Sinic ve vodě se už nezbavíme. A můžeme si za to sami, říká hydrobiolog Jindřich Duras
Vodu považujeme za něco samozřejmého. Nezačneme-li o ni ale pečovat tak, jak si zaslouží, za pár let se budeme muset potýkat s následky. V rozhovoru s Lucií Výbornou to naznačuje hydrobiolog Jindřich Duras.
Vody v krajině je málo, povodní je hodně, pitná voda je stále dražší a rybníky jsou plné sinic. Co děláme špatně? „Všechno,” je Jindřich Duras nekompromisní.
„Dobrou vodu ze špatné krajiny nedostaneme. Zásahů, které jsme v krajině za poslední desetiletí udělali, je neuvěřitelně moc: počínaje zcelováním pozemků přes systematické odvodňování až po špatné hospodaření s organickými látkami v půdě,” vypočítává hydrobiolog.
Nechceme-li, aby česká krajina v budoucnu připomínala poušť, musíme se tak podle něj obrátit zpátky ke krajině. „A napravit vše, co jsme dosud udělali špatně,” říká.
Sinice jsou stratégové pomalého růstu
Jak zdůrazňuje, problémem není jen ubývání vody v přírodě, ale i její nepopiratelně se zhoršující kvalita. Té si musel všimnout snad každý, kdo alespoň občas vyrazí k některému z českých přírodních koupališť.
Sinice produkují dráždivé látky, které mohou u člověka vyvolat alergické reakce. Ty se projevují rýmou, vyrážkami a podrážděním kůže a očí, někdy i zánětem spojivek. Kromě toho produkují i nebezpečnější jedovaté toxiny, které mají na svědomí zvracení, bolesti břicha, podráždění střevní stěny, bolesti hlavy a dokonce i jaterní problémy.
Kvalita vody se totiž viditelně horší. A hlavním důvodem jsou sinice. „Od druhé světové války v naší krajině neustále přibývají. A je to naše vina. Jakmile se nám začalo dařit dobře, začali jsme do vody vypouštět řadu živných látek, mimo jiné fosfor,” připomíná hydrobiolog.
„Právě sinice jsou specialisté na využívání fosforu, zároveň jsou stratégové velmi pomalého růstu. Ani si nevšimneme, že už jsou tady - a za desítky let je najednou máme všude,” dodává.
A to je problém. Jakmile se totiž sinice někde usadí, je velmi těžké, ne-li nemožné se jich zbavit. Samotný Jindřich Duras je v tomto výjimkou potvrzující pravidlo: společně se svým týmem dokázal téměř zbavit sinic Velký Bolevecký rybník. „Omezili jsme fosfor vypouštěný do vody, což v praxi není úplně jednoduchá věc,” vysvětluje.
Související
-
Máme špatně nastavené dotace do zemědělství. Prioritou by měla být půda, říká odborník
Žížaly mizí z půdy. Jejich počet se za posledních sedm let snížil o polovinu. Půdní mikrobiolog z biologického centra AV Miroslav Šimek to vnímá jako zoufalou situaci.
-
Miliardové investice, méně řepky a žádné dotace na plochu. Bioklimatolog radí, jak bojovat se suchem
„Pokud by se do naší krajiny investovalo 20–30 miliard korun ročně, mohla by se naše krajina za 10–20 let významně vylepšit,“ myslí si Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity.
-
Voda nám nemůže dojít. Jen s ní neumíme dobře hospodařit, tvrdí hydrogeolog
Jak naši předkové hledali vodu? Jak s vodou hospodařili? A čím bychom se dnes mohli inspirovat? Hydrogeolog Zbyněk Hrkal se tématům věnuje ve své nové knize.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
