Spaso-preobraženský chrám z 12. století odhalil svou krásu – poté, co ho umyli vysokotlakým čističem

Restaurátoři architektonických památek mívají problém s tím, do jakého stavu cenný objekt vlastně vrátit. Podobný problém řešili vědci při opravě jednoho z nejstarších křesťanských chrámů v Rusku, konkrétně v Pereslavli Zalesském.

Je to nejstarší chrám v centrálním federálním okruhu. Starší najdete jen ve Pskově a Velikém Novgorodě. Náš Spaso-preobraženský chrám nechal postavit kníže Jurij Dolgorukij považovaný za zakladatele Moskvy, který zdejší knížectví zvané Rostovská země zdědil. A teď mě prosím omluvte, musím vypnout nebo zvednout ten telefon.“

Jediný z nejstarší pětice 

A to je příležitost, abych vám představil Jelenu Šaduncovou, vědeckou pracovnici Pěreslavsko-zalesského muzea, autorku mnoha vědeckých i vědecko-populárních publikací o architektuře zdejšího kraje, jehož města jsou perlami na tzv. Zlatém prstenci kolem Moskvy.

V mnoha letopisech se uvádí rok 6 660. To je podle našeho kalendáře rok 1152. Kníže Jurij Dolgorukij tehdy paralelně založil pět chrámů. V Pěreslavli, v Jurjevu Polském, v Suzdalu Kidekši a ve Vladimíru," vyjmenovává.

VDo současnosti přetrvaly pouze dva z nich – náš a v Kidekši. V tom kidekšském se ale v šestnáctém století částečně zřítily klenby i kupole, a chrám se proto – na rozdíl od našeho – nedochoval v úplně původním stavu,“ vysvětluje zaujatě.

Krása ukrytá za fasádou

Spaso-preobraženský chrám je jednoduchou a ve své prostotě nádherně čistou stavbou. Nezdobí ji žádné pestrobarevné věže ani šlehačkovité fasády. Snad pro tuto prvobytnou jednoduchost si chrámu dlouho nikdo moc nevšímal.

Chrám prošel zásadní rekonstrukcí na počátku patnáctého století a druhou až v polovině století devatenáctého. Té se ujal známý ruský architekt Vladimír Suslov, který se pokusil zachránit původní fresky z dvanáctého století.

Vymyslel pro to originální technologii – přenesl fresky na plátěné osnovy. Začaly ale chybět finanční prostředky a plátna s freskami proto načas uložili do beden tady v chrámu. Ty potom zmizely,“ dozvídám se.

Vrstvy smyté vapkou

Tento chrám jsme vždy znali jako bílý. A dlouho se neřadil k významným památkám. Dřívější historici architektury ho považovali za jeden z prvních a nepovedených pokusů o kamennou církevní architekturu,“ říká mi.

Čtěte také

A doplňuje překvapivé vyústění: „Ve skutečnosti je to úplně naopak. Ukázalo se to, když restaurátoři použili úplně novou technologii – chrám prostě umyli profesionálním vysokotlakým čističem. Tím odstranili všechny vrstvy nanesené v průběhu téměř tisíce let. A my jsme jako první spatřili chrám v jeho prvotní podobě,“ vypráví Jelena Šaduncová z Pereslavsko-zalesského muzea.

Domnívá se, že pravzorem této pětice prvních křesťanských kamenných svatyní v Rusku byl chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Jenomže po tolika přestavbách už nikdo neví, jak přesně vypadal.

autoři: Martin Dorazín ,
Spustit audio

Související