Situace kolem Setuzy, zaostřeno na zdravotnictví, nejlepší skokan Jakub Janda

Přehled příspěvků

Hana Hikelová: Stát znovu usiluje o získání vlivu v ústecké Setuze. Dozorčí rada České konsolidační agentury ale stále nerozhodla o převodu dluhů. V Duelu se na toto téma střetnou Vlastimil Tlustý z ODS a Miloslav Kala z ČSSD.

Situace v českém zdravotnictví zůstává vyostřená. V Týdnu v tahu se dozvíte, jak naše zdravotnictví hodnotí slovenský ekonom Peter Pažitný.

Jakub Janda skončil sedmý na Mistrovství světa v letech na lyžích. Jak se ale obecně projevuje to, že je v současné době nejlepším skokanem? Na to se zeptáme jeho manažerky Renaty Balašové.

Jan Pokorný se ve svém fejetonu pozastaví nad poruchami rychlovlaku Pendolino.

Takový je stručný souhrn témat druhého Týdne v tahu v tomto roce. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím provede Hana Hikelová.

Duel

Hana Hikelová: Dozorčí rada České konsolidační agentury měla ve čtvrtek rozhodnout o převodu dluhů potravinářské firmy Setuza u České konsolidační agentury na podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Za pohledávku ve výši 4,1 miliardy korun měla požadovat zhruba 465 milionů. Stát by tak chtěl znovu získat podíl v Setuze, a to právě prostřednictvím fondu, který spadá pod ministerstvo zemědělství. O vliv přišel stát loni v listopadu, kdy právě zmíněný fond musel více než 38 procent akcií prodat firmě Český olej, a to na základě smlouvy z roku 2002, u jejíhož vzniku stál tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas. Dozorčí rada České konsolidační agentury ale tento týden o převodu nerozhodla. Přerušila jednání až na 26.ledna. Našimi hosty jsou teď předseda dozorčí rady České konsolidační agentury, poslanec za ODS Vlastimil Tlustý, hezký den.

Host (Vlastimil Tlustý): Dobrý den.

Hana Hikelová: A člen dozorčí rady České konsolidační agentury, poslanec za ČSSD Miloslav Kala, kterého zdravím do brněnského studia Českého rozhlasu. I vám hezký den.

Host (Miloslav Kala): Dobrý den.

Hana Hikelová: Pane předsedo, dozorčí rada o převodu zmíněné pohledávky nakonec nerozhodla, přerušení projednávání navrhl poslanec za ČSSD Vlček, jaké byly důvody?

Host (Vlastimil Tlustý): Tak oni důvody vlastně žádné podrobně projednávány nebyly, pak kolega Vlček navrhl přerušení v samém úvodu jednání a velmi krátká diskuse, ve které byla vlastně úvodní slovo představenstva, potom jenom zrekapitulovala stav věcí a protože návrh na přerušení byl přijat, pokud si vzpomínám pěti pro a tři se zdrželi hlasování, tak vlastně meritorní diskuse včera o tomhle tématu neproběhla.

Hana Hikelová: Podle informací Radiožurnálu ale poslanec Vlček vzápětí dorazil na jednání organizačního výboru Poslanecké sněmovny a navrhl jako jeho člen, aby na schůzi Poslanecké sněmovny, která začne už 24.ledna byly zařazeny body odvolání členů dozorčí řady České konsolidační agentury a návrh na volbu nových členů dozorčí rady České konsolidační agentury. Tyto informace už si Radiožurnál ověřil přímo u organizačního výboru, věděl jste o tom, pane předsedo?

Host (Vlastimil Tlustý): Tak, v tu chvíli jsem to nevěděl, teď to vím, ona ta jednání na sebe bezprostředně navazovala, dozorčí rada Konsolidační agentury začala jednat v 11 hodin a organizační výbor začínal ve 13, takže když pan kolega Vlček odjížděl vlastně předčasně z dozorčí rady Konsolidační agentury a oznamoval, že jede na organizační výbor, netušil jsem, že tam jede proto, aby navrhl odvolání členů dozorčí rady.

Hana Hikelová: Pane poslanče, vy jste mi včera říkal, že hlavním důvodem pro přerušení jednání zejména pro vás bylo to, že podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nedodal dozorčí radě potřebné materiály, tedy hlavně potvrzení, že neexistuje žádný další závazek, podobný třeba té zmíněné smlouvě z roku 2002, bylo ale tím pravým důvodem to, že ČSSD chce prosadit na příští schůzi Sněmovny odvolání členů dozorčí rady České konsolidační agentury, vy jste měl tyto informace?

Host (Miloslav Kala): Ne, já jsem tyto informace neměl a nemám je ještě ani v tento okamžik, dozvídám se je od vás. Ale měli jsme schůzku před zahájením dozorčí rady, kde jsme velmi podrobně rozebírali ten předložený materiál, který předkládalo představenstvo a který se týkal jak Setuzy, tak potom těch dalších pohledávek za zemědělským sektorem a tam jsme konstatovali, že je třeba doplnit ten materiál.

Hana Hikelová: Pane předsedo, vraťme se k Setuze. Vy tento plán vlády na převod dluhů na PGRLF odmítáte a dokonce tvrdíte, že se nechcete nechat zavřít, což je citace z médií z minulého týdne, proč?

