat, nechávat na místě. Je pravdou, že jste již s někým z Hluboké nebo odjinud dělal smlouvu na těžbu? Mně připadá nepravděpodobný, že by si ten těžař všechno vymyslel, včetně detailů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kde to čtete?

Mirek KOHEL:
Já jsem si to napsal, protože jsem myslel, že si to máme napsat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jo, jo tak, pardon, děkuju. Jan Stráský.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Takže zaprvé, já jsem za těch 26 dní, co jsem v parku, nepodepsal žádnou smlouvu na těžbu dřeva, určitě se nemohla podepsat, ale ověřím, na, na nějaké zóny, kde teprve bude rozhodnuto, u nás, jak víte a je to velmi diskusní a je to na jinou besedu, až se znovu sejdeme, je určitý systém prodeje dřeva, který byl uzavřen v lednu a teď nikdo žádné smlouvy nepodepisuje. Samozřejmě, pokud se rozhodne tak, jak tady projednáváme, budeme podle rámcových smluv a celého toho systému velmi složitého, který dnes rozhlas komentoval, jak jsem slyšel, když jsem sem jel, budeme pokračovat, odpovídám, nepodepisoval jsem žádnou smlouvu na těžbu dřeva a dokonce ani na Hlubokou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na těžbu Hluboké. Jaromír Bláha.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Já mám, já bych se rád pana ředitele Stráského v této souvislosti zeptal, jestli jednal s majitelem největší lesnickodřevařské firmy v republice, firmy Les, s Janem Mičánkem a jeho jednatelem, ptám se proto, že by mi takové jednání přišlo divné vzhledem k tomu, že zadávání lesnických zakázek probíhá v národním parku dosud poměrně transparentním způsobem v takzvaných mini tendrech a návštěva majitele největší těžařské firmy v zemi krátce po jmenování Jana Stráského u něho, ještě s jednatelem, mi přijde, že vybočuje z tohoto transparentního systému. Ptám se teda, jestli, jestli s ním jednal, nebo ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ředitel národního parku Jan Stráský.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ano, já jsem za těch 26 dní, protože každej si myslí, že u mě musí okamžitě být, jednal asi se 120 stranami, tato je mezi nimi. Nejednal jsem o žádném obchodu, bylo to tak, jak to bývá, reprezentativní představení a nic jsme společně nedohodli. Je pravda, a to teď využívám toho okamžiku, že mám mikrofon, že ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy ho máte celou dobu, pane řediteli.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
... já vím, ale že, že mohu i mluvit, že, že mám asi 160 dopisů, na které jsem neodpověděl, Duha je mezi nimi, ale že zase naopak jsem zatím nikoho neodmítl v tom, abych ho přijal na návštěvu. Žádné obchodní dohody o dřevě v těch jednotlivých návštěvách nebyly řečeny, uzavírány, ba ani vyjednávány.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, když tady narážím na to, že jste říkal, že Radiožurnál komentoval onen systém mini tendrů a systém LesIS, který funguje v Národním parku Šumava, bude se rušit?

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ano, to, to Radiožurnál tvrdil, ale asi to nemá ze sebe, to byla nějaká informace, která se tam dostala. Já bych nerad, aby ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ony se tam k nám ty informace tak občas dostávají.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ano, ano, ano, já vám je doplním teď ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Výborně.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
Ano, ano, systém LesIS je systém, který byl napaden, jak se to teďko říká, revizí, teď se to říká lepším slovem, revizí, kterou před mým příchodem uložilo MŽP a já jsem dostal čtyřistastránkový výsledek té revizní zprávy, toho auditu, ve kterém je ten systém LesIS z různých důvodů a různě napadán. Jeho jádro, poněvadž se mě ptáte až na ten výsledek, na ten konec, na mini tendry ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Jan STRÁSKÝ, nový prozatímní ředitel Národního parku Šumava:
... jeho jádro je pokus, jak zajistit práci pro šumavské obce. Toto já určitě nezruším.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Děkuji pěkně. Další dotaz tady z první řady, prosím.

František NYKLES:
Jmenuji se František Nykles, jsem bývalým předsedou Svazu obcí Národního parku Šumava. Chtěl bych se vrátit k jedné informaci, kterou tady podal pan Bláha, a to je, když hovořil o tom, že by nebyl proti tomu, kdyby se proti kůrovci zasahovalo jako po obvodu těch bezzásahových zón, tam, kdyby se zasahovalo. Já ..., možný, že by bylo dobré, kdyby pan Bláha řekl, jak velké to území těch bezzásahových zón si představuje, původní jeho představa, kterou neopustil do posledních dnů, bylo 70 procent území Národního parku Šumava, čili 75 procent ze 68 tisíc hektarů. Možný, že by to bylo lepší, kdybyste nám řekl, jaká je vaše představa dnes.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaromír Bláha.

