Speciál Martina Veselovského z Frýdlantu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02141789.jpeg

Dobré odpoledne z Frýdlantu v severních Čechách, u poslechu už sedmého speciálu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Ten dnešní speciál by se dal nazvat větrný, protože půjde o větrné elektrárny a jejich vliv na českou krajinu. Půjde v první řadě o polské elektrárny, doslova přitištěné k české hranici, o 52tubusovou větrnou farmu, o které se na severu Čech začíná mluvit jako o severočeském Temelínu, ale nepůjde jen o polské elektrárny. Celý Frýdlantský výběžek v minulých dnech a týdnech projela kolegyně Petra Benešová a tu kompletní informaci pro vás ostatní v České republice, vám o Frýdlantském výběžku podá právě ona.

Petra BENEŠOVÁ:
Takže my stojíme teďka za obcí Višňová, kde to jsme?

Vladimíra ERBANOVÁ, starostka obce Višňová:
Jsme v podstatě nad obcí Višňová, jsou to poslední domy v obci Višňová k polským hranicím, ale jsou na kopci, a ten horizont před námi, to jsou vlastně ty umělé kopce, zemina, kterou vytěžili z dolu /nesrozumitelné/. Tady vlastně na těch haldách, tam všude by měly stát.

Petra BENEŠOVÁ:
Starostka obce Višňová Vladimíra Erbanová ukazuje na horizont u českopolských hranic, podél kterých se táhnou velké haldy hlušiny z uhelného polského dolu. Autem objíždíme jejich zalesněné vrcholky, na kterých by se do několika let mohly tyčit větrné věže. Kdy starostové z pohraničních obcí hlasitě protestují, se záměrem Polska prý nemohou nic dělat.

Vladimíra ERBANOVÁ, starostka obce Višňová:
Nemáme páku, abysme zabránili, aby se elektrárny nestavěly. Ale naše snaha je prostě z těhle těch 52 prostě snažit se, aby jich bylo míň, aby jich bylo třeba 30.

Petra BENEŠOVÁ:
Říká starostka Erbanová. S dalšími obcemi chce tlačit alespoň na to, aby se vrtule posunuly více do vnitrozemí Polska a nerámovaly tak na horizontu hranici. Do zachovalé krajiny chce chudé Frýdlantsko stále lákat turisty, větrníky by je ale podle starostů odradit. Navíc, když jde o tak velký projekt, i české obce chtějí z elektráren něco vytěžit.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Já osobně nejsem zastánce té myšlenky, že větrné elektrárny zásadně kazí krajinu, ale na druhou stranu respektuji to, že velká část obyvatel tuhle tu myšlenku sdílí a myslím si, že investor by měl být schopen těm sousedním obcím nabídnout nějaké kompenzace.

Petra BENEŠOVÁ:
Vysvětluje Martin Půta, starosta dalšího pohraničního města Hrádku nad Nisou. Sám se rozhodl u nedalekých Václavic do dvou let postavit menší větrný park s 13 elektrárnami. Příjmy z jejich provozu, zhruba 8 milionů korun ročně, půjde do obecní kasy na drobné investice. Podobný model by obce na polské hranici také přivítaly. Záležet tak bude v příštích měsících na vyjednávání, říká náměstek libereckého hejtmana Vít Příkazský.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek libereckého hejtmana:
Oni celou tu oblast toho výběžku berou jako takovou industriální zónu, kdežto my celý ten Frýdlantský výběžek chápeme jako hospodářsky slabou oblast, kde je celkem 18 obcí, v kterých žije 25 tisíc obyvatel, a to využít tuto oblast, ji podporovat z hlediska cestovního ruchu.

Petra BENEŠOVÁ:
Frýdlantské obce i Liberec komunikují s polským investorem buď přímo, nebo přes české ministerstvo životního prostředí, které klade také své požadavky. Polská strana už argumentuje tím, že Čechům už vyšla vstříc, a to, když z původního záměru téměř stovky větrných věží snížila jejich počet na konečných 52. Výhody by z provozu větrné elektrárny mohla mít podle investorů i některá polská města.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tolik reportáž kolegyně Petry Benešové. Dva diskutující, kteří přišli sem na frýdlantskou radnici, jste slyšeli už v reportáži, náměstek hejtmana Libereckého kraje, pan Vít Příkazský. Dobrý den. Vítejte.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A také Martin Půta, starosta Hrádku nad Nisou. Pane starosto, i vás tady vítám, dobrý den.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Spolu s nimi tady sedí místní starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Dobré odpoledne.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A konečně zástupce společnosti Wind Technology Rostislav Beneš. Dobrý den i vám.

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Samozřejmě, protože se pohybujeme v rámci Speciálu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, tak část těch otázek bude kladena mnou a tedy jakoby Radiožurnálu, ale velká většina toho hodinu a půl dlouhého speciálu by měla být a rozhodně bude tvořena otázkami těch, kteří přišli sem do jednacího sálu na frýdlantské radnici, to znamená zejména občany Frýdlantského výběžku. Ta původní otázka je úplně jasná, pane starosto Půto, začněte prosím, je Frýdlantský výběžek vhodný pro stavbu větrných elektráren, a prosím pojďme to vzít krátce a pak to všechno rozvedeme?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Já se domnívám, že o tom musí rozhodnout obyvatelé konkrétních obcí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste shodou okolností zvolený starosta těmi obyvateli.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
To je pravda, ale my jsme v případě přípravy větrného parku ve Václavicích udělali v těch katastrálních územích, kterých se ten větrný park týkal, anketu a zastupitelstvo rozhodovalo na základě ankety a respektovalo její výsledek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy ano.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Jinými slovy ano, pokud s tím souhlasí obyvatelé, jinými slovy ano, pokud se investor je schopen domluvit s obyvateli těch dotčených lokalit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rostislav Beneš ze společnosti Wind Technology, je či není vhodný na stavbu větrných elektráren Frýdlantský výběžek?

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Tak Frýdlantský výběžek určitě vhodný je. Když se na to podíváme techniky z toho větrného potenciálu, který tu lze využít, ale samozřejmě musí se brát v úvahu řada dalších věcí, jako jsou třeba ty obce, podpora cestovního ruchu a další zájmy tady toho regionu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dan Ramzer, starosta Frýdlantu.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Frýdlantský výběžek bohužel anebo bohudík je vhodným region pro nebo vhodnou lokalitou pro výstavbu větrných elektráren, ale nemělo by to být extrémní, jak z polské strany, tak z naší a myslím si, že bysme měli respektovat to, co říká nejen Martin Půta, pan starosta z Hrádku, ale měli bysme respektovat i nějaké limity území.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A mimochodem, co to znamená, když na začátku, pane starosto, říkáte bohužel nebo bohudík?

