Sezóna jahod u nás končí, na Kypru ji ale mají skoro celý rok. I díky hydroponnímu pěstování

Při sklizni se k jahodám není potřeba ohýbat, což výrazně usnadňuje práci
Při sklizni se k jahodám není potřeba ohýbat, což výrazně usnadňuje práci
0:00
/
0:00

Kypr, třetí největší středomořský ostrov, dal kdysi název mědi – cuprum. Těžila se tam dávno, někdy za římských dob. A ještě starší je pověst o tom, že se tam v jedné zátoce z mořské pěny zrodila bohyně lásky, sexuality a krásy. A tak se Kypru odnepaměti přezdívá Afroditin ostrov. Vladimír Kroc se tam vydal, ale podlehl úplně jinému sladkému pokušení – jahodám!

Čtyřiapadesátiletý, sluncem osmahlý Theodor, přezdívaný Doros, zasvětil posledních patnáct let života vedení rodinné farmy, kterou tady v oblasti Deryneia kousek od Famagusty před třemi desítkami let založil jeho otec.

Staré vesnice na Kypru se stávají rájem britských důchodců

Poklidný život na kyperském venkově láká čím dál víc Britů.

Lidská migrace nemusí nutně směřovat z východu na západ. Své o tom vědí obyvatelé Kypru. Do vylidněných starých vesnic se spolu s přistěhovalci ze západních zemí znovu vrací život. Nově příchozí už ale neobdělávají vinice a políčka, jako to dělali původní Kypřané. Nelelkují ani po kavárnách a nehrají s místními vrhcáby. Nad jejich úspěšnou integrací tak visí velký otazník.

Těžko říci, kdo rodinný podnik převezme jednou po něm. Theodor se kvůli starosti o farmu ani nestihl oženit a zůstává bezdětný. Je to trochu nemluva. Na otázku, kdy je sklizeň, stručně odpoví, že od září do června.

Pomoc ze zámoří

Jahody sklízí průběžně každé tři dny. Ovšem nesbírá je sám, na plantážích pro něj pracují brigádníci nejrůznějších národností – letos to jsou Bulhaři, Egypťani nebo Indové.

Jahody díky hydroponnímu pěstování rostou ve výšce očí

Těch přišlo víc zejména v posledních dvou letech, předtím to byli spíš pracovníci ze zemí jihovýchodní Evropy, jako je Bulharsko nebo Rumunsko,“ tlumočí Theodorův výklad naše průvodkyně Zdeňka, která si všímá, že na jahodových polích roste jako plevel spousta bylinek a koření – oregano, levandule nebo tymián.

Sklizeň bez ohýbání

Takhle vypadá kyperská kuchyně: Malachíja s kousky dušeného jehněčího a kuřecího

Terasa rybí restaurace

S Radiožurnálem a naším zpravodajem Štěpánem Macháčkem můžete být i dnes Na cestě po ostrově Kypru. Země je součástí Evropské unie, polohou je ale spíše na Blízkém východě. Blízkost k Sýrii a Turecku je na Kypru znát na charakteru lidí i jejich zvycích, jak během cestování zjistil náš reportér. Orientem je ale hodně ovlivněná také kyperská kuchyně.

Jahody ve fóliovníku pěstuje Theodor hydroponní metodou. Znamená to, že rostliny čerpají veškeré živiny skrz kořeny, které jsou namočeny v živném roztoku. Snižuje se tak riziko napadení jahodníků nějakou chorobou a většina trsů může být díky tomu umístěna ve výši očí. Odpadá tak namáhavé ohýbání hřbetu při sklízení.

Dřív to prý býval dobrý byznys, Theodor si ale stěžuje, že v poslední době šly ceny dolů. Konkurence je veliká, v oblasti je totiž několik desítek podobných farem. Theodor si ale naštěstí drží stálé odběratele, takže k pesimismu zatím vážné důvody nemá.

Spustit audio
autoři: Vladimír Kroc, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související