Na střeše obrana, pod zemí úkryt. Chrám svatého Izáka pomohl zachránit Petrohrad před nacisty

V Muzeu chrámu svatého Izáka vystavují i fotografie z doby obléhání

Metropoli severu za druhé světové války téměř tři roky obléhala vojska nacistického Německa. Významnou roli v obraně města sehrál i chrám svatého Izáka. O válečnou historii nejvyšší dominanty dnešního Petrohradu se zajímal zpravodaj Martin Dorazín.

Své nejpohnutější období zažil svatý Izák v době druhé světové války, kdy se stal útočištěm všech muzeí z celé leningradské oblasti, kterou obsadili Němci. Sem do chrámu byly z okolních carských sídelních měst převezeny jejich nejcennější exponáty. Mimo to celá tato obrovská církevní stavba plnila také důležitý bezpečnostní úkol v obraně Petrohradu.

Poslouchejte každou neděli od 9.05 Zápisník zahraničních zpravodajů na Radiožurnálu.

„Tady ukazujeme málo známou stránku historie chrámu. Za války totiž byl centrem protivzdušné obrany města. Němci o tom přirozeně nevěděli, jinak by ho bombardovali. Z terasy kolem kupole chrámu bylo bez překážek vidět celé okolí Leningradu. Proto tam obránci města umístili akustické lokátory, které dokázaly odhalit, odkud letí německá letadla,“ prozrazuje historik Sergej Nikolajevič Okuněv.

Chrám s maskováním

Se zástupcem ředitele Muzea chrámu svatého Izáka Iljou Děmidovem se vydáváme na zmiňovaný ochoz: „Když se teď kocháme nádherou chrámu, těžko si představíme, jak vypadal ve válečných letech. Petrohrad je jedním z prvních měst v Rusku, které bylo postaveno podle plánu. Žádný obytný dům nesměl být vyšší než Zimní palác, a ten je poměrně nízký. Výš totiž mohl být pouze Bůh, a proto se dominantou města stal Izákův chrám,“ vysvětluje.

Osud chrámu svatého Izáka je na vážkách. Známá památka se možná vrátí církvi

Interiér chrámu sv. Izáka v Petrohradu

Jedna z nejvýznamnějších památek ruského Petrohradu se možná vrátí církvi. Naznačil to prezident Vladimir Putin. Chrám svatého Izáka Dalmatského je ale na seznamu UNESCO, spravuje ho stát a bývalo v něm muzeum ateismu.

Jeho pozlacené kupole jsou vidět až z Petrodvorce vzdáleného něco málo přes třicet kilometrů. Tam tehdy stála německá vojska. „Na celou dobu blokády obránci pokryli kupole maskovacím nátěrem a okna zazdili cihlami. Kolem kupolí se vznášely vzducholodě, aby Němci nemohli chrám zaměřit,“ popisuje Ilja Děmidov. „Z paláců a muzeí v okolí Leningradu sem převezli vše cenné, co nestačili odvézt za Ural. Ve sklepeních chrámu žili zaměstnanci i ředitelé těchto muzeí, kteří se starali o svěřený majetek.“

Na střeše obrana, pod zemí úkryt

Muzea z celé oblasti ukryla nejcennější poklady svých sbírek před nacisty do podzemí petrohradského chrámu

Obcházíme společně s ředitelem muzea celou kupoli chrámu svatého Izáka. Z jedné strany je za hezkého počasí, které je tady ovšem velmi vzácné, vidět až Kronštadt a věže tamního mořského chrámu. Díváme se i na zamrzlou Něvu, na budovu petrohradské univerzity nebo ruské admirality… Výhled je odsud do všech stran opravdu nádherný.

Z kupole chrámu se vydáváme naopak dolů do podzemí, které skrývá veřejnosti málo známé prostory. Najdeme tu labyrint chodeb se skladišti a postranními kobkami, ve kterých žili pracovníci okupovaných muzeí. I jejich jména patří na tabuli cti obránců Leningradu.

Spustit audio
autoři: Martin Dorazín, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související