Jaromír BLÁHA, ekolog, Hnutí Duha:
Já rád na tu otázku odpovím. Myslím, že tady se pletou dlouhodobé cíle národního parku a stávající stav, stávající stav je 30 procent území parku ponechaného přírodě a já si myslím, že v tuto chvíli, tak jak je to, tak jak je ..., vzhledem k té takzvané kůrovcové kalamitě s tím není možno příliš hýbat. Byl bych pro to upravit hranici toho obvodu tak, aby byla co nejkratší a aby v důsledku zásahu proti kůrovci na tom obvodu docházelo k vytváření co nejmenších holin, ale nejsem pro to v tuto chvíli to území rozšiřovat, nicméně dlouhodobým cílem národního parku by to mělo být.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tolik odpověď Jaromíra Bláhy. Zezadu ze zadní řady dotaz.

Marie PAŽOUTOVÁ:
Marie Pažoutová, dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Přitlačte na hlase, prosím, děkuju pěkně.

Marie PAŽOUTOVÁ:
Já bych se chtěla vrátit k dílčí věci ze začátku diskuse, mě zaujal výrok pana starosty Schuberta, vy jste řekl: "Modrava bude obcí uprostřed pasek." Tak mám na vás takový osobní dotaz pojmový. Co vám říká termín sukcese a pak, jaký je váš osobní emocionální vztah k termínu přirozená obnova?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Antonín Schubert, starosta Modravy.

Antonín SCHUBERT, starosta Modravy:
Tak sukcesní /nesrozumitelné/ a sukcesní procesy jsou mi známy, jsem velmi, velmi odpůrcem toho, aby jedny z nejcennějších oblastí, kterými jsou horské louky, na nich probíhá sukcesní proces, protože právě na nich jsou glaciální a postglaciální relikty, které jsou v Červené knize ohrožených druhů rostlin a na těchto, na těchto plochách právě správa národního parku ..., ne povoluje, ale vytváří takový tlak i proti bývalé vědecké sekce rady národního parku a ponechává tyto plochy sukcesím. Takže to je jedna otázka. A můj emocionální vztah k přirozené obnově, já jsem lesník občanským povoláním a přirozená obnova, to je cíl lesníka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, další dotaz.

osoba:
Já bych si dovolil vstát, abych nemluvil, se netočil zády.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy se chystáte k projevu.

osoba:
A můj, já vás chci o něco požádat, můj postoj není odpovídat na otázky, já bych rád, protože jsem členem ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem od vás očekával otázku právě.

osoba:
... já jsem ..., já kladu otázku, pane redaktore, jestli mi umožníte, já jsem spoluautorem tak kritizované záležitosti, jako je návrh opatření kůrovcových na Šumavě, které jsou veřejně charakterizovány jako tajná zpráva k likvidaci Šumavy. Jestli mi dáte prostor ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc se omlouvám, to je vaše interpretace. Radiožurnál se tohoto rozhodně nedopustil.

osoba:
Dáte mi prostor tedy k vysvětlení toho návrhu?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vysvětlení čeho?

osoba:
Toho našeho návrhu?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já si myslím, že tady budete přesvědčovat přesvědčené.

osoba:
Ne, já bych uvedl pár faktů. Já budu tedy krátce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Výborně.

osoba:
Tak. To znamená, my jsme vyhodnotili si současnou situaci, bylo vytěženo asi 350 tisíc kubíků v loňském roce a v bezzásahových územích odumřelo, prosím, 600 tisíc metrů krychlových stromů kůrovcem v minulém roce, neboli skoro milion stromů odešlo z lesa vlivem kůrovce v minulém roce. To byl základ pro naše hodnocení, včetně poznatků z terénu, protože se v tom terénu soustavně pohybujeme. Z toho vyplývá náš, naše, naše představa nebo závěr, že v roce 2011 bude pokračovat kůrovcová kalamita a zůstane ve stavu progrese. To znamená, minimálně to, co se stalo v roce 2010, se stane v roce 2011. Naše návrhy, které jsou, jsou interpretovány zcela zkresleně. My jsme se drželi prostě problémů, který tady vyvstaly a snažili jsme se je respektovat. Úplně ten nejzákladnější je ohrožení cizích lesů, vlastníků sousedících, jak které sousedí, které jsou v parku, tak mimo park. Ten park má strašně úzký, úzký profil, on je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak já se moc omlouvám, ten čas můj vnitřní vypršel, věřte tomu, že jaksi vysíláme pro poučené posluchače, kteří si dokáží ten jaksi návrh, který šel na ministerstvo životního prostředí, najít, přečíst, podobně jako my v Radiožurnálu a že ho pochopí a v průběhu té další debaty se k tomu můžeme dostat. Souhlasíte?