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Pro odpůrce bohužel, pro příznivce bohudík.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vy jste kdo?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
A já jsem ten, který nemá rád extrémy. Já souhlasím s Martinem Půtou v tom, že v případě, že komunita dokáže vygenerovat názor svých obyvatel a obyvatele, kteří bydlí v těch lokalitách a vyjádří se pro a budou vnímat jakýsi přínos větrných elektráren pro obecné blaho nebo pro komunitu, tak samozřejmě ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem úplně čistě technicky, my tady otevřeným oknem z radnice vidíme na náměstí, tak Frýdlant si myslí co?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Frýdlant v roce 2006 na podzim zamítl výstavbu větrného parku na Albrechticích a my jsme teďko v procesu změnu územního plánu a v procesu přípravy nového územního plánu a tam v těhle těch dvou procesech tyhle ty věci budeme řešit, takže my jsme ve stádiu, kdy se k tomu budeme muset nějakým způsobem postavit jako zastupitelstvo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě tak úplně nevíte vlastně.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Já ještě teďko úplně nevím, protože jsme před tou diskusí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Tolik starosta Dan Ramzer. Vít Příkazský, náměstek libereckého hejtmana, jak je to ve Frýdlantském výběžku?

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Tak Liberecký kraj má zpracovanou územně energetickou koncepci, v které dáváme zelenou obnovitelným zdrojům a jedním takovým podílem se na tom podílí i větrné elektrárny nebo větrná energetika, zhruba 9, 10 % a jsou tam vytipované oblasti, v kterých by bylo možné z technických i jiných podmínek tyto elektrárny stavět. Ale souhlasím se svými předřečníky, je potřeba, aby to konečné slovo, aby měly místní samosprávy a občané, kteří tam žijí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak vypadá to zdánlivě téměř zvláštně, vy všichni spolu téměř souhlasíte, i přesto všechno z Frýdlantského výběžku směrem do České republiky jdou zprávy o tom, že se vám všem nelíbí to, že v Polsku těsně za českými hranicemi bude v nejbližší budoucnosti postavena 52 přes 100 metrů vysokých větrných elektráren, k tomu se bezesporu dostaneme. Jak už bylo řečeno, tak celý ten problém, s kterými jsme s Radiožurnálem přijeli sem do Frýdlantu v severních Čechách zejména jsou polské větrné elektrárny, které by měly být postaveny nedaleko města Bogatynia těsně za českými hranicemi. Měla by je postavit soukromá společnost PGE, Polska Grupa Energetyczna, mimo jiné také vlastník blízké druhé největší v Polsku elektrárny tepelné v Turowě. My jsme oslovili jak tuto soukromou společnost, oslovili jsme i polský stát, ale, zvali jsme jejich zástupce na tuto debatu, ale na to polská strana nepřistoupila. Našemu zpravodaji v Polsku Petru Vavrouškovi se podařilo jak společnost, tak zástupce státu kontaktovat, tak mu pojďme dát slovo.

Petr VAVROUŠKA:
Na konci března se v polské Bogatynii dlouhé hodiny mluvilo o zvažované výstavbě rozsáhlého komplexu větrných elektráren Turow. Byly u toho desítky lidí z Česka i Polska, v Bogytynii tehdy zazněly výhrady české strany nejdříve ústně, později skončily na papíru. "Česká strana nám poté poslala hned několik jasně formulovaných výhrad a pochybností o projektu větrné elektrárny, bylo jich celkem 9. Investor na vše odpověděl a před 2 týdny jsme materiály poslali zpět do Česka. Teď čekáme na odpověď my," říká /nesrozumitelné/, jeden z odborníků, kteří posuzují vliv elektrárny na životní prostředí. Jak známo, české straně vadí, že desítky větrných turbín zásadně naruší ráz krajiny a mohou také odradit turisty. Češi proto požadují, aby polský investor přesunul několik větrníků z haldy směrem na západ dál od hranice s Českou republikou. "Tady je ale třeba upozornit na to, že právě kvůli stížnostem české strany český investor už zásadně snížil počet turbín z původních 98 na 52," dodává /nesrozumitelné/ a říká: "bude velmi složité vyhovět požadavku české strany na přesunují několika turbín na jiné místo. Zásadně by to měnilo podmínky investice. Musela by se vypracovat nová dokumentace," varuje polský expert. Podle něj ale k ničemu takovému nedojde. Snížení počtu turbín na polovinu je dostatečný kompromis. "Je to podle mého určitě velký posun a přihlédnutí k českým námitkám, na druhou stranu požadavek přesunutí turbín by mohl celou investici zablokovat a o to v mezistátním posuzování vlivu na životní prostředí přeci nejde," upozorňuje /nesrozumitelné/. Říká ale, že situace není nijak výjimečná, jde o rutinní záležitost, Češi se ptají, Poláci odpovídají a hledá se kompromis. "Požadovat něco můžete pořád, ale posouzení vlivu investice na životní prostředí má za cíl umožnění podnikání. Ani Češi, ani Poláci přeci nechtějí blokovat investice na jedné či druhé straně. My se máme pouze domluvit na minimalizaci případných vlivů na přírodu. Rozumím tomu, že česká strana chce podrobnější analýzu o vlivu elektrárny na ráz krajiny, její hlukové zatížení, ale i přes snížení počtu turbín na polovinu ještě chtít jejich přesunutí, je přehnaný požadavek, dodává polský expert. Přiznává ale, že stejně radikální námitky mají také Poláci vůči podobným projektům, které vznikají na české straně. Poláci se také bojí, že jim české větrníky naruší část krajiny a odlákají turisty. Větrná elektrárna Turow má ale v Polsku zelenou. "Domnívám se, že by měla vzniknout, samozřejmě ale s patřičnými zárukami pro českou stranu," dodává /nesrozumitelné/ z polského ministerstva životního prostředí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A tolik také zatím Petr Vavrouška. Tak to byl zpravodaj Petr Vavrouška, jenom podotýkám, že tento speciál můžete poslouchat na frekvencích Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, také na frekvencích Českého rozhlasu Sever a také, pokud chcete kromě poslouchání i vidět na webové adrese zpravy.rozhlas.cz, tam běží online přenos. Pánové, vy jste slyšeli /nesrozumitelné/ z polského ministerstva životního prostředí, který říká, že by větrná farma v Turowě měla vzniknout s patřičnými zárukami pro českou stranu. Jak byste si, pane starosto Půto z Hrádku nad Nisou, takové záruky představoval?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Tak já se domnívám, že by bylo potřeba stanovit jasné parametry, mezi které by měla patřit vzdálenost od státní hranice a od nejbližších obydlených území na české straně, to znamená ve Višňové. A domnívám se, že ten názor polské strany, že už samo snížení ze 100 elektráren na 50 je dostatečný, je trochu úsměvný, protože dobře víme, že kapacita vedení, která je tam plánovaná na tu, na ten původní počet větrných elektráren, nedostačovala, takže mně to trochu přijde, že na začátku byl ten požadavek nadsazen, aby se z něho dalo ustoupit a tvrdit, že ten ústupek už je dostatečný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane náměstku libereckého hejtmana Víte Příkazský, jak vy byste si představoval takové záruky polských partnerů tak, aby nakonec česká strana například kraj v klidu mohl říct dobře, to akceptujeme?

