Smradlavé autobusy Hino místním vadí, návštěvníky Bangkoku ale přenesou do starých časů

Systém hromadné dopravy v thajském metropoli Bangkoku patří mezi nejlepší v celé Asii. Rychle přibývají nové linky metra i nadzemní rychlodráhy. Důležitou páteří dopravy jsou i lodě. Jeden dopravní prostředek ale Thajcům už dlouho vadí a popravdě řečeno vadil už jejich rodičům a možná i prarodičům. Přitom zlepšení je pořád v nedohlednu...

Před pěti lety thajská televize velkolepě oznamovala, že patnáctimiliónová metropole Krung-thep cizinci raději používají jméno Bangkok – konečně zlikviduje staré, smradlavé a neoblíbené japonské autobusy značky Hino. Někteří Thajci tvrdí, že tyhle stroje vozily ještě americké vojáky za zábavou do Pataji a vypadalo to, že trpělivost už došla i úředníkům na magistrátu.

„Je to příšerné, když za takovým autobusem jedete a ještě horší, když na ním stojíte dlouho na semaforech. Smrdí, jsou hlučné a to ani nemluvím o tom, jak špatně se do nich nastupuje a vystupuje,“ říká mi pan Tawaporn který taxikaří sedmadvacet let a se starými Hiny se na ulici potkává každý den.

Nepraktická plechová krabice

Tyhle červené japonské legendy mají nádech starých dobrých časů. Každý autobus se tak nějak podivně naklání na jednu, nebo na druhou stranu, podlahu má z poctivých fošen, okna bez výplní, ve městě cestovní rychlost maximálně dvacet kilometrů v hodině.

Čtěte také

Ale zase můžete sedět i tam úplně vpředu, hned vedle řidiče, na tvrdé lavici. Pokud tedy nepřistoupí mnich, těhotná žena, nebo policista – ti mají na tomhle protekčním místě přednost.

„Neplatí v nich žádné kupóny, slevy, platební karty, nebo lítačka. Deset bahtů na ruku  ať jedeš jednu stanici, nebo na konečnou. Všechny moje děti na těchto autobusech vyrostly,“ směje pan Samun. Říká, že do města jsou tyhle plechové krabice nepraktické, nevejdou se do úzkých ulic, brzdí dopravu a dieselové motory smrdí.

Pro vesnici požehnání

Ale na venkově prý odvedou práci jako nikdo jiný. „Mají vysoký podhled a velká kola, takže v době dešťů projedou i přes zatopené silnice nebo zablácené cesty, kde by se jiný autobus utopil. Na venkově je používá i armáda – a ví proč.“

Čtěte také

Japonská značka Hino pomáhala od padesátých let modernizovat asijský venkov a to doslova – od Japonska, až po Zadní Indii. Jednoduché mechanické části dodnes opraví i průměrný mechanik. V zemích jakými jsou Thajsko, Barma nebo Indonésie je pořád spousta náhradních dílů z vyřazených kusů a strategie dopravních podniků je všude stejná – dokud jezdí, bude sloužit.

„Když jedu s Hinem, musím hlídat, abych za jízdy nevypadla. Snad se dočkám, že nové tiché autobusy budou jezdit v celém Bangkoku, prý už to radnice plánuje, bude to nový projekt,“ těší se keňská manažerka Alice.

Nemá ale aktuální informace. Koronavirus vyprázdnil městskou pokladnu i v tak bohatém městě, jakým je Bangkok, takže nové elektrické autobusy zatím nedorazí. Smradlavé, ale spolehlivé Hino to za ně ještě nějakou dobu odkroutí...

autoři: David Jakš , | zdroj:
Spustit audio

Související