Chceme probudit Evropu, říká účastník protestní cyklojízdy srbských studentů

Zápisník Tomáše Havlína
Jarní počasí láká sednout na kolo a šlápnout do pedálů. Studenti ze Srbska to vzali z gruntu a vydali se na skoro 1500 kilometrů dlouhou cestu do Štrasburku. Během dvoutýdenní jízdy zavítali do pěti unijních zemí s cílem všude upozorňovat na neutěšenou situaci v jejich zemi. Ve Štrasburku se chtějí setkat s představiteli evropských institucí, mimo jiné Evropského soudu pro lidská práva, který se v poslední době Srbskem zabýval.
Tempo pelotonu při etapě z Bratislavy do Vídně je docela ostré, než ho začne zpomalovat silný vítr a slabý déšť.
„Studentské hnutí v Srbsku je podle mě ta nejpozitivnější, a po válce na Ukrajině taky druhá nejdůležitější věc, která se v Evropě momentálně děje,“ říká na odpočívadle před Vídní Vladimir, jeden ze starších členů pelotonu a jinak předseda advokátní komory v srbské Vojvodině.
„Je to hnutí za svobodu, opravdový boj proti korupci, za svobodná média i plno dalších věcí, které nescházejí jenom u nás v Srbsku. V mnoha zemích Evropy i dalších částech světa vidíme, jak posilují pravicová hnutí a objevují se silní vůdcové, kteří ignorují demokratické hodnoty.“
Pešačenie na kole
Studenti se chtějí ve Štrasburku setkat se zástupci Evropské unie. Podle Vladimira jde ale o víc: „Studenti a lidé v Srbsku chtějí, aby nás Evropa viděla jako rovnoprávné občany a nejenom jako zdroj nerostného bohatství. Naše demokracie je důležitá pro celou Evropu, protože bez stabilního Srbska nebude stabilní Balkán.“
Čím dál víc lidí v Srbsku si teď podle Vladimira všímá, že stát nefunguje. Protestní cyklojízdu jde přitom směle zařadit do tradice tzv. pešačenie, tedy v zemích bývalé Jugoslávie stále živých pochodů a poutí.
Jejich cílem není jen vytvořit utopický prostor, ve kterém se lze osvobodit od nectností kritizovaného režimu, ale taky splnit misijní účel a navštívit i ty nejmenší vesnice, ve kterých má stále největší slovo prorežimní televize. Mladí Srbové na kolech teď v podstatě exportují tuto tradici.
„Evropo, probuď se!“
„Šel jsem do toho s myšlenkou, že chceme probudit Evropu, rozšířit ten studentský plamen do zemí EU a taky informovat zdejší lidi o všem, co se za posledních pět až šest měsíců v Srbsku stalo. Probudit lidi v EU, navázat kontakty s evropskými studenty, to je to nejdůležitější,“ vysvětluje student Vysokého učení technického v Novém Sadu Vladimir.
Skepticky se naopak staví k šancím pohnout institucemi. Jeden z hlavních požadavků srbských studentů, aby se vyjasnila tragédie z loňského listopadu, kdy pod zříceným betonovým přístřeškem na nádraží v Novém Sadu zemřelo 16 lidí, vláda dosud nesplnila. A studentstvo, které od té doby blokuje univerzity po celé zemi a řádně se neučí, chce naopak vměstnat do starých kolejí.
„Jak běží čas, je čím dál větší tlak ze strany fakulty, abychom se vrátili do školních lavic. Ale přichází to shora, od státu. Ale já věřím, že se to nestane a že zůstaneme v blokádě, dokud nebudou splněny naše požadavky,“ uzavírá Vladimir, který – jak říká – šlape hlavně srdcem.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přes měsíc mlčení. Hlasování o evidenci turistů se blíží, resort odmítá zveřejnit dopady na soukromí
-
ŽIVĚ: ‚Voláme všechny Čechy!‘ Poslouchejte rekonstrukci vysílání rozhlasu z 5. května 1945
-
Země pod jaderným deštníkem, další možné cíle Ruska. Kreml by s odpovědí nečekal, shodují se experti
-
Ruští ‚tajní zajatci‘: Investigace, za kterou Viktorija Roščynová zaplatila životem