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Tak já jsem byl na tom dohadovacím jednání, které proběhlo v polovině dubna tohoto roku. Mám dojem, že právě z toho ministerstva zástupce o tom hovořil. Já tady budu tlumočit ty požadavky Libereckého kraje, to znamená, největší problém máme s tou studií na krajinný ráz, která nám tam byla předvedena a kterou jsme vyhodnotili, že je zcela tendenční. My jsme tam navrhli, aby ta ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Omlouvám se, pane náměstku, proč je tendenční nebo proč byla tendenční, to, co vám bylo předvedeno?

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Protože byla dělaná z takových bodů, které vůbec o krajinném rázu nevypovídaly. A navrhovali jsme tam, protože Česká republika má určitou metodiku na posuzování krajinného rázu, my jsme se dozvěděli, že v Polsku žádná taková metodika neexistuje, aby byla ta pohledová studie dělána za přispění českých odborníků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, abychom to teď jaksi zpřístupnili posluchačům v celé České republice, dlužno podotknout, že od Jizerských hor je Frýdlantský výběžek relativně přehlednou krajinou, ze kterého je právě vidět až do toho polského pásu, za kterým je potom Německo a v tom pásu by měly stát právě ony větrné elektrárny a ty výhrady lidí tady z Frýdlantského výběžku jdou k tomu, že by to ničili jaksi pohled směrem na horizont, je to tak, pane Ramzere, starosto Frýdlantu?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Máte pravdu v tom, pane Veselovský, v tom, že poté, co jsme si oddychli, že se z horizontu odstěhovali kráčející rypadla a zakladače, které tam vlastně fungovaly téměř 30 let, potom, co se ty pětihory, jak tady všichni říkáme, tak se zazelenaly, přestaly prášit, tak jsme si oddechli, že prostě je pokoj, že je klid a máme obavu o to, že v ten moment, kdy nejsou prokázány všechny dopady na člověka, který jsou nedílnou součástí životního prostředí, tak prostě takovýhle megaprojekt, který tady oni chystají, ať je to 98 nebo 52, zasahuje třeba konkrétně Nové Město pod Smrkem anebo lokalitu největšího, největšího sídla jakoby ve Frýdlantě, což je sídliště, a to je zhruba asi 500 lidí, kteří bydlí na horizontu a koukají přímo na ten jakoby budoucí wind park a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A, pardon, pane starosto, co vám na to vadí? Vy jste správně řekl, vždyť přece tady všechny ty roky předtím, kdy fungoval u Bogatynie ten hnědouhelný důl, tak tam byla vidět zvlášť ze západu slunce ta kráčející rypadla a teď tam prostě budou elektrárny větrné.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Já jenom dořeknu to, co jsem začal. Není dodnes prokázán /nesrozumitelné/ efekt, blikání a tak dále, a tak dále. Je to tak, že ti lidé se budou koukat na něco, co je dynamické, co není statické. Ty rypadla byla statická, to prostě se hýbalo a hýbalo se to tak pomalu, že to těm lidem nevadilo. Teďko to tam bude kroužit, blikat, vrtět, otáčet se, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že ten hnědouhelný důl de facto měl nějakou spojitost s tou historií, která tady jakoby není zrovna nic veselého, je to totální jakoby znásilnění krajiny, která je tady v tom českopolskoněmeckém příhraničí v takové míře, v takové míře jakoby pokřivená, že v jednom extrémně v Německu veškerou tady tu důlní a elektrárenskou činnost zlikvidovali a vlastně navracejí tu krajinu lidem a za tu cenu, že teda se tam nedělá elektrika v tepelných elektrárnách, tak je tam spousta elektráren větrných, ale tady v Polsku kromě téhle té činnosti, která nás nesmírně ohrožuje třeba tím hnědouhelným dolem, protože chtějí jít ještě hlouběji a jakoby jsou ohroženy i rezervoáry pitné vody tady konkrétně na Frýdlantsku, což se stalo konkrétně v Hrádku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě chtějí stavět větrné elektrárny. Rozumím.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Tak ještě chtějí stavět větrné elektrárny, které nějakým způsobem, my se k tomu ve finále vyjádřit nemůžem a když se vrátíme jakoby k té vaší první otázce, ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, ale vy máte tady jaksi o úroveň výš zástupce, který se k tomu vyjádřit může, a to je kraj.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Kraj s námi komunikuje, ale prostě principiálně jde o to, abysme se k tomu nějakým způsobem mohli ve finále vyjádřit, aby to vůbec někdo akceptoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak Rostislav Beneš ze společnosti Wind Technology, která řekněme připravuje veškeré podklady pro případnou stavbu a zasazení takové větrné elektrárny tady v České republice do krajiny, včetně například studií dopadu na životní prostředí. To, co říkal pan Dan Ramzer, že na obzoru bude stát něco, co je dynamické, vy jste použil slovo vrtět, otáčet se, stroboskopický efekt není tak úplně prokázán, podle některých studií ano a tak dále. Z vašeho pohledu je to rušivý moment? Jenom podotýkám, že sám Rostislav Beneš bydlí ve Frýdlantském výběžku?

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Ano, to jsou věci, které se v Čechách běžně v posuzování vlivu na životní prostředí zohledňují, tady na to všechno se dělají studie a ty větrné elektrárny se umisťují tak, aby právě ten stroboskopický efekt, což lze chápat jako nějaký vrhající stín, nedopadal na obydlená území v případě, že by k něčemu takovému mohlo dojít, pak je přímo v té dokumentaci, což je podklad pro další řízení, doporučeno, aby ta elektrárna byla v ten čas, kdy dochází k takovýmu vlivu, vypnutá a tohle to všechno je řešitelný. U nás, jak už říkal tady pan starosta, je ta metodika nebo pan Příkazský, je ta metodika třeba ten krajinný ráz podstatně přísnější a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, to znamená, že Poláci na to tak trošku kašlou, jak to dopadne v krajině, promiňte za ten termín?

