Sinic ve vodě se už nezbavíme. A můžeme si za to sami, říká hydrobiolog Jindřich Duras

Vody v krajině je málo, povodní je hodně, pitná voda je stále dražší a rybníky jsou plné sinic. Co děláme špatně? „Všechno,” je Jindřich Duras nekompromisní.

„Dobrou vodu ze špatné krajiny nedostaneme. Zásahů, které jsme v krajině za poslední desetiletí udělali, je neuvěřitelně moc: počínaje zcelováním pozemků přes systematické odvodňování až po špatné hospodaření s organickými látkami v půdě,” vypočítává hydrobiolog.

Nechceme-li, aby česká krajina v budoucnu připomínala poušť, musíme se tak podle něj obrátit zpátky ke krajině. „A napravit vše, co jsme dosud udělali špatně,” říká.

Sinice jsou stratégové pomalého růstu

Jak zdůrazňuje, problémem není jen ubývání vody v přírodě, ale i její nepopiratelně se zhoršující kvalita. Té si musel všimnout snad každý, kdo alespoň občas vyrazí k některému z českých přírodních koupališť.

Kvalita vody se totiž viditelně horší. A hlavním důvodem jsou sinice. „Od druhé světové války v naší krajině neustále přibývají. A je to naše vina. Jakmile se nám začalo dařit dobře, začali jsme do vody vypouštět řadu živných látek, mimo jiné fosfor,” připomíná hydrobiolog.

„Právě sinice jsou specialisté na využívání fosforu, zároveň jsou stratégové velmi pomalého růstu. Ani si nevšimneme, že už jsou tady - a za desítky let je najednou máme všude,” dodává.

A to je problém. Jakmile se totiž sinice někde usadí, je velmi těžké, ne-li nemožné se jich zbavit. Samotný Jindřich Duras je v tomto výjimkou potvrzující pravidlo: společně se svým týmem dokázal téměř zbavit sinic Velký Bolevecký rybník. „Omezili jsme fosfor vypouštěný do vody, což v praxi není úplně jednoduchá věc,” vysvětluje.