Síkela: Mezi ministry EU patřím k těm nejznámějším. Kandidaturu na eurokomisaře řeším neformálně

Vy jste před rozhovorem přednesl svůj projev na konferenci Prague European Summit, kde jste byl hlavním řečníkem v sekci o roli Evropy v budoucím globálním obchodě. Mluvil jste o úkolech, které stojí před budoucí Evropskou komisí. Teď jste mluvil s Věrou Jourovou, dosavadní eurokomisařkou. Zapadá toto všechno do scénáře, o kterém se spekuluje, a sice že budete jejím nástupcem?

To nevím. Já samozřejmě se zájem sleduji mediální diskusi. Někdy jsem rád, že jsem její součástí, a někdy jsem méně rád. My jsme si ale díky našemu úspěšnému předsednictví a naší práci v ministerských radách i v orgánech Evropské komise a dalších vydobyli mimořádně dobrou pozici a myslím si, že by byla škoda tuto pozici nevyužít.

Nikdy jsme neměli lepší pozici v rámci Evropské unie, než máme dnes, a do určité míry je logické, že budeme vyjednávat o co nejsilnější portfolio a my jsme jasně deklarovali, že máme zájem o silné ekonomické portfolio.

Čtěte také

Závislost průmyslu na dovozu surovin z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by ochromila i firmy u nás

To vše jsme slyšeli v minulých dnech. Vy jste říkal, že debaty sledujete. Znamená to, že vy sám o tom s nikým vůbec nejednáte?

Samozřejmě, že se o těch věcech neformálně s někým bavím, ale celý ten proces má i předdefinované procesy a já znám Petra Fialu jako velmi spolehlivého člověka, který drží slovo. On se vyjádřil v tom smyslu, že respektuje vyjednanou pozici PirSTAN na to komisaře navrhnout. Konečné schválení pozice musí ale projít vládou, která schvaluje nominaci. A já jsem pevně přesvědčen o tom, že vláda vybere vhodného kandidáta.

Jste přesvědčen, že tím vhodným kandidátem jste vy? Už před rokem jste pro deník Právo řekl, že o funkci máte zájem a předpokládám, že to tak zůstává.

Já jsem řekl něco úplně jiného. Já jsem řekl, že pokud bych měl být tou cestou k silnému portfoliu, tak jsem připraven o tom uvažovat.

Za poslední dva a půl roku jsem absolvoval 42 ministerských rad a z toho jsem jich 13 řídil a předsedal jim během našeho předsednictví.

V rámci této agendy jsme se staly motorem změn, podařilo se nám vyjednat věci, o kterých se říkalo, že jsou nevyjednatelné, podařilo se nám legislativně ukotvit věci, o kterých se říkalo, že na to budeme potřebovat tři roky. Pomohli jsme Evropě zvládnout důsledky ruské agrese.

Dovolím si říct, že jsem asi jeden z nejznámějších ministrů, kteří nejsou premiérem v rámci Evropy, takže pokud by tyto zkušenosti měly být využity k tomu, že Česká republika dostane silné portfolio, tak bych byl připravený o takové nabídce uvažovat. Své finální rozhodnutí, pokud by taková nabídka přišla, bych ale nejdříve konzultoval se členy vlády a teprve poté s médii a veřejností.

A to jste s kolegy zatím nekonzultoval? O vás se spekuluje opravdu dlouhé měsíce. To jste o tom s kolegy nikdy nemluvil?

Jasně, že si o tom neformálně povídáme, ale já nejsem člověk, kterému by v daném případě šlo o pozici.

Přistupuji k tomu stejně, jako jsem přistoupil k tomu, když mi byla nabídnuta pozice ministra ve vládě Petra Fialy. V tu dobu jsem usoudil, že bych chtěl pomoci, že by moje zahraniční a odborné zkušenosti mohly České republice pomoct. A přistoupím k tomu úplně stejně.