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
No, já bych řekl, že oni si vlastně tady na tom území řeší velkou část své energetické politiky nebo své energetické soběstačnosti, takže vlastně využívají tohle to území, které je jakoby odstřihnuté od toho Polska k tomu, aby tady využívali vlastně na maximum, co se týče energeticky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane starosto Půto, mě by zajímala ještě jedna věc, je to o penězích, protože ve chvíli, kdy se bavíme o tom, že u nějaké obce, například u Hrádku nad Nisou u Václavic, kdy se bavíme o postavení 13 větrných elektráren, kdy řekněme zisk nebo ta jedna bude patřit Hrádku nad Nisou, pokud se úplně nepletu, tak to je nějaký přísun peněz do rozpočtu vašeho města. Z těch 52 ale větrných elektráren, které budou přilepeny k české hranici, žádná česká obec nebude mít, alespoň zatím to tak vypadá, ani korunu. Je to, řekněme, ten moment, který by se podařilo prolomit, tak skončí i váš odpor k těm elektrárnám?

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Tak já musím říct, že to není jenom o těch penězích, já se domnívám, že ten hlavní problém je to, že těch 52 větrných elektráren bude stát na zhruba 5 kilometrech, takže se dá, každý může spočítat, jaká hustota těch elektráren v tom území bude, budou navíc velice nepříjemně blízko k nejbližším českým sídlům a já se domnívám, že ten způsob, jakým se staví větrné elektrárny v České republice aspoň zatím, tak je k té krajině šetrnější právě proto, že ty metodiky jsou přísnější, existují tady příklady toho, že se postaví 2 nebo 3 větrné elektrárny, že se staví tak, aby ten krajinný ráz narušovaly co nejméně a já si myslím, že to není jenom o těch penězích, ale myslím si, že je potřeba polské straně zcela pragmaticky říct, že to je i o těch penězích, protože by ta sousední obec prostě nějakou kompenzaci dostat měla a pokud tu kompenzaci dostane sousední město Bogatynia, které je na druhé straně toho větrného parku, tak nevidím důvod, proč by ji neměla dostat sousední česká obec. Podle mě jsme v Evropské unii a jsme dobří sousedé, někdy to tak bohužel nefunguje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak já si dovolím ocitovat pana starostu Frýdlantu Dana Ramzera, který v médiích říkal na polské straně bude postaven větrný megapark. Kolega Petr Vavrouška, zpravodaj Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu v Polsku se pokusil zjistit, jak by ten větrný megapark měl vypadat.

Petr VAVROUŠKA:
Větrná elektrárna Turow, pokud vznikne, bude poměrně rozsáhlým projektem. "Na území haldy z uhelného dolu může vzniknout až 52 větrných turbín. Na začátku celého projektu počítáme s tím, že postavíme 9 větrníků. Rádi bychom, aby se začalo stavět v roce 2013,"říká mi pan Grzegorz Muschka, zástupce ředitele větrné elektrárny Turow. Zatím česká na všechny potřebné dokumenty. "Ještě není schválen místní územní plán, čekáme také na rozhodnutí polského i českého ministerstva životního prostředí. Teprve poté budeme moci začít s přípravou stavby a budeme hledat firmy, které celý větrný park postaví," dodává člen vedení budoucí elektrárny. Zaznamenala jeho firma nějaké výhrady od Poláků, například od místních z nedaleké Bogatynie? "Z polské strany jsme dosud žádné stížnosti nedostali, ani během projednávání územního plánu, ani během veřejné debaty s obyvateli, dokonce bych řekl, že je náš projekt ani tolik nezajímal. Myslím si, že je to kvůli tomu, že místní si na větrné elektrárny zvykli. Ty, které jsou na německé straně, vidí totiž každý den. Zjistili, že se s nimi dá žít a žádné negativní vlivy nepociťují," dodává Grzegorz Muschka a stížnosti z české strany si všiml? "Bezprostředně nikdo naši firmu z Česka nekontaktoval, ale vím, že během takzvaného mezistátního jednání česká strana přišla s několika podmínkami. Výsledkem kompromisu je například to, že jsme původní počet 98 větrných turbín snížili téměř o polovinu na konečných 52," dodává zástupce ředitele větrné elektrárny Turow a proč si jeho firma vybrala zrovna místo nedaleko polské Bogatynie pár kilometrů od českých hranic? "Rozhodlo hned několik detailů, jde o bývalé průmyslové území, využili jsme haldu, která tam je po těžbě uhlí. A dalším velmi důležitým aspektem je to, že v tomto místě jsou velmi dobré větrné podmínky. To dokazuje i to, že na německé straně funguje už řada podobných větrných elektráren a na českém území jsou také," argumentuje Grzegorz Muschka. České obce žádné peníze z provozu elektrárny asi mít nebudou, polská Bogatynie na větrném projektu ale vydělá, především díky daním a nejenom to. "Další výhodou v budoucnu možná bude využití celé haldy i pro místní obyvatele, klidně tam můžou být cyklostezky, svah pro lyžování nebo sáňkování. Je velká šance, že se celý dnes nevyužitý terén jednou zkulturní," dodává zástupce větrné elektrárny Turow.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik ještě jednou Petr Vavrouška, zpravodaj Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu v Polsku. Připomínám, že posloucháte Speciál Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, tentokrát z Frýdlantu v severních Čechách zejména o problematice větrných elektráren a tady na radnici ve Frýdlantu sedí náměstek hejtmana Libereckého kraje Vít Příkazský, místní starosta Dan Ramzer, Rostislav Beneš, zástupce společnosti Wind Technology a starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta. Pane starosto Ramzere, udělal stát, anebo spíš kraj z vašeho pohledu dostatek věcí či postupu proto, aby stavbu těch polských větrných elektráren ovlivnil, zastavil, posunul?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Já si myslím, že s Libereckým krajem, konkrétně s resortem pana doktora Příkazského komunikujeme nadstandardně a myslím si, že veškeré požadavky, které jsme my tady z mikroregionu Frýdlantsko přenesli na Liberecký kraj, tak byly projednány a byly zohledněny do té studie. A někdo, zlý jazyk může tvrdit to, že v ten moment, kdy se začne stavět, že jsme neudělali dostatek a pokud jsme udělali dostatek, tak to znamená, že by se nemělo stavět. Takže zase to jsou jakoby ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane starosto, za chvíli nastanou dotazy tady lidí, kteří přišli na tuto debatu, tak uvidíte, jestli jste udělali dostatek nebo ne?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
No, to já nevím, jestli jsme udělali dostatek, protože ..., říkám to finále, dostatek jsme udělali v ten moment, kdy se stavět vůbec nebude a polská strana od toho totálně ustoupí a když se tady nepostaví ani jedna větrná elektrárna.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak si to specifikujme. Je to, co jste pojmenoval, je to reálné, je to myslitelné, že tak, jak říkal Rostislav Beneš, to je přece prostor, ten hnědouhelný důl, druhá největší tepelná elektrárna v zemi plus ta nová větrná farma, kde se uspokojují zásadní energetické požadavky Polska, tak je to reálné?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Já, promiňte, jestli budete mít pocit, že vám uteču z otázky, ale ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vás tam vrátím zase, pane starosto, nebojte.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Děkuju. Jde o jednu jedinou věc, já tady na Frýdlantsku žiju 20 let a víceméně lidé, kteří žili před turowskou elektrárnou ještě než byla odsířená, tak tam žili vlastně půlroku v totální inverzi a byli šťastný, protože měli kde pracovat. Vyrostla strašná spousta dětských hřišť a tenisových a sportovních hal a víceméně do té komunity je vracena jakoby velká část těch peněz, který jsou, které jsou tam vlastně vygenerovány. Stejně tak i ta lobby ekonomickoprůmyslová, která tam funguje, de facto si zajišťuje i obsazení politických funkcí a de facto i dotuje ty, kteří je podporují, to je veřejným tajemstvím, to všichni víme. A teďka je to o jedné jediné věci, že pokud budeme dostateční partneři proto, aby nám řekli, že se s námi chtějí bavit a něco nabídnou, ano, něco nabídnou a jestli to bude o penězích nebo o komunikaci nebo o čemkoliv, tak se o tom můžeme bavit, ale prostě z mé pozice, z mé pozice teď, když můžu říct, pro mě 52 větrníků je nepřijatelných a udělám maximum proto, abych tohle ten, vlastně buďto ten projekt zastavil, nebo ho minimalizoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, pane starosto, ale víte, na co se ptám, máte na to sílu, můžete s tím vůbec něco udělat?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Chápu. Já tvrdím, dokud plavu, tak plavu a až jdu pod vodu, tak jakoby ..., kdo chce, tak hledá způsoby, kdo nechce, tak hledá důvody. A my hledáme způsoby, jak se ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se ptám na konkrétní věci, ptám se na konkrétní věci, co konkrétně můžete udělat?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Tvrdím, že dosavad jsme to možné ve spolupráci s Libereckým krajem podle mého udělali, víceméně tu debatu přinesli i na půdu Evropského parlamentu přes pana Eduarda Kožušníka a věc permanentně nějakým způsobem konzultujeme i když tady byl pan ministr životního prostředí Chalupa, tak jsme mu o tom říkali. Takže to, že to je diskutováno na úrovni nejenom Libereckého kraje, ale i na úrovni ministerstva životního prostředí a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
... a nějakým způsobem polská strana reaguje na to, že ustupovala, i když si o tom můžeme něco myslet, tak prostě nějakým způsobem je vidět, že nějaký vliv to má, ale jaký bude ten finál, teďko jakoby nedohlédnem, ale jsem přesvědčen o tom, že my jsme udělali maximum proto, abysme ty požadavky přenesli na tu úroveň, z které se má komunikovat, to znamená na vládní úroveň a na úroveň Libereckého kraje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano, Vít Příkazský, náměstek libereckého hejtmana. Pane náměstku, ptám se vás, jestli vy jste byl u těch jednání s polskou stranou, u toho, kdy Češi přednášeli nějaké požadavky a u toho, kdy Poláci zároveň říkali, jakým způsobem vidí oni budoucnost té větrné farmy, tak je reálné si myslet, že by výrazně couvli, že by tu farmu posunuli víc na západ, jakoby do vnitrozemí toho jejich polského výběžku například?

