Seznam ohrožených druhů má už 150 tisíc položek. Dokáže lidstvo vymírání včas zastavit?

Představte si biologické druhy jako dřevěné kostky, které tvoří věž. Když kostky budete jednu po druhé odstraňovat, věž začne být nestabilní, ale stále bude stát. Pak ovšem nastane okamžik, kdy se věž zřítí. V případě přírody jde o chvíli, kdy vyhynutím dalších několika druhů celý systém zkolabuje.

Čtěte také

Člověk konzumuje a planeta strádá. Je načase uzavřít s přírodou mír, vyzývá OSN. Dokáže se lidstvo shodnout na řešení?

To podle vědců kvůli poškozování přírody nešetrným zemědělstvím či průmyslem hrozí celým ekosystémům, které lidem zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo léčiva.

„V tomto praktickém smyslu můžeme dát za příklad důležitých druhů třeba opylovače, kteří nám umožňují pěstovat jídlo,“ říká profesor Newcastleské univerzity Philip McGowan, který dorazil do Montrealu za Mezinárodní unii na ochranu přírody.

„A je zjevné, že třeba základem pro léčení některých nově se objevujících nemocí je využívání určitých rostlin a sloučenin, které obsahují. Ale i mnoho dalších produktů, které využíváme, pochází z přírodních zdrojů,“ vysvětluje.

Zachraňte oceány!

Na Červeném seznamu se objevují právě i léčivé divoké rostliny a v Montrealu na něj přibylo hlavně mnoho mořských živočichů. Vyhynutí hrozí už skoro desetině těch, které autoři seznamu monitorují. Nově třeba savci přezdívanému mořská kráva nebo dalšímu typu korálů.

Čtěte také

Oceán je vytěžený a poptávka po rybách z farem roste. Jenže čím je krmit?

„Korálové útesy poskytují jídlo spoustě dalších mořských živočichů, celý ten systém je na nich závislý. Proto bude velký problém, pokud korálové útesy odumřou a zmizí,“ připomíná během konference OSN An Lambrechtsová, specialistka Greenpeace na oceány.

Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.

„V současnosti je chráněným územím jen asi jedno procento oceánů, pokud jde o mezinárodní vody. Je potřeba to výrazně navýšit,“ vysvětluje Lambrechtsová.

„Vědci říkají, že nejméně na 30 procent plochy oceánů do roku 2030. To by měl být cíl zdejších vyjednávání. A nejde jen o tu plochu samotnou, ale i o kvalitu ochrany. Měla by existovat síť plně nebo vysoce chráněných vod, kde nebudou možné žádné ničivé aktivity, abychom si uchovali zdravé oceány,“ uzavírá Lambrechtsová.

Plán pro přežití

Vyjednávání jde do finále, do Montrealu se teď sjeli ministři účastnických zemí. A jeden ze základních cílů konference – dohodnout se na ochraně přírody aspoň na 30 procentech území do roku 2030, neplatí jen pro oceány, ale i pro pevninu. I proto, aby země světa omezily aktivity, které vedou k vymírání živočichů a rostlin.

Čtěte také

Palmový olej? Větší problém pro pralesy je maso

„My na Západě, v Evropě, myslíme hlavně na praktický užitek, který nám rozmanitost živočišné a rostlinné říše dává. Ale v dalších částech světa je to i silný tradiční prvek kultury a spirituálního života. A stále důležitější je taky koncept mezigenerační spravedlnosti,“ srovnává Phil McGowan.

„Čím víc vytěžujeme přírodní druhy, tím slabší bude jejich genetická rozmanitost. A tím náchylnější budou k vymírání v budoucnu. Takže tím omezujeme možnosti našich dětí spoléhat na přírodní druhy a udržitelného rozvoje příštích generací,“ varuje McGowan.

Podle zprávy OSN z roku 2019, zatím nejrozsáhlejší vědecké práce svého druhu, je na tom živočišná a rostlinná říše nejhůř v dějinách lidstva a zánik hrozí v dohledné době asi milionu druhů.