Host (Vlastimil Tlustý): Tak, já bych za prvé řekl posluchačům, že ta kauza není žádnou novinkou posledních týdnů, byť poslední týdny se stala všeobecně známou. Ta záležitost je řešena nejméně dva roky a za tu dobu prošla docela zajímavým vývojem a já mám názor celé ty dva roky v podstatě pořád stejný a uvedu ty hlavní důvody. Za prvé, já si nemyslím, že podpůrný garanční a rolnický fond je dobrý překupník pro takovéto pohledávky, nemyslím si to o žádné státní instituci a co moje paměť sahá, nepamatuji si, že by ČKA, specializovaná instituce právě na správu pohledávek, někdy nějaké jiné státní instituci předávala své pohledávky s tím, že mají být někam dále předprodány nebo s nimi dále nakládáno. Pokud má vláda a stát zájem takovéto nakládání provést, tak ČKA je k tomu určena a není žádný věcný důvod, aby se pro to hledal překupník. Druhý je ten, že PGRLF v minulosti ukázal, že je institucí spíše, jak bysme to řekli diplomaticky, podezřelou z podivných postupů, protože to, že se zjevila takzvaná tajná opční smlouva, na základě který stát ztratil vlastně svoje akcie, které v Setuze měl, to je naprosto evidentní chyba tehdejšího ministra zemědělství a právě i PGRLF a takovéto instituci zrovna v tuhle chvíli předávat další pohledávku, aby nakládala s dalšími akciemi, já prostě k tomu nemám důvěru a třetí důvod je úplně obecný. Já si myslím, že Sociální demokracie a současná vláda jasně ukazuje, že chce využít všech nástrojů k zasahování do soukromého sektoru, někdy to dělá proto, že chce pomáhat kamarádům a jinde naopak chce nepomáhat nekamarádům, ale oba tyhle postupy jsou nepřijatelné, protože takovéto zásahy státu dělané přes státní instituce jsou naprosto neobvyklé a když k tomu připočteme, že současný ministr Mládek se nijak netají tím, že to všechno dělá proto, aby Setuzu uvrhl do konkurzu, což je v zásadě ohrožení výroby, pracovních míst, stovek zaměstnanců, podniku, který je významný ve svém teritoriu a k tomu dodám, já si nepamatuju, že by v historii státních institucí někdy stát podnikal kroky, jejíž cílem je vyhlásit konkurz, tyhle 4 důvody jsou podle mého názoru naprosto jasným zdůvodněním, proč ten převod nepodporuji.

Hana Hikelová: Pane poslanče, vy jste teď slyšel 4 důvody předsedy dozorčí rady Vlastimila Tlustého, pro vás ani jeden z těch důvodů není tak zásadní, abyste stejně jako pan Tlustý nepodporoval ten převod na PGRLF nebo vy máte už dostatečnou důvěru v tento fond, že se nebude opakovat ta situace, kdy tento fond o podíl přijde.

Host (Miloslav Kala): Vy jste začala tím druhým bodem, že PGRLF je jakási podezřelá instituce podle pana předsedy dozorčí rady.

Hana Hikelová: Já jsem říkala, jestli v něj máte důvěru.

Host (Miloslav Kala): Co se, co se týče důvěry, tak tu plnou nemám, právě proto také jsme trvali v dozorčí radě na tom, že bude naplněno usnesení vlády v tom, že předloží PGRLF informaci, závazek, že neexistuje žádný závazek o tom, že by se s tou pohledávkou mělo nějakým způsobem naložit, to je první věc a druhá věc je tam omezení s nakládáním nad 50 milionů korun, které bude podléhat rozhodnutí vlády. Ale pokud začnu tím, tím prvním důvodem, tak tam si myslím, že pan předseda neříká celou pravdu. My jsme rozhodovali o tom, že pohledávky za zemědělskými subjekty musíme nějakým způsobem vyřešit a byly v zásadě dvě možnosti. Ta první byla prodat je na trhu, samozřejmě transparentně a tak, jak to Česká konsolidační agentura umí a k čemuž byla zřízena, ale tento postup by mohl znamenat určitou destabilizaci v zemědělství a v potravinářství. Proto také a souhlasím s tím, že je to stará záležitost, že to řešíme několik roků, jsme přistoupili k tomu, že jsme souhlasili s tím, že převedeme tyto pohledávky, které se týkají zemědělství a potravinářství na jinou státní instituci, která nezanikne koncem roku 2007, a ta bude v delším časovém horizontu tyto pohledávky řešit. A do tohoto balíku v té době padala i Setuza, kde vzhledem k těm podezřelým informacím, které byly, tak v podstatě ta byla tím důvodem, proč se celá ta transakce zbrzdila a doposud nerealizovala.

Hana Hikelová: Pane poslanče, vy jste mluvil o destabilizaci v zemědělství a potravinářství, naznačoval jste, že pokud by prodej byl tou standardní formou, veřejnou soutěží, tak by právě mohlo být destabilizováno zemědělství. Můžete to specifikovat, jaká rizika by tam byla?

Host (Miloslav Kala): Riziko spočívá v tom, že samozřejmě obchodníci s pohledávkami jsou obchodními firmami, které mají zájem získat zisk, a to v co nejkratší době, to znamená trvali by na tom, že ty firmy vyřeší tu svoji zadluženost v nějaké krátké době, což v tom zemědělským sektoru může být problém. Proto se vláda, a my jsme se k tomu přiklonili, domnívala, že bude lepší, aby tyto pohledávky byly ve státní instituci, která jejich vyřešení rozloží do delšího časového období.

Hana Hikelová: Kromě Setuzy se to týká jakých dalších pohledávek?

Host (Miloslav Kala): Je to asi necelých 200 dalších položek. Můžu je samozřejmě jmenovat, ale myslím, že je to zbytečné.

