Snižování deficitu jako mantra v době krize? První v řadě je zkrocení inflace, míní poslanec Bernard

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS už přiznal, že schodek státního rozpočtu letos hlavně kvůli dopadům války na Ukrajině překročí 300 miliard korun. Vy odhadujete, že bude 330 miliard. Z čeho vycházíte?

Vzal jsem si počet uprchlíků a odhadl jsem, kolik jeden uprchlík stojí měsíčně státní kasu. Pak jsem do toho započítal opravdu přes palec náklady na zbrojní materiál a jiný materiál, který na Ukrajinu dáváme, a vyšlo mi zhruba 50 miliard korun. Když to bude 300 miliard, budu hodně potěšen. Ještě se ale musíme bavit o tom, že když se konstruoval rozpočet pro tento rok, projektoval se růst 3,1 %. To už dneska neplatí. Jestli dosáhneme jednoho procenta růstu HDP, budeme rádi. Samozřejmě to ale ovlivní deficit. Takže můj odhad je spíše těch 330. Ale budu rád, když bude pan ministr lepší.

Čtěte také

iROZHLAS

Schodek státního rozpočtu stoupl na 189 miliard korun. Loni v květnu byl ještě o 66 miliard vyšší

Ke konci května stoupl deficit rozpočtu na skoro 190 miliard korun. To ještě nejsme v polovině roku. Nehrozí, že i ten váš odhad je příliš optimistický?

Je to možné. Tady si na rovinu musíme říct, že jsme v těžké situaci. Taková situace byla snad na začátku 90. let. Problém s válkou, s inflací, se zastaveným růstem je enormní a z toho ďábelského trojúhelníku už nám chybí jenom vyšší nezaměstnanost. Chvála bohu, tu pořád máme na dobré úrovni. Jsme jedni z nejlepších v zemích EU. Prostě situace je těžká. Všichni si budeme muset utáhnout opasky. Nebudu posluchačům nalhávat, že nás čekají světlé zítřky.

Novelu letošního rozpočtu předloží ministr financí vládě v polovině července. Co všechno se oproti původnímu rozpočtu musí měnit?

Už jsme to tady říkali. Stojí nás něco uprchlíci. Stojí nás něco pomoc Ukrajině. Asi se pravděpodobně zhorší výhled růstu pro tento rok ze 3,1 na jedno procento. Všechny tyto vlivy by se tam měly zapracovat.

Faktem je, že přichází mnoho nečekaných výdajů. Například za osm a půl miliardy nakoupil stát poprvé v historii do státních rezerv zemní plyn. Bylo to podle vás nezbytné?

Určitě bylo. V těchto strategických komoditách jsem velkým zastáncem co největšího vlivu státu. Pokusil bych se koupit i zásobníky. Vím, že vláda na to má rozdílné názory. Já si myslím, že tyto strategické komodity bychom měli ovládat co nejvíce z hlediska státu. A to, že jsme i možná za dražší ceny dneska ten plyn nakoupili, to je dobře. Vůbec nevíme, co se bude dít. Doufám, že situace bude lepší, ale počítejme s tou horší variantou.

Opozice avizuje, že vládní novelu současného státního rozpočtu nepodpoří. Mimo jiné jí vadí úmysl vlády snížit platby za státní pojištěnce o 14 miliard korun. Vzhledem k pohodlné pětikoaliční většině ve sněmovně, vidíte to jako problém?

Čtěte také

iROZHLAS

Rozpočet, který probouzí paniku

Nevidím v tom problém. To se schválí. Pokud bude mít vláda relevantní data, doloží, proč se musí deficit zvýšit, tak opozice by k tomu neměla přistupovat jenom s pohledem: Já jsem opozice a z plezíru budu vždycky hlasovat proti. Měla by data vyhodnotit, jestli jsou správná. Myslím si, že ministerstvo financí je připravuje velmi dobře, budou fundovaná, a nevidím důvod, proč by se k tomu takto měli stavět.

Snížení plateb za státní pojištěnce?

Když si porovnáte roky 2019 a 2022, tak máme jednu položku státního rozpočtu, která se nám jako jedna jediná skoro zdvojnásobila, a to jsou výdaje do zdravotnictví. Je fakt, že bychom měli hledat nějakou podobu zdravotnictví i z hlediska ekonomiky. Velmi si vážím toho, jak jsme schopni zdravotnictví poskytovat. On je to skoro zázrak, že máme zdravotnictví na takové úrovni. Měli bychom se ale začít dívat i na tu ekonomiku. A tady si myslím, že vláda opravdu správně jde po těch položkách, které se nejvíc od roku 2019 navýšily. Takže je to pokus. Myslím si ale, že to zdravotnictví nepoloží. Jak avizoval ministr Stanjura i zástupci pojišťoven, rezervy zdravotních pojišťoven jsou dostatečné na to, aby to snížení vykryly.

Podaří se tedy schválit novelu zákona o státním rozpočtu do konce září, jak si přeje šéf státní kasy? Co myslíte?

Já myslím, že ano. Tyto technologické lhůty nejsou takové, aby se to nezvládlo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura počítá s vysokými schodky státního rozpočtu kolem 300 miliard korun přinejmenším v dalších třech letech. Kde je to před volbami slibované snižování zadlužení?

Čtěte také

iROZHLAS

Loňské zvýšené výdaje s covidem souvisely, kontrolní úřad se chce zviditelnit, odmítá kritiku Havlíček

No, počkejte, žijeme v nějakém reálném světě, vidíme, co se kolem nás děje. Jsme v hospodářské krizi a v hospodářské krizi nemůže být mantra státu snižování deficitu. Já jsem zastánce toho, že v hospodářské krizi stát pomáhá a samozřejmě navyšuje deficity. To nám snad nikdo nemůže vyčítat. A v době, kdy jde ekonomika dobře, tak by stát měl vytvářet rezervy.

Problém v ČR je, že i v době, kdy nám bylo dobře, kdy jsme prosperovali, kdy byl růst vysoký, mnohdy jsme dosahovali záporných deficitů. Sotva jsme lízali nulu, žádné rezervy jsme nevytvářeli. Prostě jsme si žili nad poměry. Řekněme si to na rovinu. Znovu opakuji, pokud si porovnáte rozpočty 2019 a 2022 a dáte všechny covidové náklady stranou, navýšili jsme si deficit z nuly na zhruba 400 miliard korun. A kde teď brát? V sociálním systému, v investicích? To by byla velká chyba. Takže mantra nemůže být dneska snižování deficitu. Jsme v hospodářské krizi.

Dobře, ale jak dlouho si můžeme dovolit prohlubovat zadlužení státu?

Musíme se v první řadě snažit utlumit inflaci. Nesmíme povolit v investicích. Nesmíme povolit v sociálním systému, abychom nevyvolali sociální neklid v této zemi. Věřím tomu, že na konci příštího roku se budeme blížit k normálním časům, že bychom se s inflací mohli dostávat na nějaká čtyři tři procenta. Teď to ale samozřejmě bude bolet. A znovu opakuji. Všichni se teď budeme muset uskrovnit. V této době je o to víc důležité starat se o nízkopříjmové skupiny obyvatel. Těm musíme vytrvale pomáhat.

Další témata rozhovoru: jmenování nových členů bankovní rady; další zvyšování úrokových sazeb; přístupová kritéria do eurozóny v době krize; manželství pro všechny jako politické téma. Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.