Na druhou stranu to ale znamená, že by se muselo jednat o agendu, kde budu mít možnost věci skutečně měnit, a do které bych se odborně musel hodit, protože nejsem připraven vzít jakékoliv portfolio.

Konkrétně se spekuluje o eurokomisaři pro hospodářskou soutěž. To by byla pro Česko dobrá pozice?

Když se podíváte na ekonomická portfolia, tak právě být nějaký strážce toho, že silné země se nebudou prosazovat díky své ekonomické síle a dotační kapacitě na úkor těch, které nejsou tak ekonomicky silné a které u dotací mají hlouběji do kapsy, anebo ty, který chtějí být fiskálně disciplinované a vidí otázku státního dluhu třeba jinak než jih Evropy, by bylo velmi zajímavé.

Myslím si, že to, co jsem dnes řekl při svém vystoupení na Prague European Summitu, tak se musíme vrátit zpátky do minulosti, kdy dotace a veřejná podpora byla něco neobvyklého, výjimečného a mimořádného než standard, protože závody v dotacích, neférová soutěž narušuje trh a nemá ve finále vítěze.

Jestli se tyto závody budou odehrávat i mezi spojenci, jako jsou například Evropa a Spojené státy, tak ten vítěz bude v konečném důsledku sedět na úplně jiném kontinentu.

Kdybyste se stal eurokomisařem, přemýšlíte o svém možném nástupci? Vidíte někoho, komu byste s klidným svědomím Ministerstvo průmyslu a obchodu předal?

Odpovím vám stejně jako manželce, když se mě zeptala, jak je to s tím Bruselem – budeme to řešit, až to přijde.

Více pracovat s daty, méně s vírou

Evropská komise ve středu oznámila záměr zavést prozatímní dodatečná cla na čínské elektromobily. Zatím je na ně clo deset procent, podle návrhu Evropské komise by se mohlo clo u některých výrobců od 4. července zvýšit až na 48 procent. Tento krok už včera kritizovali zástupci Škoda Auto i některých dalších evropských automobilek. Bude se Česko snažit toto rozhodnutí zvrátit?

Určitě o tom budeme jednat.

Samozřejmě vnímám opatření jako opatření ochranářské, opatření, které bude chránit zejména ty, kteří nemají ambici vyvážet na čínské trhy nebo tam nemají své vlastní výroby. Naopak každé protekcionistické opatření vyvolá určitou protireakci a otázka účinnosti bude záležet na míře protireakce.

V daném případě se může stát, že evropské automobilky, které jsou úspěšné na čínském trhu nebo tam mají přímo výrobu, tak zaplatí poměrně velkou cenu za to, že jiné evropské automobilky budou chráněny. A ještě je potřeba zohlednit i to, že pro celou řadu zemí je Čína významný obchodní partner v celé řadě jiných komodit.

Já jenom říkám, a to říkám například i u sankcí, kterým je ono protekcionistické opatření z ekonomického pohledu velmi podobné, že mají působit primárně proti tomu, komu jsou zavedeny, a ne proti tomu, kdo je zavádí.

Chápu správně, že z toho všeho, co říkáte, a z toho, že je Škoda Auto jako největší česká automobilka součástí koncernu Volkswagen, který působí v Číně, spíše směřujete k tomu, že byste byli jako Česko proti kroku?

Já se vrátím k tomu, co jsem říkal ve svém příspěvku na té konferenci. My musíme daleko více pracovat s daty a dopadovými studiemi a méně s pocity a méně s vírou.

Já jsem ta data a dopadové studie ještě neviděl a velmi rád se s nimi seznámím. Na druhé straně říkám, že jsme velmi nedůslední v ochraně evropských podniků a evropské ekonomiky proti nekalé konkurenci a proti dotování, takže je potřeba hledat správný balanc a nasazovat opatření tam, kde budou opravdu fungovat.