osoba:
Je možné dvě věty ještě?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poslední dvě věty.

osoba:
Dobře, to, co je nejvíc kritizováno. To znamená, my navrhujeme zásahy v enklávách, které jsou uvnitř zásahových území, to je reakce na to, jak 135 rozptýlených zón nevhodně vytvořených, tuto věc chceme eliminovat, druhá věc je, to, co řekl pan ředitel Stráský, ohrožení sousedů a cizích lesů, včetně zahraničí, je realitou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím.

osoba:
A je třeba na to reagovat. Děkuju.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom vaše jméno, prosím.

osoba:
/Nesrozumitelné/, jsem poradcem v lesnictví ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Moc mě těší. Tak, další dotaz, prosím, tady druhá řada, máte mikrofon, výborně.

pan FRIDLEVIČ:
Vážení, já jsem bejvalej starosta, bejvalej starosta Kvildy a žiju na Šumavě a na Kvildě od roku 53 ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pro zbytek České republiky vaše jméno, prosím?

pan FRIDLEVIČ:
Fridlevič.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den.

pan FRIDLEVIČ:
A chtěl bych jenom říct, a to, to je dotaz na vás teďka, jestli mohu se dotknout taky televize.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Povídejte.

pan FRIDLEVIČ:
Jde o takovou otázku, za, od roku 94 jsou neustálé rozmíšky mezi parkem, mezi obcema a přispívají k tomu, bohužel, i sdělovací prostředky, jako je televize, tisk a podobně, já bych se přimlouval za to, aby tyto sdělovací prostředky, já tady mám kufr a mám tam plno těch věcí, který bysme mohli tady diskutovat, jestli by sdělovací prostředky mohly být aspoň natolik seriózní, že by přišly, jestliže je problém a nerozumí mu, a to se stávalo velice často, aby přišly a domluvily se s těma obcema.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, rozumím pěkně a teď ...

pan FRIDLEVIČ:
Já jsem zažil x ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... jenom malá poznámka, mluvíte s externím spolupracovníkem obou médií ...

pan FRIDLEVIČ:
Já vím, že se to netýká vás.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Důkazem, že se to možná mění, je i tato debata. Tak ...

pan FRIDLEVIČ:
No, já bych tomu moc nevěřil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Uvidíme, budeme se snažit i ...

pan FRIDLEVIČ:
Zejména, zejména vám řeknu celou řadu příkladů třeba z Nedej se, že, to je naprosto ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, jestli dovolíte, v tuto chvíli se rozloučíme s posluchači Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, jen připomenu, že stále posloucháte třetí veřejnou debatu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, dnes vysíláme ze šumavské Modravy, vysíláme samozřejmě o problematice zejména v budoucnosti Národního parku Šumava a musím také dodat, že ta další debata se bude vysílat už 11. dubna, bude ze severomoravského Havířova a bude se týkat tamní uvažované spalovny. U mikrofonu pro vás posluchače Radiožurnálu pro tuto chvíli byl Martin Veselovský. Hezký večer.

<http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Abyste si rozhovor poslechli, můžete přijet buď osobně do Modravy, nebo si nás můžete naladit na frekvencích Radiožurnálu, na internetu. Videozáznam najdete po vysílání na zpravy.rozhlas.cz.

Příště zavítáme na diskusi do Havířova. V pondělí 11. dubna budou v Kulturním domě Radost v Alšově ulici č. 11 hosti Speciálu Dvaceti minut Radiožurnálu diskutovat na téma znečištění ovzduší v Severomoravském kraji a jeho možné ovlivnění výstavbou spalovny odpadu u Karviné. Přímý přenos začíná v 17 hodin. Chcete-li se přijít ptát i vy, dostavte se, prosím, na místo konání nejpozději v 16.45 hodin.

autor: mav
Spustit audio