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Já jenom bych se vrátil trochu k těm kompetencím, protože co se týče těch přeshraničních záměrů, tak tam je kompetentní ministerstvo životního prostředí, to znamená, všechny tyto aktivity jak ze strany obcí, tak ze strany kraje musí jít přes ministerstvo životního prostředí, jinak samozřejmě ta jednání, já, kdybych se vžil do role investora, taky bych ze svých požadavků nechtěl ustupovat, nicméně připadalo mi na tom jednání v polovině dubna, že těch 5 klíčových elektráren, které byly posazeny na hranu nebo na hranici toho Frýdlantského výběžku, že by ta polská strana byla o tom ochotna jednat. Tady jsem se zase dozvěděl, že už udělali tolik ústupků, že jednat nechtějí, takže nevím, co si z toho mám vybrat. Když vám řeknu, z toho jednání z 15. 4. nám dosud nepřišel ani zápis, tady bylo vyjádření z polské strany, že už poslali na ministerstvo vyjádření. Já jsem si dneska speciálně ještě před odjezdem zjišťoval, jestli jsme dostali z polské strany nějakou odpověď, nic nepřišlo ani na ministerstvo, ani na kraj, takže svým způsobem nevím, co si o tom mám myslet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak řekněme, že to je první část debaty Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu tady z Frýdlantu v severních Čechách, doposud jsem se ptal já nebo Český rozhlas 1 Radiožurnál. Teď bych byl moc rád, kdybyste se ptali vy, kteří jste přišli sem do jednacího sálu radnice ve Frýdlantu. Ty dvě dámy, které se tady mezi vámi budou pohybovat s mikrofonem, tak na ně můžete mávnout, či udělat nějaké gesto, oni vám ten mikrofon dají, já budu moc rád, když se budete ptát. Stačí zvednout ruku a do toho. Jinak já půjdu do těch psaných dotazů, které mám v ruce. Tak první dotaz tady z první řady, druhá řada dotaz tam z druhé řady překvapivě. Tak mikrofon už cestuje. Petro, jestli můžu poprosit, tady do první řady, děkuju.

osoba:
Dobrý den, já se jmenuju Miroslav Černý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobré odpoledne.

osoba:
A chtěl bych se zeptat, jak je nejbližší větrná elektrárna projektovaná v Polsku od českých hranic a kolik kilometrů je nejbližší větrná elektrárna projektovaná od polských hranic?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Kdo bude odpovídat? Vít Příkazský, náměstek libereckého hejtmana.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Já jestli si pamatuju, jak nám polská strana předkládala ten záměr, byly tam i zástupce z krajské hygienické stanice právě, aby se informovali na ty hlukové limity a vím, že tam ta vzdálenost byla řádově ve stovkách metrů, ale přesně vám to neřeknu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stovky metrů ...