V tuto chvíli připravujeme nějakou reakci, nějakou pozici, jak my tomu říkáme, reakci České republiky na tuto problematiku. To znamená, že to nevnímáme tak, že bychom řekli fajn, to je hotovo a nebudeme se tomu tématu dále věnovat.

Pokud jde o automobilový průmysl, jedním z hlavních témat předvolební kampaně do Evropského parlamentu byly spalovací motory, respektive plánovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Mnozí z těch, kteří se dostali do nového Evropského parlamentu, slibovali, že se zasadí o zrušení tohoto zákazu. Budou v tom mít vaši podporu? Je v zájmu Česka a českého průmyslu, aby se zákaz buď zrušil, nebo odložil?

Na volbách a na jejich výsledku mě strašně mrzí, že lidé, kteří ve volebních kampaních vystupovali, nedokázali daleko lépe vysvětlovat, jak to celé doopravdy je. V rámci navrhovaných opatření je vždycky zaimplementována celá řada kontrolních opatření, kdy se v průběhu několika let k tématu vrátíte, změříte si, jestli jdete správným směrem, podíváte se znova na ten kompas a případně uděláte nějaké korekce a změny.

Čtěte také

Nesklouzáváme k populismu. Podařilo se nám zburcovat lidi, kteří k volbám nechodili, popisuje Turek výsledek eurovoleb

Výsledek voleb je do určité míry podvod na voličích, protože strany, které získaly voliče, tak naslibovaly něco, co nebudou schopny splnit. Jednak to nebudou schopny splnit, protože pokud se podíváte na složení jednotlivých frakcí, tak tam k žádným zásadním změnám nedošlo.

A koalice v Evropském parlamentu bude pravděpodobně stejná.

Ano, a to znamená, že oni neprosadí vůbec nic. Navíc jsou některé z nich ve frakcích, které mají úplně jiný program, než jejich volební programy a už teď slyšíme, že s těmi brouky k večeři to celé bylo trochu jinak. A že druhý den po volbách slyšíme, že to bylo všechno nadsázka a že je to potřeba vnímat jinak a tak dále, tak to je strašně smutné.

Já se omlouvám, že do toho skáču, ale abychom byli korektní – nebylo tam, že všechno byla nadsázka? Bylo to vyjádření k něčemu konkrétnímu, pokud narážíte na rozhovor s paní Dostálovou po volbách?

Já jsem přesvědčen o tom, že z jejich programových bodů, které měly ve volbách, nesplní ani jeden. Můžeme si to říct na konci volebního období.

Jinými slovy, zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory je z vašeho pohledu definitivní?

Zákaz prodeje aut se spalovacími motory proběhne, jak jsem říkal, tak, že se komise musí vrátit v určité míře k pragmatismu a musí přesvědčit o tom, že všechna karbonizační opatření, jejichž logiku chápeme, jsou správná, jsou dosažitelná, ale nejen za cenu dramatického zvýšení životní úrovně například z důvodu extrémního zvýšení cen energií.

To znamená víc pragmatismu, víc feasibility planning a víc dat, abychom případně některá opatření mohli od korigovat a nejenom říkat, že je to prostě správně a že tím směrem půjdeme za každou cenu, i kdybychom měli umřít.

Ve výsledku voleb vidím jasný signál, že přestože neměníme narativ, že plán Netzero (uhlíková neutralita, pozn. red.) do roku 2050 zůstává stejný, tak se musíme podívat na to, jestli všechny cesty a všechny náklady, které jsme do toho ochotní investovat, jsou správně, a jestli nebudeme muset u některých opatření udělat nějaké korekce a přistoupit k takové cestě, která bude třeba méně rychlá, méně nákladná.

Dovozce, nebo vývozce?