Host (Vlastimil Tlustý): Tak já k tomu, co říkal pan kolega Kala musím říct, že klíčové slovo v tom jeho povídání je slovo řešit. Co se rozumí, a to bych se skoro jeho zeptal, co se rozumí slovem řešit v těchto případech uvnitř PGRLF, protože pokud pan ministr Mládek pod slovem řešit říká, že chce vyhlásit konkurz, no tak to je v naprostém rozporu s tím, co teďko říkal pan kolega Kala, on mluví o stabilizaci, ale konkurz je nejenom destabilizace, to je v podstatě likvidace firmy, takže. .

Hana Hikelová: Já vám, pane předsedo, musím skočit do řeči, protože i pan Mládek říkal, že je to ta poslední možnost, pokud nedojde k dohodě se společností Český olej právě na kapitalizaci té pohledávky a na získání akcií.

Host (Vlastimil Tlustý): Já nechci panu kolegovi Kalovi napovídat, ale pokud by mu šlo opravdu o destabilizaci, tak musí požádat pana ministra Mládka, aby se zavázal, že konkurz nevyhlásí, protože to je nejenom destabilizace, ale likvidace a pokud říká, že poslední varianta, ale tím také říká, že stále platná varianta a k tomu slovu řešit zpátky. Pokud totiž PGRLF nakonec ty pohledávky prodá, což je velmi pravděpodobné, no tak ten převod je samoúčelný a přesně to naplňuje podstatu toho mého slova. PGRLF je v roli překupníka, který má přemostit nějaké období, ale k tomu není vůbec žádný důvod, protože čeká a sice formálně má zaniknout, ale bude své nevyřešená aktiva samozřejmě převádět na ministerstvo financí nebo na podobné instituce a není žádný důvod takového překupníka z tohohle důvodu hledat.

Hana Hikelová: Pane poslanče, budete žádat nějaké záruky, že skutečně pokud by k tomu převodu došlo, tak že nebude uvalen konkurz na Setuzu?

Host (Miloslav Kala): No, já si myslím, že to by pan předseda dozorčí rady vyrazil vládě prakticky jediný trumf z ruky, který, který dnes má. Konkurz je poslední variantou, která by mohla nastat, samozřejmě ta představa je poměrně obtížně realizovatelná, protože si musíme uvědomit, že skutečně se jedná o velkou výrobu a o zaměstnávání více než tisíce lidí a dalších a dalších návazných záležitostí. Ale na druhou stranu je potřeba se uvědomit, že tady podnikatelé se dopustili vůči státu určitého postupu, který nebyl korektní, na straně státu bohužel buď ti lidé byli málo prozíraví, anebo možná i spolupracovali, to já nechci předjímat, to šetří policie, ale na straně těch podnikatelů podle mého názoru se odehrálo něco, co nebylo korektní a pan ministr Mládek říká jednoznačně, chceme dohodu se současnými akcionáři, a to takovou, aby svůj podíl prodali státu zpět a tím se vrátila ta situace do toho původního stavu, druhá varianta je kapitalizace té pohledávky, o které tady hovoříme a která původně byla zpochybňována, dnes existuje alespoň prvoinstanční rozhodnutí soudu a potom je třetí varianta, určitý nátlak na ty podnikatel, že jejich akcionářských práv je možné je v podstatě zbavit, a to legální cestou, protože ta pohledávka je podstatně vyšší, než je základní jmění společnosti Setuza.

Hana Hikelová: Pane poslanče, možná doplňující otázka, proč se vláda tedy nejprve s firmou Český olej nedohodne, že to bude realizovatelné a pak teprve nežádá o převod té pohledávky, proč ten postup je opačný, protože víme, že ta jednání s Českým olejem jsou velmi složitá a jak tvrdil sám ministr zemědělství, jsou teprve v začátcích.

Host (Miloslav Kala): Já ale nemohu souhlasit s tím, že nejprve nedohodne, vláda se snaží dohodnout, já tady mám celou řadu veřejných vystoupení z novin a z televizí, kde se říká, že se o té dohodě jedná, že ta jednání jsou v počátcích, jak říkáte a že zatím je velmi obtížné předjímat, jakým způsobem se budou vyvíjet, a proto také ta realizace toho přesunu té pohledávky z jedné státní instituce na druhou v podstatě naznačuje tu pevnější pozici vlády v tom vyjednávání.

Host (Vlastimil Tlustý): Mohl bych, paní redaktorko, položit dotěrnou otázku? Můžete mi někdo říct, o co jde? Já totiž když poslouchám pana kolegu a představuji si, jak to poslouchá moje maminka, tak myslím, že už doma vyskakuje, protože není z toho vůbec jasné, o co vám jde, pane kolego? Vy jste tady řekl, že konkurz na Setuzu je trumfem v rukách vlády, tak to já teda vyjadřuju hluboký děs z toho, co říkáte, protože ze zaměstnanců Setuzy se stávají rukojmí, mají být vyděšeni nejenom oni, ale i vlastníci, ale ve jménu čeho? Proto se ptám, o co jde? Proč se to všechno dělá a vy jste použil slova podnikatelé se dopustili nekorektního postupu, můžu se zeptat jakého? V čem naštvali vlastníci Setuzu sociální demokraty a stát, mohli bychom se to dozvědět, aby bylo jasné, o co jde?

Host (Miloslav Kala): Tak, na to je velmi jednoduchá odpověď. K té první otázce jde o to, aby se vyřešily vztahy podniku se státem a aby podnik, který je velmi významným a strategickým podnikem v rámci potravinářství a nejenom potravinářství, tak aby se jeho situace stabilizovala.

Host (Vlastimil Tlustý): Ale ten podnik nemá problémy, ten podnik má problémy se státem, pane kolego.

Host (Miloslav Kala): Tak, tak má problémy se státem právě proto, že, ale dostáváme se poměrně hluboko do toho problému, nevím, jestli to vaši maminku bude zajímat.

