Místo ruiny zarostlé plevelem dnes stojí svatostánek ruského námořnictva: Mořský chrám

Mořský chrám opravovali spoustu let. Když jsem tu byl před třinácti lety, stály zde ruiny. Uvnitř byl vojenský sklad, kolem ohrada a prostranství zarostlé plevelem.

Čtěte také

Totěmské chrámy připomínají námořní koráby. Kde se vzaly v severoruském vnitrozemí?

Teď je tento chrám jako nový. Vystavěný z bílých cihel se zlatými prvky, s pozlaceným ostěním, nádhernou obrovskou modrou kopulí se zlatou korunou a pozlacenými kříži.

Na restaurování fresek a mozaik chrámu svatého Mikuláše, zvaného též Mořský chrám, se zpočátku podílel petrohradský malíř Andrej Sedov.

Andrej jako odborník na fresky nesouhlasil se záměry vedení a zakázku vzdal.

Říká, že šéfové, přestože měli k dispozici kolosální finanční prostředky, najali na práci umělce střední úrovně, kteří dali přednost líbivým pestrobarevným obrázkům před pečlivým restaurováním originálů.

Podvratní restaurátoři

Ty se i přes celkovou devastaci obrovského objektu zachovaly – díky lidem, kteří věděli, jak na to. V době bojovného ateismu je měli v podstatě zničit. Zamalovali je ale takovými barvami, které bylo možné později odstranit, aniž by došlo k poškození původní výzdoby.

Chrám byl vysvěcen na začátku minulého století. Zdroje se rozcházejí v datech o tom, kdo ho postavil a vyzdobil. Jisté je, že u slavnosti vysvěcení byl car Mikuláš II.

Čtěte také

Na střeše obrana, pod zemí úkryt. Chrám svatého Izáka pomohl zachránit Petrohrad před nacisty

Po revoluci se nepodařilo chrám dokončit. Chátral do 21. století, kdy se ho ujal tehdejší prezident Dmitrij Medveděv a postaral se o to, aby mu vrátil původní lesk. I když obnova vnitřní výzdoby, kupole a maleb se tak úplně nepovedla.

Svatomikulášský mořský chrám byl postavený v neobyzantském slohu podle vzoru slavného chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli, dnešním Istanbulu.

Mešita i synagoga

V jeho architektuře ale najdeme i prvky eklektické: románské, gotické nebo barokní v podobě věží, které odkazují k dílu hlavního autora ruského baroka, petrohradského stavitele italského původu Bartolomea Francesca Rastrelliho.

Chrám připomíná i mešitu a synagogu. Pozoruhodný byl tím, že se v něm mohli před vyplutím na moře pomodlit ke svým Bohům i příslušníci jiných konfesí než křesťanských.

A proto, že je to chrám mořský, musí být jako duchovní maják vidět hodně zdaleka. Hlavní kupole se zvedá až do výšky sedmdesáti metrů.