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Stovky metrů od českých hranic, aspoň tak, jak to bylo v tom projektu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ta druhá část otázky, pane Černý, byla?

osoba:
A česká větrná elektrárna nejbližší od polských hranic?

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Tak to nevím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To pan náměstek neví z hlavy, hlásí se Martin Půta, starosta Hrádku nad Nisou.

Martin PŮTA, starosta Hrádku nad Nisou:
Tak já za větrný park, který jsem připravil ve Václavicích, mohu říct, že nejbližší větrná elektrárna je 700 metrů od polské státní hranice a 2 kilometry od nejbližší polské obce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kam směřujete, pane Černý, tou otázkou?

osoba:
Protože já jsem se díval na mapu a když vezmu tu velkou haldu, tak samozřejmě ta větrná elektrárna se staví na tom nejvyšším kopci a ten nejvyšší kopec nebo ten vrchol je tak kilometr a půl až dva kilometry od české hranice a nejbližší zástavba, která je na české straně, je tak kilometr až kilometr a půl od polské hranice, takže, když to shrnu, tak ta vzdálenost je tři a půl až čtyři kilometry.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to z vašeho pohledu, minimálně z nějakého hygienickozdravotního hlediska neznamená nic?

osoba:
Z hygienického hlediska, co se týče třeba stroboefektu, tak ten je, ten působí do vzdálenosti asi dva a půl kilometru, a co se týče hlukových limitů, tak ty nejmodernější větrné elektrárny mají hlukový limit už standardní kolem 400 metrů, takže ve 400 metrů už splňují hygienickou normu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, když odhlídneme od faktu, že by byly vidět z Frýdlantského výběžku, tak jsou z jiných všech ohledů neškodné podle vašeho názoru?

osoba:
Podle mého názoru, protože samozřejmě já mám taky záměr stavět větrné elektrárny, zpracovával jsem si veškeré studie pro EIA, a tam z toho vychází, že větrné elektrárny od nejbližší zástavby mohou být vzdáleny už tak 500 metrů, což je běžné teda v Německu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak Vít Příkazský, náměstek hejtmana Libereckého kraje.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Já jsem si ohledně toho záměru na té polské straně zjišťoval tu nivelitu, tak 40 větrných elektráren by mělo být na úrovni v rozmezí 335 až 468 metrů nad mořem, to znamená na těch výsypkách. A v té spodní části směrem k české hranici by jich mělo být 12 zhruba 100 metrů pod tím, to znamená, že tam by byly na úrovni terénu. Zhruba se dá říct, že ty výsypky tvoří 100metrový kopec.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy souhlasíte, pane náměstku, s tím, co říká pan Černý?

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Já nesouhlasím, nevím přesně ty metry, ale vím, že jsme se na tom jednání v Bogatynii bavili o vzdálenosti řádově stovek metrů, protože jinak by asi nemělo smysl, že by tam jezdili zástupci krajské hygienické stanice, tam by asi toho moc nenaměřili, když by to bylo, jak říká pán, ve vzdálenosti dvou a půl kilometrů.

osoba:
Což z té mapy není jako realizovatelné, nebo vidět, protože samozřejmě ty nejvyšší partie jsou prostě kilometr, kilometr a půl vzdálené.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tu otázku ještě rozšířím, Dan Ramzer, starosta Frýdlantu. Ve chvíli, kdy se člověk podívá na mapu, kde jsou vyznačeny větrné elektrárny v Česku ve Frýdlantském výběžku, tak uvidí plánovaný park ve Václavicích nedaleko Hrádku nad Nisou, uvidí plánovaný park nedaleko osady Andělka v rámci obci Višňová, uvidí 2 elektrárny u Jindřichovic pod Smrkem, uvidí tady nad Frýdlantem u Albrechtovic, Albrechtice ty větrné elektrárny, které tam už nějaký čas stojí. To nevadí, ale vadí ty větrné elektrárny těsně za hranicí v Polsku, není to zvláštní?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Já zopakuju to, co jsem už říkal dvakrát, říkám extrém vadí. Těch původně téměř 100 elektráren měly být zhruba asi 60 až 80 metrů vysoké věže, teď jsou navrhovány věže, které budou mít nějakých 120 až 160 metrů, aby de facto nahradily tu kapacitu, ten výkon, o tom hovořil pan Půta, že tam je vlastně už projektováno to vedení, to je jedna věc. A druhá věc je ta, že ta lokalita vzdušnou čarou má zhruba asi 7,5 kilometrů, když si vezmu od Albrechtického kopce až do /nesrozumitelné/, kde by vlastně měl bejt poslední, tak je to sedm a půl kilometru. Tohle to jsou vlastně jakási hnízda, to jsou jakási hnízda, v kterých to funguje a víceméně, pokud jsem dobře informován, i o tom václavickém projektu, tak je to také hnízdo. Andělka má být také hnízdo. Říkám, je to o tom, že se musí komunikovat jakási dobrá míra vkusu, dobrá míra vkusu o tom, že abysme jakoby ten záměr investora, aby ten záměr investora byl komunikován, byl komunikován a došli jsme do nějakého kompromisu. My jsme tady hovořili v té předcházející části o dvou extrémech a já si myslím, že by to mělo skončit nějakým kompromisem nebo že to skončí pravděpodobně nějakým kompromisem. Ale říkám, ten kompromis, nevím, jestli budou dvě hnízda, tři hnízda, jestli to dáme čtyři kilometry od hranic a tak dále, a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je mi to jasné.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Ale prostě je to zase o tom, co říkal tady pan Černý, já si s tím nedovolím souhlasit, protože je to tak, že tady opravdu mám to prochozený a znám to tam a ta jakoby ta vzdálenost měřená z mapa a tak, jak mám tu zkušenost, nebo jak jsem viděl, kde by ty elektrárny měly být, tak ty vzdálenosti jsou jakoby opravdu na hraně a těch 500 metrů je diskutabilní. Někdo říká 500 metrů, někdo říká jeden a půl kilometru od zástavby.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dan Ramzer teď mluvil, to je starosta Frýdlantu. Další dotaz publika prosím.

osoba:
Moje jméno je Šrůta, já bych ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den. Já se omlouvám, musíte mluvit úplně zblízka na ten mikrofon děkuju.

osoba:
Moje jméno je Šrůta. Já bych se rád zeptal, zajímají mě výsledky jednání ministra životního prostředí Tomáše Chalupy ze dne 30. 5. tohoto roku v Polsku, to je první dotaz.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, pánové, kdo se toho ujme? Pane Příkazský, víte o tom něco? Pokud se nepletu, tak, když tam pan ministr životního prostředí Chalupa odjížděl, říkal na pořadu máme jiná témata jednání, ale budu rád, když toto téma, tedy téma výhrad Frýdlantského výběžku vůči těm elektrárnám zdvihnu, víte jak to dopadlo?