Host (Vlastimil Tlustý): Ne, ona by chtěla vědět, o co jde.

Host (Miloslav Kala): Jde o to, že v tom roce 2002, kdy se uzavírala ta první smlouva, tak podnikatelé v podstatě touto smlouvou si zablokovali ten podíl státu tak, aby se s ním nemohlo nakládat ve prospěch nějakého jejich konkurenta. To byl jejich jednoznačný záměr, proto také

Host (Vlastimil Tlustý): No a to je něco špatného, že to chtěli a udělali?

Host (Miloslav Kala): No, já neříkám, že to je špatné, ale potom se to vyvinulo v to, že v podstatě velmi výhodně získali státní podíl a získali tuhletu firmu na úkor státu.

Hana Hikelová: Ale přece, pane poslanče, na tom, že tato firma dala tyto akcie, měl podíl i tehdejší ministr zemědělství a tehdejší šéf právě toho zmíněného podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, protože ty s tím souhlasili.

Host (Miloslav Kala): Ano, to jsem řekl už na začátku, že to byla chyba a myslím, že i pan premiér Paroubek se k osobě bývalého ministra zemědělství vyjádřil jednoznačně v této věci.

Host (Vlastimil Tlustý): No, na tomhle příběhu přeci je jediný závěr, relevantní, policie, případně vedení Sociální demokracie má zkoumat státní úředníky, včetně bývalého ministra a má se ptát, proč levně prodali státní podíl soukromým podnikatelům. Divit se tomu, že soukromí podnikatelé levně koupili, to je úplně zbytečné, když jim to někdo umožnil, tak prostě koupili a dneska jim vyhrožovat konkurzem a tlačit je do nějakého harakiri jenom proto, že něco výhodně koupili, to je naprostý nesmysl, oni nejsou viníci. Viníky jsou ty státní úředníci, že jim to prodali.

Hana Hikelová: Já jen řeknu, že tam trestní oznámení už je podáno a policie v této věci šetří.

Host (Vlastimil Tlustý): No ale já zopakuju pro maminku, vyhrožovat podniku konkurzem a zavřením za to, že jeho vlastníci levně od státu koupili, je naprostý nesmysl. Je potřeba vyšetřovat ty, kteří to levně prodali.

Host (Miloslav Kala): To, kdo bude viníkem, to nepochybně to vyšetřování ukáže.

Hana Hikelová: Já se vrátím k tomu převodu, o tomto převodu rozhodla vláda a dozorčí rada České konsolidační agentury sice může mít námitky, ale k tomu převodu stejně i pokud budou námitky, by mělo dojít. Jde vám tedy, pane Tlustý, o to, aby tyto námitky zazněly, anebo je nějaká možnost, jak může dozorčí rada tento převod skutečně zablokovat?

Host (Vlastimil Tlustý): Podívejte, já jsem předseda dozorčí rady a dozorčí rada je dohledový orgán, který má bdít nad zákonností, smysluplnosti a také nad nízkými ztrátami, které jsou realizovány v ČKA. Naplnění tohoto smyslu mě vede k jednoduchému závěru, a ten už jsem řekl. Převod na PGRLF nedává žádný smysl, není pro něj žádný důvod, PGRLF je špatný překupník ...

Hana Hikelová: Ale zablokovat ho nemůžete.

Host (Vlastimil Tlustý): Můžu ovšem říkat a také to říkám, že to nepodporuji, že se mi to nezdá správné řešení, navíc to předchozí, co jsme si právě říkali, ono ani není jasné, proč se to všechno odehrává, já se v tom dál nevyznám a maminka by se dál ptala, o jde sociálním demokratům. Já prostě tohle podpořit nemůžu, jestli to vláda udělá nějak jinak, možná že to udělá, moje role je dohlížet na standardnost postupů v ČKA a tohle standardní není, a proto nejsem pro. Jestli se pod to podepíší jiní členové dozorčí rady, jestli to udělá představenstvo proti zamítavému stanovisku dozorčí rady, jestli to nakonec ministr financí a ministr zemědělství udělají jinak proti konsolidační agentuře, to všechno jsou otázky na mě. Moje stanovisko je, a z toho dosavadního, co jsme si řekli, naprosto odůvodněné, já tento převod nepodporuji, nedává smysl, je podezřelý, nestandardní.

Hana Hikelová: Pane poslanče Kalo, vy proti převodu v podstatě nic nenamítáte, pouze chcete doplnit ty podklady z fondu, proč je pro vás přínosné, aby stát znovu získal podíl v ústecké Setuze a má to být stav trvalý nebo by to byla přechodná záležitost, kdy stát potom tento podíl stejně zprivatizuje a předprodá někomu dalšímu?

Host (Miloslav Kala): Tak, to už je otázka na někoho jiného. Jaký bude budoucí osud Setuzy a vůbec celého tohoto sektoru, já se domnívám, že je možné, aby stát si držel ty svoje ruce na tomto podnikání, stejně tak je možné, aby proběhla privatizace za standardních podmínek, to podtrhuji, a to je prakticky ten jediný rozdíl, v čem se lišíme s panem předsedou Tlustým.

Host (Vlastimil Tlustý): No tak, v tom se nelišíme, já jsem se zrovna zase chtěl zeptat, jak můžete říkat, že stát získá podíl v Setuze, stát přeci má pohledávku vůči tomuto podniku, ta pohledávka je ve státní instituci ČKA, to jestli se převede z ČLA do PGRLF, na tomto faktu nic nezmění, jestli chcete kapitalizovat pohledávku, tak ji můžete kapitalizovat v ČKA a jednání o tom mohou okamžitě začít, to je úplně zbytečné se soustřeďovat na převod do PGRFL, jestli jde o to, přeměnit pohledávku na akciový podíl, to může samozřejmě provést ČKA a může následně vláda řídit ČKA ve smyslu, zda prodávat, neprodávat, spravovat, komu prodat a tak dál, tak jak to dělá standardně předtím ve všech ostatních případech. Já bych teďko se na vás obrátil, pane kolego, já prostě neshledávám důvod, proč má být PGRLF překupníkem. Není pro to žádný důvod.