Vláda ve středu projednala soubor opatření, jak zajistit v Česku dost elektřiny i v případě rychlého útlumu uhelných elektráren. Ten materiál připravilo vaše ministerstvo. Vy jste ve středu uklidňoval, že i v případě, kdyby všechny uhelné elektrárny přestaly vyrábět elektřinu už v roce 2027, tak Česko bude mít dost elektrické energie. Bylo by to ale díky dovozu. Je to tak?

Ano, ale dovoz energií je něco, co provádíme po desetiletí.

V posledních letech ale vyvážíme.

Já jsem řekl dovoz energií, ne dovoz elektřiny. My jsme do Česka vozili ropu, plyn a jaderné palivo z velmi nespolehlivých teritorií a do té doby, než nenastala krize, nám to v zásadě nevadilo.

Je po této zkušenosti zodpovědné počítat s tím, že bychom měli být závislí na dovozu elektřiny?

Pojďme si říct, co máme na výběr. Pro mě je to dovoz od spolehlivých partnerů. Mám změřeno, spočítáno, od všech regulátorů a provozovatelů distribučních sítí po Evropě, že i v super kritickém scénáři nám to vychází.

My energii dovážíme už dnes – nějakých 14 terrawattů, někdy to bylo pod deset, ale v posledních letech se to zvedlo a primárně dovážíme levnější energii. To znamená, že naše pozice vývozce nebo dovozce se mění někdy i několikrát za den, ale samozřejmě v čistém saldu zůstáváme vývozcem.

U super kritického scénáře bychom se mohli třeba v roce 2025 stát mírným dovozcem a až do roku 2027 by to pak mohlo vystoupat na nějakých 20 procent dovozní závislosti. Ale je to pořád něco, co se dá velmi lehce zvládnout. Pokud ta elektřina bude dostupná a levná – spotřebiteli je jedno, jestli je elektřina vyrobená v Temelíně nebo někde jinde, anebo jestli je dovezená z nějaké země. Pokud jsou to spřátelené země, evropské země, já tam tu obavu nemám.

Ta alternativa za to je, že budeme říkat, že zůstaneme čistým vývozcem, že budeme investovat nemalé peníze do soukromých firem vlastněných soukromými vlastníky, na neefektivní neperspektivní výroby jenom proto, abychom si mohli říct, že chceme zůstat tím čistým vývozcem.

Tuto formu státní podpory nebo rozpočtové kapitoly musím poté něčím pokrýt. Mohu to pokrýt buď napřímo z nějakých daní, které zaplatí firmy a domácnosti, nebo z nějakých poplatků, například formou regulované části energií.

To znamená, jestli se ptáte mě, jestli je lepší dovážet dočasně, než postavíme nové kogenerační a plynové elektrárny, tak já říkám, že je lepší dovážet, než dávat peníze na něco, co nemá budoucnost, perspektivu, co je neefektivní a co je investice na udržení jakéhosi zisku nějakého soukromého investora z peněz daňových poplatníků.

Jaderná budoucnost

Do vzdálenější budoucnosti vláda počítá se stavbou nových bloků jaderných elektráren. Premiér Petr Fiala (ODS) včera řekl, že vláda by měla mít jasno o tom, kolik jaderných bloků se bude na základě současného tendru stavět do konce srpna. Zároveň ale řekl, že se nemění dosavadní harmonogram tendru, který počítal s tím, že o vítězi se může rozhodnout už v červenci. Znamená to jinými slovy, že vy jako vláda nejdříve vyberete vítěze tendru a potom teprve bude rozhodovat o tom, kolik bloků ten vítěz postaví?

Já vám přesně popíšu, jak proces bude vypadat. Do 15. června mně investor jako zástupci státu podle kompetenčního zákona samozřejmě v tajném režimu předá vyhodnocení tendru s nějakým doporučením. Já tomu říkám preferovaného dodavatele.