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Nevím, nebyl jsem o té jeho cestě informován, ale jak už to tady bylo řečeno, ten problém se řeší na různých úrovních až v Bruselu a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím, pán se ptal čistě na cestu pana ministra životního prostředí. Dobře.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Neznám výsledek jednání pana ministra.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Druhá otázka.

osoba:
Já se ještě vrátím k tomu, co jsem teďka se ptal, je velice zarážející, že ví a zároveň představitel města, který říkáte, že jednáte v této věci, vás nezajímá výsledek tohoto jednání a že se nezajímáte na ministerstvu, k jakým výsledkům došli, proč se o to nezajímáte?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dan Ramzer, starosta Frýdlantu.

osoba:
Abyste mi mohli konkrétně odpovědět.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Já vám odpovím naprosto konkrétně, protože pan ministr Chalupa, když tady byl na jednání zhruba před jeden a půl měsícem, tak říkal, že prostě pokud bude posun v jednání, které se může dotýkat Frýdlantského výběžku, že o tom budeme spraveni, že o tom budeme informováni. A my vůbec nevíme, jestli v Polsku na to došlo, nebo nedošlo. A pan ministr víceméně slíbil, že přes naše zástupce, to znamená přes poslance a přes pana senátora Sobotku, popřípadě pana evropského poslance, pana Kožušníka nám dá zprávu. Veškeré výstupy, které máme, které se týkaly, pardon, že to teďko vytáhnu, ale povodní a jiných otázek, tak ty zpětnou vazbu máme. Pokud by na tohle to jednání došlo, protože, pokud já mám dobrou zprávu, tak ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak důvěřujete panu ministrovi, že by vám to řekl?

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu:
Já si myslím, že pan ministr by to řekl, ale na programu byly úplně jiný záležitosti, které se týkaly konkrétně Ostravska.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě jeden dotaz prosím a pak vy.

osoba:
Já bych vás poprosil, já mám 4 dotazy, vzhledem k tomu, že nás tady občanů je velice málo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme to rozhodit, vy máte ještě jeden.

osoba:
Můžu pokračovat? V této souvislosti bylo řečeno EIA, tak mě zajímá já přečtu dotazy, a pak můžete na to reagovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Prosím, přečtěte mi jeden, děkuju.

osoba:
Kdy a kdo provede tuto mezinárodní studii. Kdy a kde budou uveřejněny její výsledky?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak děkuji pěkně za vaše dotazy, určitě se k tomu dalšímu ještě dostaneme. Studie EIA, studie dopadů na životní prostředí, v tomto případě mezinárodní nebo přeshraniční. Rostislav Beneš ze společnosti Wind Technology, která se kromě jiného zaobírá také vypracováváním těchto studií.

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Tak tato studie, tuto studii vypracovává zpravidla vždycky ten investor, to znamená ta polská strana prostřednictvím polského ministerstva životního prostředí jí toto polské ministerstvo životního prostředí mělo rozeslat na ty dotčené obce, to znamená asi Andělku, Frýdlant, měla by bejt k dispozici v češtině a z této dokumentace by se měli občané dozvědět, co se plánuje, jaký to bude mít rozsah a jaké studie jsou k tomu vypracovány. Já bych k tomu ještě jenom dodal, že pak vlastně je možnost, aby třeba česká strana objednala nějaký třeba oponentní posudek, požadovala, aby byly dodrženy české zákony, to znamená české hlukové limity, které jsou jedny z nejpřísnějších v Evropě, my máme v podstatě přísnější hlukové limity, než třeba v Německu, nevím, jak je na tom Polsko. Takže ten postup lze asi zvolit, ale spíš jako, když to tady poslouchám, tak jsem takovej pesimistickej, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč jste pesimistický?

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Tak ta polská strana, já si myslím, že to je politické rozhodnutí. Prostě polská strana, když se rozhodne tam něco postavit, ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že bude protlačeno silou?

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Silou. Splněj všechny limity, které jsou požadovány u nás ze zákona, to znamená, hlukové limity, nějaké další zákonné věci a pak jakoby není možnost, jak to zastavit. Je to prostě rozhodnutí polské strany, to je asi tak, jako kdybysme chtěli my, mně se tady taky nelíbí ta jejich tepelná elektrárna, kdybyste chtěli ji nechat zavřít. Já si myslím, že prostě to je nereálný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, omlouvám se za ten příměr, ale možná, že se budou Poláci v tuto chvíli chovat podobně jako se Češi chovají vůči například Rakušanům v Temelíně?

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Ano, je to nämlich to samý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Temelín je naše věc, bogatynská elektrárna je polská věc.

Rostislav BENEŠ, Wind Technology:
Tak v Rakousku se nelíbí náš Temelín a naše vláda jim to vysvětluje tak, jak jim to vysvětluje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Další dotaz, jo vy a potom tady vy, děkuju. Povídejte.

osoba:
Přeji dobrý večer. Jméno mé je Špunda.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den.

osoba:
Já jsem měl představu, že jsme se tu sešli proto, abychom řešili svůj problém. Už třičtvrtě hodině řešíme problém vztahů s Polskem, řešíme otázky, co má a nemá dělat naše ministerstvo životního prostředí. Já bych jenom strašně rychle řekl svůj problém. Jsem tady 20 let, mám rekreační objekt s pozemkem, chalupu na vzestupné části Albrechtického kopce, je to osada Mlýnici, vzestupná myslím ve směru od Liberce. Já jsem zjistil čistě náhodně při vycházce v lesíku na Filipce jsem objevil mapku, že bezprostředně vedle mého pozemku má být instalováno asi 10 těch elektráren. Na to jsem reagoval podpisem petičního protestního archu, napsal jsem podrobnou rozvahu svému starostovi z Nové Vsi, kam patříme jako osada Mlýnice, a nedostal jsem dosud žádnou odpověď. Moje otázka jediná teďka je ta, že bych se chtěl zeptat, kdy se bude komunikovat s lidmi z těch obcí konkrétně z těch prostorů, kde ti lidé žijí a kdy se jejich názor ano, či ne bude vůbec někde zohledňovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vám úplně rozumím, ale na druhou stranu beze sporu v Mlýnici probíhá zasedání zastupitelstva, kde starostu můžete potkat.