Host (Miloslav Kala): No snad jedině ten čas zániku České konsolidační agentury.

Host (Vlastimil Tlustý): Ten je ovšem až na konci tohoto roku, jinými slovy, je rok času na to se tomu věnovat...

Hana Hikelová: Vy myslíte, že ta jednání s Českým olejem můžou trvat déle než rok?

Host (Miloslav Kala): To já nechci předjímat, to já skutečně nevím, nejsem účastníkem těch jednání.

Hana Hikelová: Říkají naši dnešní hosté, předseda dozorčí rady České konsolidační agentury, poslanec za ODS Vlastimil Tlustý a člen dozorčí rady, poslanec za ČSSD Miloslav Kala. Pánové, já vám děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Vlastimil Tlustý): Na shledanou.

Host (Miloslav Kala): Na shledanou.

Hana Hikelová: A za chvíli v něm budeme mluvit o zdravotnictví, a to se slovenským ekonomem Peterem Pažitným. Manažerky Jakuba Jandy Renaty Balašové se pak budeme ptát nejen na Mistrovství světa v letech na lyžích a nenechte si ujít ani fejeton Jana Pokorného. Příjemný poslech vám přeje Hana Hikelová.

Jak řeší problémy ve zdravotnictví na Slovensku

Hana Hikelová: I tento týden se hodně mluvilo o problémech zdravotnictví. Ministr David Rath předal hejtmanům nejnovější verzi návrhu zákona o neziskových nemocnicích. Kraje mu mají dodat připomínky ke sporné předloze do 10 dnů. Všeobecná zdravotní pojišťovna dostala od státu tři miliardy. Jak doplňuje redaktor Dušan Valenta, zkrátí se tak o 10 až 12 dnů zpoždění v platbách lékařům a nemocnicím.

Dušan Valenta: Na finanční injekci pro VZP se dohodli premiér Jiří Paroubek s ministry financí Bohuslavem Sobotkou a zdravotnictví Davidem Rathem.

Host (David Rath): Dohodli jsme se, že pan ministr financí tuto částku uvolní bez nějaké nové žádosti Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Dušan Valenta: Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková ale tvrdí, že se peníze k lékařům dostanou až při pravidelném vyúčtování. To se dělá na konci každého měsíce. Otázku dluhu proto vnímá jinak než ministr.

Host (Jiřina Musílková): Právní rada rozhodla, že požádáme poté, co ministerstvo zdravotnictví zaručí, že tato platba předsunutá nebude zahrnuta do příjmu prvního pololetí, čili standardním procesem.

Dušan Valenta: Právě opětovné prodloužení plateb naštvalo lékaře. Řada z nich teď zvažuje stávku, protože peníze VZP dostávají s takřka padesátidenním zpožděním. Tohle jsou zkušenosti dětského lékaře z Nové Paky Pavla Neugebauera.

Host (Pavel Neugebauer): Ty sliby se neplní, nám nic jiného nezbývá, než říct pozor, není pravda, co se tady říkalo. Není pravda, že se ten systém zlepší, zatím se jenom horší.

Dušan Valenta: Místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek je ještě razantnější a chce stejně jako vloni na podzim, vyjít do ulic.

Host (Jan Jelínek): V této chvíli v republice nemá vlastně žádné zdravotnické zařízení plně funkční platnou smlouvu, protože ty smlouvy s pojišťovnami ují také cenové dodatky a my nevíme, podle jakých pravidel, za kolik a za jakých podmínek pracujeme.

Dušan Valenta: Nejasný je postoj lékárníků. Připravují stávku kvůli snížení marží. Zároveň ale s ministerstvem vyjednávají.

Hana Hikelová: Zaznamenal reportér Dušan Valenta. Do Bratislavy teď zdravím slovenského ekonoma Petera Pažitného. Hezký den.

Host (Peter Pažitný): Dobrý den.

Hana Hikelová: Připomenu jenom, že je to ekonom, který se podílel na přípravě slovenské reformy zdravotnictví. Pane Pažitný, než se dostaneme k problémům českého zdravotnictví, můžete stručně připomenout, na čem je založená reforma na Slovensku, nutno podotknout, že tam bylo zdravotnictví v podstatně horší situaci než u nás.

Host (Peter Pažitný): Samozřejmě. Velmi stručně. Reforma zdravotnictví je založená na třech pilířích. Tím prvním je zodpovědnost pacienta, tím druhým je zodpovědnost zdravotní pojišťovny a třetí je zodpovědnost poskytovatele. Důležitou úlohou je, že ministerstvo zdravotnictví vlastně ustupuje z pozic přímého ovlivňovatele dění v nemocnicích i zdravotních pojišťovnách a stává se takzvaným efektivním regulátorem zdravotního trhu.

Hana Hikelová: Čeští experti vypočítávali rozsah péče, kterou v České republice dostáváme za své pojištění a výši spoluúčasti pacientů, v Česku je to jenom 10 procent. Jde vůbec stabilizovat situaci ve zdravotnictví bez navýšení spoluúčasti pro pacienty?