Já pak mám 30 dní na to, abych to nějakým způsobem zpracoval a připravil podklad pro rozhodnutí vlády, která investorem vybraného preferovaného dodavatele buď potvrdí, anebo v tom pořadí udělá z nějakého důvodu, primárně by se mělo jednat například o nějaké bezpečnostní věci v dodavatelském obchodním řetězci nebo případně i o nějaké řekněme možné právní aspekty, změny.

Čtěte také

Když obranný průmysl pomůže Ukrajině, otevře dveře ostatním průmyslům. Země si pamatují, kdo jim pomohl, říká šéf asociace zbrojařů

Pak nastane poměrně dlouhý proces, a to vyjednávání o smlouvě a prováděcí dokumentaci, který by neměl trvat déle než do března příštího rok tak, abychom co nejdříve zahájili výstavbu a následně zkušební a pak i komerční provoz zdrojů. A pocitově říkám, že tak, jak jsem viděl předběžná čísla v rámci prvního kola, tak největší úspora je, když stavíte dva reaktory na jednom místě.

Takže buď dva, nebo čtyři?

Já nechci předbíhat, ale k tomu samozřejmě musíme okamžitě zahájit notifikaci na další zdroj před notifikační jednání, podívat se na to, jestli budeme replikovat stávající a notifikační model, nebo jestli budeme chtít dosáhnout nějakých změn, což vzhledem k tomu, že to je poměrně čerstvé, bude asi složité, a pak na to připravit i nějaké financování.

Já pocitově říkám, že bych měl ambici pravděpodobně zasmluvnit dva zdroje a zároveň zasmluvnit závaznou opci tak, aby třeba příští vláda mohla říct: „Máme to tady připraveno a my tu opci uplatníme a chceme po tom preferovaném dodavateli, aby nám dodal ještě dva.“

Pořád ale má logiku, aby toto rozhodnutí, jestli to bude dva, čtyři, nebo dva plus dva, padlo po tom, kdy vyberete vítěze?

To je samozřejmě jedno s druhým. Nejdřív vyberte preferovaného dodavatele, ale toho už budete vybírat s tím, že máte nějakou cenu na více zdrojů.

My jsme úmyslně nechali zezávaznit opce tak, abychom si mohli sáhnout na více zdrojů, protože nám to dávalo ekonomicky smysl. A jestli se ekonomický smysl potvrdí i v závazných nabídkách na další zdroje, jako že se potvrdí, tak je pro mě logické, že to bude víc než jeden zdroj.

Vy jste ve středu jednal s vedením společnosti Rolls-Royce o spolupráci, pokud jde o malé a střední jaderné reaktory. Jak se v tomto směru vyvíjí vaše plány? Kdy a kolik menších reaktorů byste chtěli v Česku mít?

My jsme vždycky mluvili o tom, že vidíme velký prostor pro rozvoj malých modulárních reaktorů a v našem návrhu státní energetické koncepce pracujeme s kapacitou nějakých čtyř gigawattů, což se v praxi určuje podle velikosti zdroje. Kdybych se podíval na technologii GE Hitachi, kterou připravuje Ontario Power Corporation, tak to je třístovka. Tam by se jich vešlo třeba osm. Rolls-Royce pracuje na modelu pětistovky, to je takový už větší malý modulární reaktor. Tam by jich mohlo být třeba šest.

Pro nás je důležité několik věcí. První věc je, že my nechceme kupovat dodávku nebo službu. My chceme být součástí jaderné budoucnosti a součástí nové technologie malých modulárních reaktorů. My hledáme rovnocenného partnera pro to, abychom společně mohli tyto technologie rozvíjet a realizovat je nejen u nás, ale i na třetích trzích. To je první věc, a proto byla ta jednání s Rolls-Royce.