osoba:
V pořádku, ale zatím jsem na své aktivity neměl žádnou odpověď.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se moc omlouvám, to téma bylo také nastaveno, téma toho speciálu je, že Frýdlantský výběžek, a teď se to myslím potvrdilo, trápí to, co se chystá postavit na hranicích s Českou republikou. Mě by zajímalo, jestli naopak vás to trápí?

osoba:
Mě to trápí obecně všechno, ale trápí mě to, že se nekomunikuje s lidmi. Já bych se rád vyjádřil i k tomu výběžku Frýdlantskému, ale je mi poměrně vzdálen, protože já jsem téměř v Liberci jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak v tom případě vám bohužel nemůžu pomoct. Až se budeme zaobírat jinou částí České republiky, budeme to řešit dále.

osoba:
V pořádku, děkuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak mikrofon, prosím, máte i z druhé strany mikrofon, děkuju, povídejte.

osoba:
Jmenuju se Dočekal, jsem rodákem a občanem tohohle města.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobrý den.

osoba:
Dobrý den. Mě trápí a jako většina obyvatel v podstatě jiná věc, tento kraj byl kdysi průmyslový, velmi bohatý a velmi dobře postavený. Dneska jsme jednou z nejchudších částí republiky a většinu občanů netrápí to, co na polský straně budou budovat, možná, že je bude víc trápit to, pokrytecky se bavíme o Polsku, ale že se v tichosti připravuje areál na Andělce na naší straně a nikoliv na znehodnocené půdě, ale na krásné panenské půdě se bude stavět, totéž se bude rozšiřovat na Albrechťáku, to je v pořádku, to budeme vidět blíže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, co to znamená.

osoba:
Budou se dělat vrtule.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Co to znamená v tichosti?

osoba:
V tichosti, protože už se technicky připravujou přípojky nahoře, dejme tomu, od rozvaděče, posílení, aby ty vrtule mohly odvádět proud.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, ale bezesporu, protože jste rodák, tak jste viděl zápisy ze zastupitelstva ve Višňové, kde je to všechno napsáno?

osoba:
Jo, já jsem se to dozvěděl jako vlastník půdy, kde bude ten zesilovač nebo respektive ten proud. Ale jiná věc, Frýdlantsko trápí vysoká nezaměstnanost a velmi nízké platy. 95 % obyvatelstva nezajímá dneska polská strana a jejich vrtule. Když je bude něco zajímat, tak vrtule na naší straně možná někdy, ale o tom se už tady nebudeme bavit před vašimi, před vámi, ale to se zase spláchne. Chci říct jinou věc, Frýdlantsko bylo podraženo, příroda se podepsala loni na povodních a letos v tichosti kraj odepsal Frýdlant tím způsobem, že zrušil výstavbu rychlostní silnice do Frýdlantu, která měla zajistit průmyslu zásobování a plynulej odvoz, proto tady průmysl odešel, průmysl tu není a nebude. Takže Frýdlantsko nenahradí to, že vrtule támhle budou, to nesníží, ten turistickej ruch je tady tak minimální, že ty lidi pojedou stejně do Jizerek, stejně sem přijedou ty, co maj tenhle ten kraj rádi a bez ohledu na ty vrtule.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já bych to jenom doplnil, dlužno podotknout, to je pro posluchače, že ta výhrada, že ono panorama té větrné farmy zničí turistický ruch ve Frýdlantském výběžku se také jaksi objevuje u vašich volených zástupců jako argument. Vy tvrdíte, že daleko závažnější je, že není pořádná spojnice mezi jaksi Českou republikou a Frýdlantským výběžkem?

osoba:
18 tisíc obyvatel je odepsáno na Frýdlantsku a chci ještě říct jednu věc, Kalifornie, navštěvovaná země, běžte se tam podívat, jsou tam pásy větrných farem po 6, 7 tisících kusech vrtulí, nikomu to dneska nevadí, všichni si na to zvykli, naopak se na to ještě jezděj dívat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím tomu správně, že to je výhrada na kraj?

osoba:
Samozřejmě je to výhrada vůči kraji, kraj náš macešsky normálně v tichosti odepsal, ale o tom nikdo nehovořil, že se silnice už stavět nebude, že tím pádem firmy zde nemůžou zásobovat plynule v zimě a tak dále, konec, jsme odepsáni, děkuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Díky za váš dotaz. Vít Příkazský, náměstek libereckého hejtmana.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Pan, jméno jsem zapomněl, omlouvám se.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pan Dočekal.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Pan Dočekal, jak přišel na to, že se zastavil? Za prvé ta komunikace, o které mluví, asi se bavíme o té 13, je to tak, tak to je silnice I. třídy, ta není krajská. Kraj spravuje silnice II. a III. třídy a nevím o tom, že by ten projekt byl zastaven. Ta první etapa, na té se teďka pracuje a pokud vím, ta druhá etapa je v projektové přípravě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Omlouvám se, musíte do mikrofonu.

osoba:
V dubnu krajské zastupitelstvo toto normálně veřejně zveřejnilo, v tichosti, nevyšlo to v tisku sice, a bylo to jasně v rádiu opakováno, řečeno, a bez náhrady řekli bylo by neseriózní posouvat termín, nejsou peníze a nebude se realizovat. Jednoznačně řečeno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ještě jedna věta Víta Příkazského, prosím.

Vít PŘÍKAZSKÝ, náměstek hejtmana Libereckého kraje:
Já tvrdím, že ten druhý úsek je v projektové přípravě a že se na něj nezapomnělo. Samozřejmě museli jsme přehodnotit některé investice, protože samozřejmě, jak jistě všichni vědí, tak minulý rok postihl tuto oblast ničivé povodně v řádu přes 8 miliard, to znamená, že některé ty investiční akce se musely pozastavit nebo nějakým způsobem redeponovat tam, kde to bylo potřeba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, pane náměstku, pojďme prosím zůstat i pro tuto chvíli u řekněme tématu životaschopnosti samotného Frýdlantského výběžku. Přiblížila se osmnáctá hodina, to znamená, že se rozloučíme s posluchači Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Kromě jiného zůstáváme stále na webové adrese zpravy.rozhlas.cz, kde probíhá online přenos tohoto sedmého Speciálu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu tentokrát ze severočeského Frýdlantu. U mikrofonu je stále Martin Veselovský a vám, kteří se odpojujete, přeji hezký večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Speciál Martina Veselovského se koná na radnici ve Frýdlantu, náměstí T. G. Masaryka 37. Přímý přenos ve vysílání Radiožurnálu a ČRo Sever začíná v 17 hodin. Chcete-li se přijít ptát i vy, dostavte se, prosím, na místo konání nejpozději v 16.45 hodin. Videopřenos můžete sledovat na zpravy.rozhlas.cz.

autor: mav
Spustit audio