Host (Peter Pažitný): My jsme dělali taky nějaké propočty, takže vychází nám to, že Slovensko má kolem 19 procent spoluúčast, Češi mají skutečně velmi nízkou, jen kolem 8 procent, a co je zajímavé, všechny okolní země, tedy buď V 4, anebo takzvané EU 8, průměr těchto zemí se pohybuje kolem 23 procent spoluúčasti na celkových nákladech, takže nejen v kontextu v porovnání s Evropskou unií, ale i v porovnání se zeměmi s podobnou ekonomickou výkonností má český systém velmi nízkou míru spoluúčasti. Samozřejmě to vede k tomu, že takovýto systém, který je takzvaně bezplatný, je velmi často zneužívaný a velmi často vede k neefektivnostem v zdravotnictví.

Hana Hikelová: Z vašeho pohledu tedy neexistuje cesta pro stabilizaci, zejména finanční situace, bez právě navýšení spoluúčasti.

Host (Peter Pažitný): Vždyť já jsem to přirovnal k tomu, že bezplatné zdravotnictví, to jsou jako švédské stoly. Jak se chováme u švédských stolů? Chováme se nezodpovědně, to znamená, ochutnáváme i věci, které nám možná nechutná, jíme víc, než bychom měli, stravujeme se možná nezdravě, děláme to jen proto, že to je zadarmo. To znamená, když je něco zadarmo, tak si toho nevážíme a jakákoliv stabilizace českého zdravotnictví, která nepočítá se zavedením poplatků, bude neúspěšná.

Hana Hikelová: Na Slovensku se zprivatizovaly zdravotní pojišťovny, tři z pěti jsou soukromé, další nová je také privátní a ty státní mají formu akciových společností, alespoň podle toho, co jsem se dočetla vzrostla tak jejich odpovědnost za vlastní hospodaření. Jak se to dotklo poskytování péče a hlavně provozu nemocnice nebo privátních ambulancí? Omezily pojišťovny platby a rušily nebo ruší smlouvy se zdravotnickými zařízeními?

Host (Peter Pažitný): Přesně tak, máte pravdu. Dochází k takzvaným tvrdým rozpočtovým omezením, zdravotní pojišťovny všechny jsou akciovými společnostmi, mají velmi jasné pravidla pro hospodaření a nemohou se zadlužovat. Zároveň je velmi důležité, že drží velmi silnou finanční disciplínu, to znamená, že například Společná zdravotní pojišťovna neplatila poskytovatelům víc než 30 dní a jakmile se toto stalo, tak úřad pro dohled, který je regulátorem tohoto trhu, to znamená vydává povolení a drží dohled, čili ne ministerstvo, ale nezávislý úřad vlastně drží dohled nad pojišťovnami, okamžitě přinutil tuto pojišťovnu vypracovat ozdravný plán a pojišťovna musela jako jedno z řešení navýšit základní jmění, aby vlastně se finančně stabilizovala. Toto samozřejmě dává velkou finanční stabilitu tomu systému a je velmi důležité, že v slovenském systému existují nyní prvky, na základě kterých si zdravotní pojišťovny mohou dělat svoji nákupní strategii a vybrat si ty poskytovatele, s kterými chtějí oni uzavírat kontrakty a přitom nemají nějaké velké omezení, co se týká cen, jediné omezení je takzvaná maximální cena.

Hana Hikelová: A došlo na Slovensku k uzavření některých nemocnic po těchto opatřeních?

Host (Peter Pažitný): Ano. Ano a je to nevyhnutelné. To znamená to, že některé nemocnice nemají kontrakty nebo to, že některé nemocnice se nyní ocitly ať už tak, že byly uzavřená jejich činnost, například nemocnice Želiezovce, anebo byly tu, anebo začaly se od ledna někteří velitelé domáhat svých pohledávek formou exekucí, je úplně normální součástí tržního mechanismu a ten tržní mechanismus skutečně musí začat působit. To znamená na Slovensku je přebytek, ale v Čechách je přebytek postelí, přebytek nemocnic a musí nastat takzvané tržní čištění, to znamená, mají přežít jen ti, kteří jsou efektivní a kteří jsou kvalitní. Samozřejmě to se nedá dělat tak, že ministerstvo řekne, že tato nemocnice přežije, tato nemocnice nepřežije. My jsme všechny nemocnice dali na stejnou úroveň a potom ony musí dokázat, na základě kontraktů s pojišťovnami, která z těch nemocnic je životaschopná, která není a ty, které jsou méně v podstatě budou vytlačené a zkrachují.

Hana Hikelová: ČSSD chce s pomocí zákona zřídit u nás síť veřejných nemocnic, které by měly tvořit základ českého zdravotnictví, zhruba stovka z dvou set nemocnic by se podle tohoto zákona měla změnit na neziskové, automaticky by měly dostávat peníze ze zdravotního pojištění, no a ta zbývající zařízení by na úhrady od zdravotních pojišťoven nemusely mít nárok a pacienti by si v nich museli péči hradit přímo. Slovensko tedy tu situaci řeší úplně jinak tím, že postavilo nemocnice na stejnou úroveň. Co říkáte tomu nápadu vytvořit síť veřejných nemocnic?