Pro nás je velmi důležité zapojení českých dodavatelů a českého průmyslu do celého řetězce. Jsme zkušenou jadernou zemí. Měl jsem jednání s šéfem světové jaderné unie a on v podstatě vidí náš evropský leadership v oblasti rozvoje jádra. Co chci říct, je, že my máme vytipováno, kde by mohl ten první prototyp stát a kde by mohly být další lokality, někde již probíhá geologický průzkum,

My na tyto technologie sázíme a rozvoj jádra, ať už malého nebo velkých reaktorů, znamená samozřejmě velký impulz pro růst hrubého domácího produktu, ohromnou nutnost určitých reforem vysokého školství, větší zaměření na nové perspektivní obory, jadernou fyziku, jaderné inženýrství atd., protože tam bude budoucnost a jenom z těch prvních odhadů naše potřeba nových talentů pro oblast rozvoje jádra může dosáhnout až osmy tisíc.

Osud Liberty Ostrava

Na závěr ještě jedna věc. V Moravskoslezském kraji se už řadu měsíců řeší budoucnost ostravských hutí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu řekl, že vláda je v kontaktu s investorem, který zvažuje vstup do Liberty Ostrava. Ve čtvrtek na sebe podala insolvenční návrh. Co to znamená pro jednání s investorem? Urychlí se?

Ano, odblokuje se to. Za 30 let své bankovní praxe jsem viděl mnoho úspěšných restrukturalizací v rámci insolvencí, kdy nový investor a nový partner uměl firmy pozdvihnout a přenastavit. Toto by mělo být naším cílem – najít investora, který se bude chovat zodpovědněji a který bude mít větší kompliment k České republice a rozvoji celého regionu. Investor na to samozřejmě čekal, protože potřebuje insolvenční proces k tomu, aby se odblokovaly některé právní záležitosti.

V jakém horizontu by se to teď mohlo podařit dotáhnout?

Nerad si dávám nějaké lhůty. Je to všechno ve fázi předběžných jednání. Stát se může cokoliv. Já jsem viděl mnoho transakcí umřít před podpisem a viděl jsem mnoho transakcí, které dlouhou dobu dočasně spaly, a pak se nakonec zrealizovaly.

Myslím si, že ta velmi nešťastná ochrana, kterou soud udělil, celý ten proces zpomalil, a myslím si, že to nepomohlo ani firmě. My se teď zaměřujeme na několik věcí. Jednak na umístění pracovníků, kteří odcházejí. Tady chci poděkovat krajskému úřadu práce, kterému se podařilo umístit tisíc lidí, kteří z firmy odešli a dnes už pracují jinde.

A samozřejmě by bylo důležité najít investora, který ji co nejrychleji obnoví, tedy alespoň část výroby, aby se lidi by se mohli vrátit do práce a tak.

Rozhodně ale nemůžeme počítat s tím, že firma bude vypadat stejně jako předtím. Já si myslím, že i když se nám podaří v rámci výrob zajistit budoucnost pro zhruba tři tisíce lidí, tak to bude velký úspěch.

O to důležitější jsou jiné projekty v celé oblasti a o to víc mě mrzí, když jsme schopni a připraveni přivést nové investory rozdílových technologií a zajistit ekonomickou i profesní budoucnost pro tisíce lidí, a když proti tomu poté v dotčených lokalitách lidé protestují.

Předpokládám, že narážíte na výsledek místního referenda v Dolní Lutyni. Ještě se ale vrátím k Liberty Ostrava. Předpokládám, že mi teď neřeknete, kdo je uchazečem, ale můžete alespoň naznačit, jestli je to jeden uchazeč, nebo jestli máte více variant a jestli je to tuzemský, nebo zahraniční uchazeč?

Já vám řeknu to, že podle zpráv, které mám, je uchazečů více.

A ta jednání vedete vy, nebo ministr financí, nebo ještě někdo jiný?

My se tak střídáme.

Vy jste říkal, že by se mohlo podařit zachovat výrobu tak, aby tam pracovaly tři tisíce lidí. To je v horizontu měsíců, let?

Myslím si, že to je něco, co by mohlo být v horizontu měsíců.

Poslechněte si rozhovor i audiozáznamu.