Host (Peter Pažitný): Víte, já mám za takovýchto řešení strach a takováto řešení mají dvě chyby. Za prvé forma neziskové nemocnice je velmi špatná. Nemocnice mají být akciové společnosti. Akciová společnost je silná kapitálová společnost, která má svoje aktiva, má svoje pasiva, má svoje představenstvo, dozorčí radu, má svoje vlastníky, ať už soukromé nebo státní. I u nás totiž ty nemocnice budou akciové společnosti, ale státní, ano, to znamená, že stát bude vlastníkem. Jedná se tu o právní formu. Akciová společnost je o mnoho lepší a stabilnější, právní forma jako je nezisková organizace, která vlastně vůbec nemají vypracované podrobné podmínky fungování a jejich fungování je velmi nejasné a labilní. Druhý problém je, jak se bude určovat, která nemocnice ano a která ne. To nemůže říci nějaký úředník od zeleného stolu na ministerstvu, že tato nemocnice ano a tato nemocnice ne. Tam budou obrovské problémy s tím výběrem, to je jen prostor na to, aby opět byla nějaká korupce, prostor opět na to, aby byly nějaké netransparentní rozhodnutí samozřejmě na politické úrovni. Tady se má dát jednoznačná, stejná startovací čára všem poskytovatelům a ti mají, na základě tržních principů bojovat o kontrakty s pojišťovnami, tak jako je to u nás na Slovensku.

Hana Hikelová: Obrovský problém českého zdravotnictví je také stále prudce narůstající spotřeba léků, krokem ministerstva zdravotnictví v součásti s ministerstvem financí bylo to, že se snížily marže lékárnám o tři procentní body. Jak je to na Slovensku?

Host (Peter Pažitný): Na Slovensku máme takový systém, že je regulovaná jen maximální výše marže. To znamená, že je řečené, že distributoři tu mají maximálně 11 a lékárny maximálně 21. Čili maximálně je to myslím 32, samozřejmě ty marže jsou nižší, ano? Ale my jsme změnili celý koncept lékové politiky na Slovensku, to znamená je to velmi transparentní, Slovensko bylo velmi chválené i mezinárodními institucemi právě za to, že zavedlo velmi jasný, transparentní systém lékové politiky kategorizace, kde vlastně se léky a ti jednotliví výrobci bijí, přes internet vidí vlastně i nabídky ostatních a velmi jasně a transparentně umí reagovat na jednotlivé ceny a na Slovensku vlastně za rok 2004 došlo až k devítiprocentnímu poklesu nákladů na léky jen díky tomu, že jsme sem pustili trh, konkurenci a velmi jasné a transparentní podmínky. To, že někdo sníží marže, to je jen takový jakože krok velmi maličký a v podstatě to není žádné systémové řešení.

Hana Hikelová: Máte už údaje i o tom, jak ovlivnilo spotřebu léků na Slovensku to, že se platí za recepty?

Host (Peter Pažitný): Platí se za recepty 20 korun, ale je třeba si uvědomit, že 95 procent návštěvy u lékaře v podstatě končí předepsáním léku. Tím pádem samotné i snížení počtu návštěv, tím, že jsme zavedli 20 a 50 korun, to znamená, lidi nezneužívají systém, mělo vliv na to, spolu s tím dvacetikorunovým poplatkem, že i ve spolupráci s tou lékovou politikou, víte, to není, že je jen jedno opatření, ano? Tam se udělal obrovský balík asi 7 nebo 8 opatření v té lékové politice, který vlastně umožnil to, že celkem došlo k významnému poklesu výdajů na léky, je to přesně víc než dvě miliardy korun za jeden rok.

Hana Hikelová: Říká slovenský ekonom Peter Pažitný. Já vám děkuji za váš čas a těším se opět někdy na slyšenou.

Host (Peter Pažitný): Děkuji pěkně, na slyšenou.

Skvělá sezona Jakuba Jandy

Hana Hikelová: Jakub Janda zažívá skvělou sezonu. Přestože dnes skončil na Mistrovství světa v letech na lyžích na 7. místě, je podle výsledků aktuálně asi nejlepší skokan na lyžích na světě. S Finem Jane Ahonenem se podělil o prvenství na Turnaji čtyř můstků a vede před ním seriál Světového poháru. Co mu to přináší i bere, o tom si budeme povídat s jeho manažerkou Renatou Balašovou. Hezké odpoledne.

Host (Renata Balašová): Dobrý den.

Hana Hikelová: O kolik se teď, když Jakub Janda vyhrál Turné čtyř můstků, zvedl zájem možných sponzorů o Jakuba Jandu? Teď asi zažíváte zlaté časy?

Host (Renata Balašová): Zlaté časy, já bych řekla spíš, že je nadnesený výraz. Spíše zažíváme mnoho jednání, která jsou často velice zdlouhavá a pokud bychom například chtěli smlouvy podepisovat rychle, tak by to asi šlo v tuhle chvíli určitě mnohem snadněji než před Vánoci nebo před těmi výsledky z Turnaje čtyř můstků. My jsme se ovšem dali takovou cestou spíš kvality a prestiže spojení s určitou značkou nebo společností a tím pádem samozřejmě ta jednání jsou delší, takže je lepší v případě asi úspěchu se neukvapit a veškeré nabídky pečlivě zvažovat. A k tomu jsme vlastně i vystavili v tuhle chvíli Jandysteam, což už asi proběhla i médii.

Hana Hikelová: Zájem sponzorů je asi tou příjemnější stránkou úspěchu Jakuba Jandy, jak se ale vyrovnává s tlakem, který musí pociťovat teď v podstatě na každém kroku?

Host (Renata Balašová): To je velice dobrá otázka. Jakub, jak všichni víte, je velice introvertní a spíše skromný člověk, což někdy bývalo vnímáno jako třeba neochota nebo nezájem komunikovat s médii a veřejností. Jakub je ovšem otevřený jakékoliv komunikaci a kdyby to šlo, tak je jasné, že by rád odpověděl všechny otázky v kteroukoliv denní i noční dobu. Bohužel však skok na lyžích je tak náročná disciplína na koncentraci a i psychiku, že je nutné dodržovat určitá pravidla, takže i třeba my, manažeři kolem Jakuba, dodržujeme určitá pravidla a prostě netelefonujeme mu v určitých chvílích a na všem se vlastně domlouváme dopředu.

Hana Hikelová: Blíží se navíc olympiáda, tlak určitě ještě poroste, nebojíte se, že může být nakonec všechno v podstatě neovladatelné a že to může Jakuba nějak poškodit?

Host (Renata Balašová): S tím samozřejmě v tuto chvíli počítáme, protože musím přiznat, že i nás ten enormní zájem veřejnosti a médií po Turnaji čtyř můstků absolutně překvapil a natož co to udělalo s Jakubem, takže v tuto chvíli jsme vlastně ustavili takový tým nejbližších lidí kolem Jakuba, což jsme nazvali pracovně zatím Jandysteam a v tom je vlastně tatínek Jakuba, který má na starosti věci opravdu takové finanční a například smlouvy se Svazem lyžařů a podobně, potom je tam jeho dlouhodobý nejbližší přítel František Jež, bývalý skokan a to je vlastně takový sportovní rádce a marketinkový manažer, no a potom já vlastně přes média a přes marketink. Že se snažíme Jakuba ze všech sil nějak ochránit z toho přímého kontaktu s novináři, protože to, co se vlastně stalo v sobotu a v neděli, kdy ho ve Frenštátu vlastně přepadlo asi 50 novinářů, samozřejmě říkám jako spíš jenom tak ve smyslu, jakože legrace nebo tak, protože Jakub, když to popisoval, tak se u toho smál a říkal, že tohle to vlastně nečekal a ani nezažil nikdy předtím. No a tak, řešilo se to například tím, že si vyměnil telefonní číslo, což asi vlastně udělá každý člověk, který se stane hvězdou ze dne na den.

Hana Hikelová: Už jsem také zmínila Mistrovství světa v letech na lyžích, na kterém dnes Jakub Janda skončil sedmý. Není žádný letec, sám to o sobě prohlašuje, nebylo z tohoto pohledu třeba chybou na šampionát vůbec jet?

Host (Renata Balašová): Tak mě samozřejmě nepřísluší absolutně hodnotit sportovní rozhodnutí Jakuba. To je všechno v kompetenci jeho, je to i pocitová věc, jestli se cítí na to připraven, Jakub sice není letec, několikrát to i prohlašoval, myslím si, že sedmé místo a hlavně o příčku výš než jeho největší konkurent Jane Ahonen je absolutně skvělé a určitě tohle to všechno s jeho trenérem pečlivě zvážili, jestli nastoupit nebo ne.

Hana Hikelová: Vy jste sice manažerka, která se stará Jakubovi Jandovi o shánění peněz, ale tušíte, jaký bude teď jeho tréninkový a závodní program právě do Olympijských her v Turíně, které začínají už za 27 dní?

Host (Renata Balašová): Já musím přiznat, že jsme všechny ty rozhodnutí s tím programem vlastně nechávali až na to, jak dopadne Mistrovství světa teďka v letech. Samozřejmě díky zájmu médií a sponzorů asi vložíme i nějaký den, který prostě Jakub bude věnovat vyloženě jenom médiím, aby vlastně ukojil ten hlad po něm teďka a myslím si, že ten nesportovní program bude opravdu předmětem příštího týdne. Záleží na Vasově Bajcovi, nejvíc.

Hana Hikelová: Říká manažerka Jakuba Jandy Renata Balašová, díky a na slyšenou.

Host (Renata Balašová): Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová: Tento týden se párkrát zastavil kvůli poruše rychlovlak Pendolino. Pozastavuje se nad tím ve svém fejetonu i Jan Pokorný.

Jan Pokorný: "České dráhy jsou takovým vděčným otloukánkem. Buď jim lidi nadávají, že poskytují služby jako za Rakouska-Uherska nebo spílají, proč kupují drahé vlaky s nějakým moderním softwarem, když pak kvůli samým počítačům souprava nejenom, že nejede, ale ani netopí.

Co udělá našinec, když se mu něco takového ve vlaku stane? Sáhne po mobilním telefonu, aby dal zprávu do práce nebo domů, že přijde později. Jenže už před časem si cestující stěžovali, že se z Pendolina nedá moc dovolat. A co teď? Vlak stojí někde v polích mezi Prahou a Ostravou, telefonovat se nedá.

Dřív se v takových situacích ve vlaku hodně četlo, třeba takové Hrabalovy Ostře sledované vlaky jsou vhodnou knížkou pro podobné situace. Taky pomáhá, když se zapřede debata se spolucestujícími, jednak si člověk zanadává, uleví se mu a třeba i na něco zajímavého přijde. Témat k hovoru bylo i tento týden dost.

Kromě pátku 13. stál ještě za zmínku poslanec Kraus, který prý jako turista stihnul v Africe i obchod a tak se vzdal funkcí ve Sněmovně. Další rozpočtář, poslanec Doležal se kvůli podezíravé veřejnosti rozhodl skončit se zastupováním lidu úplně. Dá se ve vlaku mluvit i o nacionalistech, kteří v Letech chtějí postavit památník, popřípadě o zdravotnictví. Výměna názorů ve stojícím vlaku může rozpálit diskutéry tak, že je jim nakonec i jedno, že vlak netopí.

Vidíte, k čemu taky může být dobrá nějaká softwarová chyba. Co z toho plyne? Problémy Pendolina přijede řešit příští týden ředitel pro Evropu italské firmy, která tyhle rychlovlaky dodává. Krause, Doležala, Lety si musíme pořešit sami. Snad tohle zjištění nikoho nevykolejí."

Hana Hikelová: Jan Pokorný a jeho fejeton. Takové byly alespoň některé události, které nás zaujaly v tomto týdnu. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Příjemný sobotní večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.